http://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/prelet-pres-hnizdo-hypermarketu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Přelet přes hnízdo hypermarketů

1.11.2006
Deset let výstavby obřích prodejen především potravinářského zboží mapuje kniha Filipa Fuchse a dalších autorů nazvaná „Přelet nad hypermarketovým hnízdem“. První prodejna s regály zboží na ploše vyšší než 2 500 metrů byla otevřena v roce 1996, dnes jich je v České republice 190 a za hlavní místo nákupů ji využívá 36 % obyvatel.
 
Kniha, kterou vydalo hnutí Nesehnutí a předmluvou opatřil sociolog Jan Keller, se snaží detailně popsat fenomén obřích prodejen. Hypermarkety jsou prodejny s prodejní plochou od 2 500 metrů do 5 000, někdy mohou být i větší a to v případě obchodů umístěných v obchodních centrech. Pro české zákazníky jsou velmi lákavé, podle nejrůznějších průzkumů v nich utrácejí až 70 % všech peněz určených z rodinného rozpočtu na nákupy, potraviny nakupují obyvatelé ČR až z 55 % v super či hypermarketech. To je samozřejmě na druhé straně vyváženo tím, že se snižuje zaměstnanost v malých obchodech v centrech měst nebo v menších aglomeracích. Proto podle knihy Filipa Fuchse není možné mluvit o tom, že by obří prodejny zvyšovali zaměstnanost v regionu. Navíc se kvůli výstavbě prodejen na okraji měst zvyšuje dopravní zátěž, což negativně působí na prostředí a z městských center se stávají jen průtahy pro automobily směřující na periferii.

Megamarket svaté Žofie

Hlavní část knihy je věnovaná jednotlivým případům, které se negativně podepsaly na krajině České republiky, nebo se o to alespoň pokusily. Prvním z nich jsou případy nelegálního kácení stromů u prodejen Lidl. První dva stromy, u kterých se uvažovalo i o zapsání na seznam památných stromů, padly na počátku roku 2002 v Rokycanech. Stály na pozemku, na kterém měla vyrůst právě prodejna řetězce Lidl. Další stromy jsou káceny i ve Vyškově, Dobříši, Českých Budějovicích, Písku, Kralupech nad Vltavou nebo v Chomutově. Na mnoha místech se nejdřív řetězec snažil získat legální povolení ke kácení stromů, které bránily v přímém pohledu na jejich prodejnu. Nakonec stromy padly "na černo", aniž by byl viník dopaden. Společnost Lidl nakonec opustila i svoji strategii nebavit se s veřejností, respektive se sdělovacími prostředky, a podepisuje dohodu s organizací Děti Země, ve které slibuje vysadit 1024 nových stromu. K tomu ovšem obchodníky donutil až bojkot jejich prodejen.

Další kapitoly jsou věnované snaze o výstavbu prodejny Penny Market na pozemku školního hřiště v Přerově, tomu, jak při výstavbě prodejny Delvita v Rudné u Prahy vzalo za své sídliště z doby bronzové, aniž by mohl proběhnout záchranný archeologický průzkum. Dozvíme se i o slovenském „megamarketu Žofie“, který vznikl propojením zámku Sv. Žofie a supermarketu Hypernova, což byl však jediný způsob, jak stát mohl zachránit cennou památku. Samostatnou kapitolu si vysloužil případ stavby obchodního komplexu Palác Morava v centru Olomouce, v bezprostřední blízkosti památkové zóny UNESCO. Ta vyvolala třenice mezi obyvateli města a jeho radnicí, které vyústily do občanských demonstrací. Nakonec investor od záměru ustoupil. Podle knihy Nesehnutí je pro Českou republiku také typický problém, že místní samosprávy nekladou investorovi přísnější podmínky týkající se například umístění, velikosti či vzhledu prodejen. “Velké řetězce mají obrovskou ekonomickou moc a je veřejným tajemstvím, že se jejich zástupci přátelí s místními politiky, žádají úlevy a argumentují svým přínosem pro ekonomiku,“ píše Filip Fuchs.

Stavba přírodní poměry místa zlepší

Na případě stavby supermarketu Albert v Brně ve čtvrti Nový Lískovec a obchodu zábavního centra Plaza ukazuje autor, jak postupují nevládní organizace při snaze zabránit snahám investorů o budování prodejen na nevhodných místech. Rozsáhle se věnuje i stavbě prodejny Carrefour pod okny ministerstva životního prostředí. Kniha z dílny nevládní organizace Nesehnutí obsáhle popisuje, co občanům, ale i starostům obcí umožňují české zákony, například jak se zúčastnit správních řízení na základě práva na informování veřejnosti ukotveného v zákoně o ochraně přírody. Díky osobním zkušenostem se čtenář také dozví, jaké jsou důvody, kterými úřady vysvětlují, proč nemohou být nevládní organizace účastníky konkrétního řízení. „Například jde o tvrzení, že podnikatelský záměr přírodu nepoškodí, naopak přírodní poměry se pouze zlepší, nebo že v lokalitě žádná „příroda“ ani není,“ stojí v knize Filipa Fuchse. Na konci knihy najdou zájemci i krátký návod, jak se zachovat, když se uvažuje o stavbě supermarketu za jejich humny.
Hugo Charvát
Autor je redaktorem EkoListu.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist