http://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/rostliny-ktere-nezmenily-svet
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Rostliny, které (ne)změnily svět

1.5.2005
Nakladatelství Academia vydalo před pár měsíci slibnou knihu. Práce Henryho Hobhouse s lákavým názvem Šest rostlin, které změnily svět pracuje s objevným nápadem, otázkou však zůstává, jak se ho podařilo realizovat.
 
Bylo už napsáno mnoho knih, které vysvětlují historické události z úhlu politického, ekonomického či jako důsledek různých technologických změn od vynálezu písma po střelný prach. Hobhouse přichází s originální myšlenkou podívat se na lidskou historii pod vlivem změn, které přineslo pěstování či užití různých rostlin. Příliš se podle něj totiž zabýváme vlivy a zásahy člověka a příliš věříme, že pouze člověk sám je zdrojem událostí v dějinách – přitom právě na případě rostlin se dá ukázat i „jiné čtení“ historie. Čtenáře se pak pokouší seznámit s pozoruhodným vlivem chinovníku, cukrové třtiny, čajovníku, bavlníku, bramboru a kokainovníku na osudy jednotlivých lidí, celých států i světa.

Kniha je psaná čtivým stylem a obsahuje často pozoruhodné detaily z historie i řadu postřehů ze současné společnosti a ekonomiky. Někdy Hobhouse odkrývá překvapivé paralely, otevírá pro nás domněle překonanou historii (otrokářství v USA), nebojí se kritizovat neupřímnost a pochybný zisk ze strany současných bílých národů. Dovolí si v řadě případů nebýt „politicky korektní“, např. v případě obhajoby legalizace drogy, jako je koka.

Dobrý nápad, ale …

Přesto má kniha řadu problematických stránek, které zastiňují původní dobrý nápad. V textu se zjevně nejedná o šest hlavních druhů, které změnily svět, přestože v úvodu autor tvrdí, že je vybral z osmdesáti zkoumaných. Těžko se přece přít o zcela zásadní význam především různých trav (pšenice, ječmene, žita či rýže), vždyť hlavní jídelníček lidstva tvoří právě ony a jejich pěstování a rozšíření znamenalo jeden z největších zlomů v dějinách lidstva. Ale dobrá, jedná se alespoň o nejvýznamnější rostliny, které zasáhly do novověké historie. I zde však můžeme výběr zpochybňovat – proč třeba ne kukuřice? Ani to by však nevadilo tolik jako prostý fakt, že autor v konečném důsledku jako by na svůj cíl zapomněl a o rostlinách pojednává až v druhém plánu, ba na mnohých stránkách vůbec. V každé kapitole se brzy obrací k historickým, politickým a hospodářským analýzám, které někdy až zbytečně podrobně a selektivně vysvětlují místní podmínky v jednotlivých státních útvarech a zemích.

Šest rostlin, které změnily svět.
Repro: EkoList

I když autor relativně podrobně hovoří i o Latinské Americe a Dálném Východě, celkově je vše přizpůsobeno pohledu současného Angloameričana, který historii jiných kultur vnímá prizmatem svých zájmů a hypertrofované historie svých zemí, jako kdyby nic jiného téměř neexistovalo (v kapitole o bramborách se mluví prakticky pouze o Irsku a tamní hospodářské krizi). Pod zájmem o rostliny se pohříchu víc než popisy rostlin a jejich pěstování skrývají různé detailně uváděné obchodní ceny a absurdně přesná procenta z příjmů a dopravy či technologických zlepšení. Bohužel je pro dnešek příznačné, že i v knize pokoušející se ukázat vliv rostlin na lidskou historii se tento vliv uchopuje skrze jejich ekonomicko-politický význam. Vše je vnímáno skrze takovýto manipulativně-ekonomický rozměr, a nikoliv rozměr kulturní (kolik by se toho dalo napsat jen o čaji!) nebo vliv na krajinu apod.

Kniha je sice populárně-naučná, nicméně obsahuje až příliš mnoho „žurnalistických“ zjednodušení, která sice spadají spíš než do kategorie vyslovených nepravd do kategorie „ano, ale“, zbytečně však ubírají textu na hodnověrnosti. Většinou se jedná o drobné nepřesnosti – např. Jindřich Mořeplavec nebyl vládce, ale pouhý mladší princ a nesnil o Atlantidě, ale o zemi kněze Jana. Někdy ale jde už o krajně problematické formulace, které nemají daleko k nesmyslům. Tak se dozvídáme, že podrobení Inků zradou ze strany Španělů nevzbuzovalo žádný odpor, že v přírodě při souboji dvou živočichů ztrácí jeden vše, často i život (pokud je to v rámci druhu, tak je ztráta života naopak výjimečná) nebo že incké umění převažovalo nad evropským středověkým v jemnosti a kvalitě zpracování. Redaktoři českého vydání na nevyváženost některých pasáží knihy sice v předmluvě upozorňují a dodávají, že hlavním důvodem k vydání byl její neotřelý pohled na roli rostlin v dějinách, přesto na tyto nedostatky musím upozornit.

Otázkou zůstávají i redakční zásahy. Nakladatelství, ve snaze doplnit nebo nahradit nedostatek informací o samotných rostlinách, doplnilo celý text vsuvkami Pavla Valíčka (nevím ale, zda nebyly podobné pasáže i v originále). Zajímavé a potřebné informace však byly umístěny přímo do textu, kde se svým suchým, byť poctivým vědeckým stylem těžko vřazují do původního díla. Šťastnějším řešením by bylo umístit je do poznámek.

Pokud tedy mám zhodnotit celkově knihu: objevný a originální záměr, který se bohužel nepodařilo zcela naplnit. Kniha obsahuje řadu zajímavých informací, a proto určitě stojí za pozornost a za přečtení. Některé poznatky ale občas odvádějí pozornost čtenáře (i autora) ne zcela pochopitelným směrem a jejich míra není vyvážena nějakou syntézou. Škoda.

Tato recenze vyšla v časopise EkoList 2/2005.

Karel Stibral
Autor je asistentem na katedře dějin a filozofie přírodních věd PřF UK v Praze a také ilustrátorem EkoListu.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist