http://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/ptaci-ptaci-ptaci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Ptáci, ptáci, ptáci

1.12.2008
V září a říjnu vyrážejí po celém světě obdivovatelé ptáků do přírody a těší se, že zahlédnou druhy, s nimiž se jinak téměř nemají šanci setkat. Stěhovaví ptáci se totiž v hojném počtu přesunují na svá zimoviště a v České republice je tak možné snadněji než jindy vidět třeba orlovce říčního, jespáka obecného nebo kulíka písečného. Akcí se v přibližně 40 zemích koná tolik, že je první říjnový víkend dokonce nazýván světovým Festivalem ptactva. Pozorování ptáků je i v ČR docela oblíbené, proto není od věci připomenout si několik původních českých publikací, které se v poslední době ptákům a údajům o jejich výskytu na našem území věnovaly.
 
Moták pochop
Během podzimního Festivalu ptactva jsou ornitologičtí nadšenci zvědaví hlavně na tažné nebo částečně tažné druhy. Na snímku moták pochop.
Licence: Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora.
Foto: Ivan Mikšík/www.natureblink.com

Vůbec nejobsáhleji se ptáky České republiky zabývají ptačí monografie z řady Fauna ČR (respektive Fauna ČSSR). Jejich vydávání je ovšem proces na dlouhé roky, takže relativně aktuální údaje jsou v současnosti k dispozici jen pro druhy zahrnuté do druhého dílu monografie (jde o řády od dravců po šplhavce). Ten totiž vyšel v reedici v roce 2005, zatímco k reedici prvního dílu došlo už v roce 1994 a třetí díl, původně vydaný roku 1983, se revize a dalšího vydání zatím nedočkal. Dojít by na něj mělo ale brzy – zájemci by si jím měli listovat přibližně do roka. Všechny díly jsou každopádně informačně nejbohatší a v určitém smyslu i nejautoritativnější původní českou literaturou o ptácích. U každého druhu je uvedeno jeho celkové rozšíření (a to v naprosté většině případů i s mapou), taxonomie a podrobný popis včetně rozměrů a hmotnosti. Následuje pasáž, která vysvětluje, jak daný druh poznat v přírodě, dál jsou uvedeny údaje o jeho výskytu v ČR (nezřídka včetně grafu) a tahové poměry českých populací. Pak autoři popisují prostředí, v němž druh žije, podrobně se věnují i hnízdění a potravě. Na závěr pak bývá, většinou už krátce, zhodnocen jeho význam pro člověka (zde je zmíněno i případné ohrožení druhu) a uvedeni cizopasníci. Text znovu vydaného druhého dílu je doplněn spoustou grafů, mapek, forografií a pérovek, ovšem jen černobílých. Na rozdíl od původního vydání i od reedice prvního dílu tak v reedici druhého dílu Ptáků ČR chybějí barevné tabule.

Ty ale může zájemce najít v určovacích příručkách. Jako základní české příručky pro rozpoznání ptáků bývají zpravidla uváděny dva tituly: ten první (Ptáci) napsal bývalý předseda České společnosti ornitologické Walter Černý už před několika desítkami let, ten druhý (Atlas ptáků České a Slovenské republiky), pro nějž text sepsal Karel Hudec, vyšel v roce 2001. Oba atlasy mají podle ornitologů velmi slušnou úroveň textové části, kresby ovšem za skutečností poněkud pokulhávají. Jen na okraj proto zmiňme, že nejvěrněji jsou ptáci žijící v ČR patrně zobrazeni v knize „Praktická určovací příručka: Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu“, která u nás vyšla v roce 2004. V tomto případě jde ale o příručku původně anglickou (v originále Svensson L., Grant P. J., Mullarney K. a Zetteström D.: Collins Bird Guide: The most complete Guide to the Birds of Britain and Europe), jejíž český překlad je podle znalců krajně nepovedený, navíc občas doplněný o nesmyslné údaje o početnosti jednotlivých druhů v ČR. Nastává tak paradoxní situace – povedené texty jsou v jiné příručce, než v které jsou povedené obrázky.

Historie i současnost

Celému území republiky se rovněž věnují opakovaně vydávané atlasy hnízdního rozšíření ptáků. První vyšel v roce 1987 a zahrnoval výsledky mapování hnízdišť z let 1973–1977. V roce 1996 byl pak vydán soubor shrnující údaje z let 1985–1989 a před dvěma lety bylo publikováno shrnutí údajů z let 2001–2003. Existují samozřejmě i atlasy hnízdního rozšíření věnující se pouze menším oblastem. Čtenářsky vděčně zpracovaný atlas má k dispozici třeba Praha, víc souhrnem dat než zábavnou četbou je pak například Atlas hnízdního rozšíření ptáků Krkonoš z let 1991–1994.

Volavka bílá
Pozorování ptáků je i v ČR docela oblíbené, proto není od věci připomenout si několik původních českých publikací, které se v poslední době ptákům a údajům o jejich výskytu na našem území věnovaly. Na snímku volavka bílá.
Licence: Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora.
Foto: Ivan Mikšík/www.natureblink.com

Z trochu jiného úhlu pohledu se o rozšíření ptactva na českém území rozepsal i Stanislav Komárek ve své loňské knížce „Ptáci v Čechách v letech 1360–1890 aneb tajemství rytíře von Sacher-Masocha“. Jak autor sám píše v úvodu, původně jen chtěl svým současníkům zpřístupnit přes 150 let starý, německy psaný spis Antona Palliardiho o ptácích žijících v Čechách. Jak se ale nořil do historických zpráv, rozhodl se k textu připojit i údaje z dalších spisů, díku čemuž vznikla kniha plná stručně a hutně sepsaných poznatků o historickém výskytu ptáků na území Čech. Při porovnání s dneškem nakonec Stanislav Komárek dospěl k ochranářsky zajímavému závěru, že hnízdících druhů oproti polovině 19. století přibylo, jejich spektrum je však trochu jiné. „Zatímco druhy lesní si zhruba zachovaly někdejší výskyt i početnost, druhy nelesních formací a v menší míře i druhy vázané na vodu podlehly v mezičase nesrovnatelně větším změnám,“ píše Komárek.

Jak je vidět, literatury o výskytu ptáků na území ČR je k dispozici poměrně hodně. A to ještě vycházejí odborné časopisy, kde jsou neobvyklá pozorování rovněž publikována. Pokud byste ovšem chtěli znát opravdu čerstvá data, tak se podívejte na internetové stránky České společnosti ornitologické. Hned na titulní straně je v pravém sloupci nahoře odkaz „Vaše pozorování“, díky kterému se dostanete na stránku s tabulkou „Zajímavá ornitologická pozorování“. V ní pak najdete třeba jen jeden den staré údaje, kde byly k vidění zajímavé druhy ptáků. Data z tabulky si přitom můžete seřadit nejen podle dne pozorování, ale i podle druhu, který vás zajímá, nebo podle lokality, na níž se na ptáky chcete jít podívat. Při dokončování tohoto článku tak byl v tabulce čerstvě zaznamenán například přelet devíti čápů černých nad fotbalovým hřištěm ve Frýdku-Místku nebo pozorování jedenácti jespáků bojovných na rybníku Malduchy u jihočeské Radomyšle.

Článek je převzat z tištěného Ekolistu 10/2008.

Jan Stejskal
Autor je šéfredaktorem tištěného EkoListu.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist