http://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/clovek-a-priroda-bludny-kruh
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Člověk a příroda - bludný kruh

1.1.2002
Dnes je již celkem běžný názor, že k překonání ekologické krize a jejích důsledků nestačí technologická opatření. Je třeba, aby lidé měnili vztah k prostředí, aby přijímali jiné hodnoty. Naše evropská civilizace vyrostla na křesťanských kořenech. Llyn White ve svém známém článku z konce 60. let viní křesťanství z výrazného podílu na vzniku současné situace. Jaký tento podíl skutečně je? Co pro její řešení křesťanství dnes přináší, resp. může přinést? Těmto a podobným otázkám týkajícím se vztahu člověka k přírodě se zdařilý 58stránkový brožovaný sborníček "Člověk a příroda - bludný kruh" věnuje. Autoři příspěvků jsou nizozemští a čeští filozofové, teologové, a přírodovědci. Několik příspěvků si všímá často citovaného imperativu z první knihy Mojžíšovy "podmaňte zemi, panujte na ní" a negativních důsledků jeho nesprávné interpretace, které se promítají i do zmíněného Whiteova článku (jde o polemiku proti zbožšťování přírody, přičemž kdo užívá výroku o panování člověka nad zemí tak, že jím zdůvodňuje svůj nárok na to dělat si se zemí, co chce, odpírá vlastně Božímu nároku, Božímu úkolu pro člověka a zneužívá tohoto biblického textu hrubým způsobem). Čtenář je orientován k prožívání velkoleposti Božího stvořitelského díla a k vytváření tomu odpovídajícího vztahu k němu.
 

Člověk a příroda - bludný kruh

Prof. Erazim Kohák se ve svém příspěvku mj. zamýšlí nad přínosy technicky zaměřené ekologie i nad její nedostatečností. Obrací čtenářovu pozornost k ekologii morální, k níž nutně patří i prožitková složka. Říká, že "všechen život, všechno bytí vytváří hodnotu. Svět není jen zásobárnou surovin. Je prolnutý hodnotou a smyslem". Porovnává karteziánské antropocentrické pojetí světa a člověka s komeniánským biocentrismem; "Evropa volila karteziánskou možnost. Následky tohoto rozhodnutí dnes vyúsťují v ekologické krizi, možná i katastrofě." Komeniánský přístup vidí jako nadějný. Velice záleží na vytváření postojů.

Na zmíněný Whiteův článek bezprostředně navazuje příspěvek M. E. Brinkmana, optimisticky vzhlížející k posunu paradigmat v přírodních vědách (napětí mezi náhodností a determinismem, otevřenost pro budoucnost), charakterizovanému především v pozoruhodné knize I. Prigogina a I. Stengersové (jíž však překladatel přisuzuje mužský gramatický rod) "Order out of Chaos".

Zvlášť český čtenář jistě ocení do sborníku zařazený rozhovor s filozofem M. Machovcem. Ten si všímá současného, z hlediska stavu životního prostředí neradostného, rozložení lidských zájmů a důrazů v naší civilizační oblasti. Odkrývá některé odsouvané a zamlčované základní pravdy, jako "problém, aby lidstvo přežilo, je důležitější než to, jaký ekonomický systém v které části světa vládne". S M. Machovcem, vidícím svět z pozice člověka prošedšího érou komunismu a žijícího v postkomunistické zemi, polemizuje G. Manenschijn, který se na současnost dívá z pozice západoevropana, v minulosti i nyní majícího volný přístup k informacím a žijícího ve svobodné zemi. Jeho představa, že západoevropané mají v mnoha směrech lépe vypěstované ekologické myšlení a cítění, je v určitých ohledech oprávněná (vratné obaly, termostaty nastavované na nižší teploty), nicméně těžko se lze ubránit dojmu, že Manenschijn zaujímá postoj jakési západoevropanské nadřazenosti, přičemž celou problematiku plně nedomýšlí a zjednodušuje; např jeho tvrzení, že "v moderním hospodářství už není přípusté užívání technologií, jež poškozují životní prostředí" může být snem environmentalistů, avšak rozhodně není pravdivé, ba, žel, není pravdou ani to, že by se vždy volily technologie, které by životní prostředí poškozovaly co nejméně, jak o tom svědčí přeplněné silnice, v západní Evropě ještě více než u nás.

Ve sborníčku "Člověk a příroda" najde čtenář na málo stránkách mnoho hlubokých myšlenek a podnětů k přemýšlení a k uplatňování v životní praxi. Přínosem pro něho budou i ty pasáže, s nimiž nebude souhlasit (autor recenze přibližně takto vnímá příspěvek G. Manenschijna). Vydavatelství EMAN (které v průběhu r. 2001 přesídlilo z Heršpic do Benešova) a všem jeho spolupracovníkům, kteří se na přípravě této tenké, avšak obsahem bohaté knížky podíleli, patří upřímný dík.

Jiří Nečas

tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist