http://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/ledove-cechy-vynikajici-pruvodce-ceskou-zimni-krajinou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Ledové Čechy – vynikající průvodce českou zimní krajinou

22.1.2011
Bruslení na přírodním ledě je zážitek, kterému se žádné bruslení na zimním stadionu nemůže vyrovnat.
Bruslení na přírodním ledě je zážitek, kterému se žádné bruslení na zimním stadionu nemůže vyrovnat.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Radek Mikuláš / Ekolist.cz
Geologovi Radkovi Mikulášovi učarovaly zamrzlé hladiny – na výlety se na ně vydává už desítky let. Za tu dobu toho spoustu zažil, ví nebo aspoň tuší, po jakém ledě se dá jezdit, za jakých podmínek na ledě vznikají poutavé obrazce a kam vyrazit za ojedinělými ledovými jevy. Taky se při poznávání párkrát vymáchal a vlastnosti tohoto „materiálu“ poznal opravdu na vlastní kůži. Svoje dlouholeté zkušenosti uložil do knížky Ledové Čechy, kterou loni vydalo nakladatelství Academia. Vznikl tak fotoprůvodce, který jen těžko hledá srovnání.
 

Knížka začíná lehce rozvleklým rozhovorem s autorem, ovšem už z něho je jasné, že příprava na tuto knihu nebyla žádná selanka: „Základní pomůckou (bruslaře), která se dá snadno vyrobit i doma, jsou takzvané záchranné bodce. Vypadají asi jako dvě šídla nebo dva šroubováky s ostrými špičkami. Ty má bruslař složené a pověšené na krku, takže je nemůže ztratit. Kdyby se pak propadl pod led, rychle si pro ně sáhne. Zabodne je do ledu co nejdál od díry a začne se na led pokládat, soukat a přitahovat. Ve velké většině případů se takhle bez problémů dostane jaksi naplocho na pevnější led. Důležité je, aby to šlo rychle. Bruslař nesmí zůstat ve vodě déle než minutu, pak už by se začaly projevovat stresové mechanismy.“

Uvedená pasáž je neobyčejně sympatickým gestem vůči čtenářům. Pokud by snad některý z nich chtěl podle průvodce opravdu vyrazit do terénu, díky autorovým radám se možná i vrátí domů. Tím se Radek Mikuláš liší od mnohých autorů, které jako by vůbec nezajímalo, že jsou jejich knihy k nepřežití. Hned v úvodu čtenáře i chvályhodně uklidňuje: „V podstatě jsem nezažil jediný vážnější problém, že by bylo zapotřebí volat pomoc nebo záchranáře. Vždycky, když se někdo z nás probořil – což se stalo několikrát – všechny známé způsoby samozáchrany a sebepomoci fungovaly. Nešťastník byl převlečen, napojen teplým čajem a s mírně natrženým úsměvem pokračoval s námi dál.“ No vida, není se čeho bát!

Kde je led modrý?

Vlastní průvodce je rozdělen do několika částí, z nichž čtyři bychom mohli označit za hlavní. V první autor představuje typy přírodního ledu v české krajině. Postupně tak popisuje, jaké jsou vlastnosti ledu třeba na řekách, na údolních nádržích, na rybnících a na potocích nebo jak vznikají ledopády, ledové jeskyně či jehlový led. A co se dozvíme? Třeba to, kde se můžeme na vlastní oči přesvědčit, že led je ve skutečnosti modrý.

Kam vyrazit za úžasnými ledopády? Určitě do Českého Švýcarska. Na snímku ledopád zvaný Opona v údolí říčky Křinice (respektive v údolí jejího přítoku Vlčího potoka).
Kam vyrazit za úžasnými ledopády? Určitě do Českého Švýcarska. Na snímku ledopád zvaný Opona v údolí říčky Křinice (respektive v údolí jejího přítoku Vlčího potoka).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaroslav Frouz / Ekolist.cz

Už v téhle části občas dojde řeč na konkrétní lokality (třeba na ventaroly na vrchu Boreč), podrobněji se jim však Radek Mikuláš věnuje až v druhé kapitole nazvané Průvodce ledovými místy. Tady jsou představeny velké řeky a další zamrzající oblasti, přičemž u všech hesel nechybějí osobní zkušenosti. Na širokém Labi je krásné bruslit, ovšem je to značně zrádné; navzdory všeobecnému přesvědčení jsou i na dolní Vltavě místa, která zamrzají; zvláštní kouzlo má Kokořínský důl, kde se vytvářejí nádherné ledové desky; úchvatné ledopády jsou zejména na Křinici v Českém Švýcarsku. A které místo aspiruje na ledové království Čech? Je to Lipno. „Největší vodní plocha v Čechách, v nadmořské výšce nad sedm set metrů, mezi dvěma horskými hřbety. Co víc si přát? ... Kouzlo zimního Lipna neumím popsat,“ říká v knize sám autor a místo toho nabízí fotografie (viz rovněž galerie pod článkem). Lipno je navíc mělké, takže v něm nejsou místa, kde by stoupala voda ode dna a která by proto nechtěla pořádně zamrzat (což se stává na Orlíku).

Po ledových místech následuje Průvodce ledovým počasím. A tady už to začíná být mimořádně zajímavé. Autor pečlivě vysvětluje, co se s ledem děje při nejrůznějším počasí a co z toho může vzejít. Vidíme tak třeba tuhnoucí sněhové koláče, ledy, které se ohýbají, ledy, jež se tvoří na dně potoků, zatímco nad nimi zůstává nezamrzlý proud, ledy připomínající mramorové dlaždice nebo jakési temné hvězdy vznikající kolem díry do ledu. Vše je přitom náležitě dokumentováno fotografiemi a člověk jen žasne, co všechno je možné na ledě vidět.

Podobný pocit vyvolává i následující kapitola Průvodce ledovými ději, událostmi a náhodami. Vedle mnoha estetických pohledů, které vznikají třeba díky bublinám, v ní najdeme rovněž záznamy například o tektonice ledu, o ledových svazích, které vznikly jako důsledek vypouštění vody ze zamrzlých přehrad, o ledových zácpách, jež můžou být nebezpečné i pro obce podél řek, nebo o ledových "letorostech", které zaznamenávají, jaké byly mrazy za několik minulých nocí. I v této části se autor pokaždé snaží vysvětlit, jak vlastně k danému jevu mohlo dojít.

Stejně postupuje i ve třech posledních kapitolách knihy, které už ale spíš jen doplňují předchozí obsah o několik dalších zajímavostí – třeba o snímky zvířat či rostlin zamrzlých do ledu, o pohled na led z rybí perspektivy či o vysvětlení, že například v Krkonoších a na Šumavě dnes máme krajinu, jež byla v minulosti formována právě za pomoci ledu.

Poučení i krása

Javorové listy - poměrně vzácný úkaz, který se autorovi průvodce podařilo zaznamenat zatím jen dvakrát.
Javorové listy - poměrně vzácný úkaz, který se autorovi průvodce podařilo zaznamenat zatím jen dvakrát.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Radek Mikuláš / Ekolist.cz

Silnou stránkou průvodce je nejen námět, ale i zpracování. Na levé části dvoustrany je vždy text, zatímco naproti fotografie – čtenář má tak hned jasnější představu, o čem autor píše. To je ale ve fotoprůvodcích celkem běžná věc. Ne tak běžný je přístup autora. Když popisuje tzv. „siločáry“ tvořící se v ledu, uvažuje nad tím, že za jejich vznikem může stát nějaké vodní elektrické pole. Zároveň k tomu ale dodává: „Nevím a ani nechci pátrat po tom, jestli nějaký fyzik tento jev už podrobně popsal nebo pokusně napodobil. Nebudu běhat po ledě s voltmetrem a pH metrem a odebírat vodu v pórech ledu k chemickému rozboru. Buď už to někdo dávno udělal a výsledek jeho práce leží ve starých zaprášených časopisech v mnoha světových vědeckých knihovnách, nebo to udělá v budoucnu s výše popsaným efektem nesmrtelnosti takového objevu. Radši se budu v tomhle a dalších podobných případech jen dívat a obdivovat elegantní křivky.“

A na tohle stojí za to upozornit – průvodce je dílem přemýšlivého člověka, který se snaží přijít věcem na kloub. Vychází při tom ale z toho, že má rád zimní krajinu a rád vyráží na výlety po ledě. Důležité není vyrvávat přírodě tajemství, ale prosvětlit své dny něčím krásným nebo zajímavým. V rukou tak máme fotoprůvodce, v němž se šťastně spojuje „vědecký“ pohled s „estetickým“, v němž autor přibližuje někdy ne zrovna jednoduché procesy, přitom ale poctivě přiznává, že se mu to všechno hlavně líbí.

Musím říct, že jsem za takovou knížku rád. Dlouho jsem na bruslích nestál a už jsem skoro zapomněl, jaký je bruslení na přírodním ledě zážitek. Na slepých ramenech Labe nám sice občas puk zapadl do díry mezi ledem a břehem a okraje hrací plochy byly poněkud nerovné, žádné bruslení na zimním stadionu se tomu ale nemohlo vyrovnat. A mezi své dobrodružnější výpravy rozhodně počítám tu na bruslích po Opatovickém kanálu – zvlášť plazení se pod někdy hodně nízkými mostky byl téměř adrenalinový sport. Nevím, jestli čtenáře tahle kniha přesvědčí zrovna k tomu, aby si nazul (nebo dokonce koupil) brusle a vyrazil na zamrzlé hladiny. Osobně to sice můžu doporučit, taky ale vím, že je k tomu přece jen potřeba jisté odvahy a opatrnosti. A i když se v knize dozvíte i to, jak se chovat při proboření, její hlavní přínos bych přece jen viděl jinde. Radek Mikuláš přesvědčivě ukazuje, jak dokážou být Čechy neobyčejné i v místech (a obdobích), kde by to člověk na první pohled asi nečekal. Led je prostě zajímavý – a někdy opravdu krásný.

Ledové Čechy

předchozí    další
Ledovým královstvím Čech je Lipno.
Ledovým královstvím Čech je Lipno.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Radek Mikuláš / Ekolist.cz
Ledovým královstvím Čech je Lipno.
Ledové koláče z prvního sněhu u jižního břehu Lipenské přehrady
Temné "hvězdy" z jedné nádrže nebo z jednoho rybníka se dají rozeznat od ostatních.
Led jako mramorové dlaždice - téměř vždy se jedná o silný led, který je výzvou pro krásné bruslení. Tyhle jsou z roku 2006 v Kokořínském dole.
Ledové hvězdice dokážou plochu natolik zkrášlit, že je člověku líto po nich bruslit.
Teplý jižní vítr nádherně proměnil povrch ledu, aniž by narušil jeho pevný zvonivý podklad. Kokořínský důl, únor 2008.
Ledové kry u Berounky pod Karlštejnem. Právě Berounka je známá jako řeka, kde se občas vytvářejí nebezpečné ledové zácpy.
Ledová branka, hříčka zimního počasí
Bubliny jsou ledovou klasikou zimních Čech. Vznikají pod soutokem a jsou vidět na všech velkých řekách a na místech, kde se malé toky vlévají do rybníků a přehradních nádrží. Na snímku Orlík pod vtokem Lomnice.
Půvab ledových ploch je někdy dotvořen i zbytky živé přírody. Podhradská tůň.
Nechranická nádrž. Když se zadaří, tak obrovská ledová plocha a úchvatné bruslení.
Další informace |
Mikuláš, Radek: Ledové Čechy; Praha, Academia 2010, 296 stran.

tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist