Nadělte si pod stromeček Ekolist.cz. Příští rok už možná nebudete mít šanci

Jak asi mnozí víte, Ekolist.cz se již řadu měsíců potácí na hraně existence a proto oslovuje své čtenáře se žádostí o podporu. Chápu, že je těžko vidět pod kapotu neziskového média. Pokusím se objasnit příčiny naší současné neutěšené situace. Některé příčiny jsou čistě objektivní a ovlivnit jsme je nemohli. Za něco si můžeme sami.

Před rokem jsme například včas neodhadli, jak rychle se ženeme do krize. Váháním nad radikálnějším snížením úvazků na polovic a nad rozchodem s některými redaktory jsme si vytvořili dluhovou kouli na noze. Tu splácíme, a tíží nás dodnes. Váhání způsobily i sliby některých donorů, kteří nás ujišťovali o přidělení grantu. Ujištění se ale ukázala být lichými. Samozřejmě nepřispělo ani neproplacení přidělených grantů v plné výši kvůli formálním důvodům, přestože věcně jsme plnili na více než 100 %.

Pokud vám není blízký grantový systém financování, tak vězte, že dost připomíná výlet s Československými státními drahami. Čeká se dlouho, nebo to ujede před nosem. Musíte hodně přesedat a nikdy nevíte, zda máte platný lístek. Někdy to nepřijede vůbec. A když už náhodou sedíte ve vlaku a jedete, pak teprve začíná dobrodružství s revizory.

Granty mají ještě další záludnosti. Za prvé to, že něco děláte dlouho a dobře, je ten nejhorší předpoklad proto, abyste s tímto tématem uspěli v grantové soutěži. Ale abyste něco dělali dobře, musíte to dělat dlouhodobě. V praxi to vypadá tak, že vymýšlíte granty tak, aby se alespoň částí trefovaly do toho, co dělat chcete, a zároveň se vešly do hranic zadání soutěže. Kvůli tomu pak děláte všechno možné, a občas i to, co si myslíte, že by se dělat mělo. Třeba psát články pro Ekolist.cz. Zároveň pokud chcete například web o životním prostředí dělat dobře, musíte udržet tým lidí, kteří ho budou dělat. A ten tým musíte nějak zaplatit. Kolik ale budete mít peněz v kase vlastně nikdy nevíte. Permanentní nejistota.

Ještě zůstaneme u grantového financování. To je závislé na státu, což není dobrá situace pro nikoho. Každá změna ministra nebo celé vlády znamená zastavení, zpoždění nebo odklad proplácení financí z vyhraného grantu. Práce na grantu se ale zastavit nemůže, protože by zanikl nárok na proplácení nákladů. Zadrhnutí peněz z již schválených grantů není nic neobvyklého a děje se to v případě, že rezort životního prostředí vede někdo, kdo neziskový sektor podporuje. To není ovšem případ aktuálního ministerstva, které zcela zrušilo peníze pro zelené neziskovky. To je ta první objektivní příčina.

Druhý problém, kterému Ekolist.cz musí čelit, je krize mediální, respektive novinářská. Tradiční média jako taková jsou dlouhodobě ve velkých problémech, zejména kvůli internetovým médiím, která jsou rychlejší a umožňují lidem lépe si vybrat, co chtějí číst. Nu prosím, na to si internetový deník o životním prostředí nemůže stěžovat. Problém je ale v tom, že inzertní peníze, které směřovaly do tradičních novin nebo do televize, se zkrátka ve stejné míře na web nepřelily. Někde cestou se ztratily. To je tedy druhá příčina.

Třetí příčinou je dlouhodobá finanční krize, která firmám usebrala peníze, které by byly ochotny investovat do různých druhů reklamy. Těm, které přese všechno inzerují, patří čest a sláva. Reklamu na Ekolistu musíme poměrně agresivně tlačit, proto jsme v poslední době začali dávat bannery i přímo do článků. Z každého kliknutí od vás čtenářů nám jdou malé peníze. Jsou to ale peníze, které můžeme použít jak potřebujeme. Reklamy je na Ekolistu víc, než se nám líbí, ale pravděpodobně ji ještě přibude.

Z toho všeho vyplývá, že pokud chce Ekolist.cz přežít, musí žádat o peníze přímo své čtenáře. Řada našich příznivců nám už přispívá a jsme za to více než rádi. Zatím jsou jich desítky, my ale potřebujeme stovky či tisíce. Naším ideálem je získat masu lidí, kteří si budou ochotni jednou měsíčně odepřít 100 korun, tedy sumu rovnající se jednomu obědu (bez piva, kávičky a dortíčku). Neziskové médium zaměřené na životní prostředí nebude nikdy podnik, který bude generovat nehorázné příjmy. My si myslíme, že na informacích o životním prostředí existuje veřejný zájem. A zájem veřejnosti nás v tom utvrzuje, články Ekolistu.cz čte průměrně přes 70 000 čtenářů měsíčně. Vždycky se budeme snažit získávat peníze z veřejných soutěží a samozřejmě prodávat reklamu. Ale pokud budeme mít silnou čtenářskou obec, která nám bude ochotná každý měsíc posílat peníze, máme šanci lépe přečkat finančně slabá období. Třeba i to, kterým procházíme dnes a které rozhoduje o tom, zda tady budeme i příští rok.

---

reklama

---