http://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/tam-kde-tece-doubravka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tam, kde teče Doubravka

1.3.2001
Každý člověk má na světě místo, kde se cítí dobře, a které má rád. Často se na něj vrací, zjišťuje informace a někdy o něm dokonce napíše i knihu. Takovým způsobem vznikla kniha Marie Hruškové "Tam, kde teče Doubravka". Jak už napovídá sám název, autorka popisuje krajinu Podoubraví. Pod názvem Doubravka sice na mapě žádnou řeku nenajdete, avšak místní obyvatelé řece, která se oficiálně jmenuje Doubrava, neřeknou jinak než zdrobnělinou.
 

Tam, kde teče Doubrava

Kniha je rozdělena do dvou dílů. První se věnuje dolnímu a druhý hornímu Podoubraví. Provádí po jednotlivých vesnicích a městech, ležících v blízkosti Doubravky a seznamuje s jejich historií. I u té nejmenší vísky vysvětluje autorka etymologii názvu, popisuje nejzajímavější úseky historie, cituje místní kroniky a pamětní knihy. U některých vesnic připojuje i pověsti a představuje výrazné osobnosti, které zde žily, nebo obec alespoň navštívily. I mnoho místních by jistě překvapilo, že nenápadné vesničky v okolí Doubravky se pojí se jmény Jiřího z Poděbrad, Matyáše Korvína nebo Emmy Destinové. Autorka nezapomíná ani na významné památky, a především na významné stromy, které jsou jak se zdá její největší láskou. Jejich výčet se počíná už v první kapitole tisíciletou klokočovskou lípou a téměř v každé vesnici se najde další. Popis historie a místních reálií je proložen otázkami, ve kterých dává autorka zaznít osobním úvahám, které v ní krajina vyvolává. Poněkud rušivě však působí, že podobné osobní rozjímání je v knize většinou nashromážděno na jednom místě.

Popisu samotné řeky jsou věnovány, podle mého názoru, pouze neurčité popisné pasáže plné nicneříkajících metafor. Autorka vypráví pouze o tom, jak se valí voda přes kameny a odráží sluneční paprsky na hladině. Nejdelší a nejkonkrétnější pasáž o řece samotné je o Pařížovské přehradě, která zde byla vystavěna v letech 1909 - 1913. O bohaté fauně a flóře Podoubraví se lze dočíst pouze okrajově. O dalších přírodních faktorech není v knize ani zmínka. Knížka je spíše vyznáním lásky ke krajině, než snahou nějak uceleně informovat o Doubravě a jejím okolí. Celý text knihy doprovází perokresby Jaroslava Turka.

Lucie Domonkošová
Redaktorka EkoListu
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist