http://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/moderniste-a-redesigning-nature-dve-vystavy-o-prirode-a-umeni-ve-vidni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Modernisté a (Re)designing nature – dvě výstavy o přírodě a umění ve Vídni

17.12.2010
Modernistická revoluce v malbě i sochařství byla silně ovlivněna přírodními vědami a technologiemi které jak ve formě teorií, tak ve formě konkrétních výstupů a experimentů (např. Teslovy pokusy s umělými blesky) vedly ke značně jinému pojetí toho, co si vůbec máme pod pojmem příroda představit, a co vůbec všechno z ní na nás má vliv. Na snímku Nikola Tesla ve své laboratoři.
Modernistická revoluce v malbě i sochařství byla silně ovlivněna přírodními vědami a technologiemi které jak ve formě teorií, tak ve formě konkrétních výstupů a experimentů (např. Teslovy pokusy s umělými blesky) vedly ke značně jinému pojetí toho, co si vůbec máme pod pojmem příroda představit, a co vůbec všechno z ní na nás má vliv. Na snímku Nikola Tesla ve své laboratoři.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | MNT, VI/II, 138, © Nikola Tesla Museum, Belgrade
Pokud se v blízké době vydáte do Vídně, máme pro vás tip na dvě zajímavé výstavy. Třeba si budete chtít oddechnout od předvánoční nákupní horečky, posílené doslova davy českých nakupujících, nebo od českých výprav v zasněžených zahradách Schönbrunnu, a uchýlit se do relativního klidu galerií. Můžete se samozřejmě podívat třeba na Michelangelovy kresby v Albertině, my vám ale krátce doporučíme spíše dvě výstavy týkající se vztahu přírody a současného umění. Obě svým způsobem zachycují i revoluční změny, kterými prošlo chápání přírody i umění ve 20. století.
 

Modernisté

Na první výstavu, nazvanou Modernisté. Revoluce ve vědě a umění 1890-1935, můžete zajít v centru Vídně do Musea moderního umění (MUMOK). Tato výstava je zaměřená především na modernu a její vývoj inspirovaný soudobou vědou, především fyzikou. Výstava obrazů a skulptur, doplněná množstvím vědeckých přístrojů, ukazuje dobře, jak se řada umělců i celých uměleckých směrů - zejména kubismus a abstrakce - nechala inspirovat ke svému pro mnohé zdánlivě nesrozumitelnému a smyslový svět opouštějícímu umění právě revolučními objevy ve fyzice. Nové pojetí prostoru, teorie relativity, kvantová hypotéza, objevy v optice, pojem energie i experimenty s elektřinou inspirovaly umělce k tomu, aby se pokoušeli začlenit do své tvorby tyto převratné poznatky o uspořádání přírody. Již jim nešlo o prostou nápodobu vnějšího světa či snahu předat nějaké ideje či symboly, ale snažili se proniknout přímo k principům stavby prostoru i času, stejně jako zaznamenat pouhým okem neviditelné fenomény. Poincarého teorie inspirovaly kubisty při rozkládání prostoru, představy o energii zase vedly třeba takového Kupku k jeho pokusům s abstrakcí, zkoumání pohybu a jeho dynamiky zase zajímaly futuristu Marinettiho.

Bylo by samozřejmě zavádějící jednoduše tvrdit (a výstava tak ani nečiní), že modernisté začali místo vizuálních vjemů zaznamenávat smyslově nevnímatelné fenomény, opustili klasické pojetí nápodoby a nahradili ho nápodobou spíše myšlených (soudobou vědou), než smysly vnímatelných struktur světa. Ve skutečnosti k proměně umění vedla celá řada důvodů, vyplývajících i z vlastního vývoje, stejně jako společenských a sociálně-politických změn atd. Na druhou stranu je dobré si připomenout, že revoluce v malbě i sochařství nebyla jen výsledkem jakéhosi samovolného vnitřního vývoje umění či „humanitních“ koncepcí, ale naopak byla silně ovlivněná přírodními vědami a technologiemi, které jak ve formě teorií, tak ve formě konkrétních výstupů a experimentů (např. RTG fotografie, Teslovy pokusy s umělými blesky) vedly ke značně jinému pojetí toho, co si vůbec máme pod pojmem příroda představit, a co vůbec všechno z ní na nás má vliv.

(Re)designing nature

Ti, co dávají přednost přírodě živé a „praktičtějším“ výstupům, a současně mají rádi, nebo alespoň tolerují, zcela soudobé umění, by mohla snad ještě více potěšit další výstava. Ta je umístěna v Künstlerhausu na vídeňském Karlově náměstí. Výstava nazvaná anglicky (Re)designing nature nabízí široký výběr přístupů k utváření přírodních i krajinných prvků od použití v proudech současného umění v podobě instalací, přes šperkařství a architektonické počítačové projekty a simulace, až po dokumentaci již realizovaných projektů. Na výstavě se sešli zcela současní umělci, zahradní architekti i architekti z Evropy i USA, a nabízejí mnoho různých úhlů pohledu, jak se na začlenění přírodních motivů do současného umění, nebo spíše kultury, dívat. Najdeme tu tedy doslova science-fiction projekty inspirované přírodními tvary či snahou o spolupráci s přírodou, doplněné atraktivními počítačovými animacemi či modely, ale i fotodokumentaci „revitalizované“, původně visuté železnice nad New Yorkem, proměněné na pěší zónu zarostlou vegetací.

Obojživelná zahrada Physalia, která má čistit evropské řeky. Pohled zespoda vodní hladiny.
Obojživelná zahrada Physalia, která má čistit evropské řeky. Pohled zespoda vodní hladiny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vincent Callebaut / © Vincent Callebaut Architecture – www.vincent.callebaut.org

Co zaujme na instalacích (míněna umělecká forma) či uměleckých artefaktech obecně na první pohled, je použití živých rostlin. Galerie je plná zeleně a tu a tam vedou hadice na vodu či v rohu stojí konve, sem tam najdeme malou loužičku vody. Někdy tvoří živé tropické rostliny součást bizarní terénní vlny ze sutě porostlé živými květinami i fantaskními organismy z rukou umělce, jindy jsou rostliny vyrůstající z plastových balíků hlavní součástí specifického „environmentu“. Někde zase vyrůstá živá rostlinka z kovové síťky náhrdelníku, nebo je obyčejný fíkus doplněn zeleným krajkovím.

Ať již budete s překvapením sledovat vynalézavé bizarnosti současného umění, nebo zapochybujete nad možností realizace některých krajinářských projektů, jistě za expozicí uvidíte otázky, které jsou skutečně aktuální. Jak začlenit přírodní prvky do industrializované krajiny? Jak naložit se stárnoucími urbanistickými komplexy? Jak dopravní prostředky, komunikace, či dokonce celá města projektovat nějak vstřícněji k přírodě i jejím tvarům? Anebo z jiného úhlu: jak se pokusit o nové, hravější zapojení rostlin do našeho okolí, aniž bychom museli stále opakovat schéma rostliny v květináči či záhonu? A samozřejmě, jak propojit naše umění s přírodou, jak udělat z uměleckého díla doslova živý organismus, který by tak trochu mohl být předobrazem celé kultury více fungující na principech živé, organické přírody? Vždyť je již možná čas se přestat inspirovat – jakkoli uchvacujícím – příkladem pravých úhlů klasické geometrie, stejně jako anorganické přírody, i klasické mechaniky a strojů, nesnažit se vše převádět na poznatky fyziky a chemie, a spíše se snažit přiblížit hyperbolické geometrii či vůbec nepravidelnosti a zdánlivému chaosu i proměnlivosti živých organismů.

Další informace |
The Moderns. Revolutions in Art and Science 1890–1935
25. 06. 2010.–23. 01. 2011
MUMOK, Museum Moderner Kunst
MuseumsQuartier, Museumsplatz 1, A-1070 Wien
Denně: 10.00–18.00 hod, čt 10.00–21.00 hod.
Kurátorky: Cathrin Pichler, Martin Guttmann, Susanne Neuburger

(Re)designing nature. Aktuelle Positionen der Naturgestaltung in Kunst und Landschaftsarchitektur
25. 11. 2010 - 23. 1. 2011
Künstlerhaus (k/haus)
Karlsplatz 5, A-1010 Wien
Denně: 10.00–18.00 hod, čt 10.00–21.00 hod.
Kurátoři: Susanne Witzgall, Florian Matzner, Iris Meder; námět a koordinace: Maria Auböck

foto - Stibral KarelKarel Stibral
Estetik a historik přírodních věd. Zabývá se vzájemnými vztahy kultury a přírody, především historií estetického a uměleckého postoje ke krajině. Je vedoucim Ústavu estetiky a dějin umění na FF JU v Českých Budějovicích a docentem na katedře environmentálních studií FSS MU v Brně.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist