http://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/udoli-zkazy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Údolí zkázy

1.12.2006
Nestává se často, abychom v EkoListu psali o románech. Dnes tak učiníme – kniha Údolí zkázy je dokonce román milostný. „Ekologický“ rozměr je v tomto strhujícím příběhu, který před čtyřmi lety napsala mladá britská spisovatelka Sarah Hallová, přítomen tak nějak automaticky.
 
Děj knížky se odehrává na severozápadě Anglie, v tzv. Jezerní oblasti (Lake District), což je území pro Angličany neobyčejně významné. Tady se narodil slavný básník William Wordsworth, tady vznikaly první básně britského romantismu, tady se rozkládá snad nejznámější britský národní park Lake District.

V této drsné, hornaté krajině žije své těžké, ale spokojené dny farmářská vesnice Mardale. Staletími utužované společenství se ovšem rozpadá poté, co se manchesterská společnost kvůli dodávkám vody pro rostoucí město rozhodla v jejich údolí vybudovat přehradu a sedláci nemají žádnou možnost, jak zničení svého místa zabránit.

Přehrada Haweswater.
Přehrada Haweswater.
Foto: Ann Bowker/www.madaboutmountains.com

V centru románu je rodina Lightburnových, dobrosrdečný otec Samuel, silně věřící matka Ella, divoká a tvrdá dcera Janet a trochu podivínský syn Izák. Tíha ničeného údolí se promítá především v postavě Janet, která je vykreslena jako bytost sice emancipovaná, ale zároveň silně srostlá s údolím. „Její znalost toho místa je tak mimovolná a prostá jako mechanismus dýchání … Žije sevřena mezi dvěma rozlehlými horskými hřebeny, aniž by trpěla klaustrofobií nebo se cítila utlačená, každý rok je znovu tvarována … Je to svatá země. Ona objevila její dávné zvyky. Chemické vlastnosti jejího těla se mění v závislosti na tom, jak se rozkládá, obrací a znovu vzniká půda.“ (str. 117)

Janet se ovšem zamiluje do Jacka Liggetta, který se od ní jako městský elegán v perfektně padnoucím obleku v mnoha ohledech velmi liší. Navíc je to právě on, kdo vesnici přišel oznámit (a dohlížet na) její zaplavení. Jack Liggett se ovšem pobytem na úchvatném místě a láskou k smyslné venkovance začne měnit. „Připadalo mu, že na tom místě by jí mohl jednou pro vždy vysvětlit, že vznikla pravdivější část jeho samého, cítil její infekci ve své krvi. Že skrze metamorfózu v této divoké, nasycené, nádherné zemi se stává jednodušší a dokončenou osobností.“ (str. 149) Katastrofální osud údolního společenství už ale nemůže být odvrácen. Půvab knihy přitom nespočívá pouze v dobře napsaném v příběhu. Autorka Sarah Hallová dokázala výborně vystihnout atmosféru vzdáleného horského údolí, podmanivost zdejší přírody a její vzájemné prorůstání s lidmi, kteří v ní žijí. Sama vyrostla jen pár kilometrů od údolí Mardale a krajinu, o které vypravuje, prožila doslova na vlastní kůži. „Když jsem byla mladá, byla jsem úplně zamilovaná do koupání v řekách a vodopádech oblasti … Fascinovalo mě říční dno; život a scenérie, které se tam nacházejí,“ říká Sarah Hallová v jednom rozhovoru na podporu prodeje knihy. Právě syn Lightburnových Izák je v knize podobně fascinován vodou. Naopak jeho sestra Janet je hodně zemitá. „Jsem horlivý, nenasytný chodec Jezerní oblastí. Myslím, že chůze poskytuje možnost opravdu zakoušet zemi, dorozumívat se s ní. Dotýkáte se jí, cítíte ji, slyšíte ji a vidíte ji … Vložila jsem do těch postav něco skutečného z tamější krajiny,“ vysvětluje autorka.

Víc než domov

Celý příběh byl inspirován skutečnou výstavbou přehrady Haweswater, která ve 30. letech minulého století vyvolala velkou vlnu nevole. Před zatopením mimořádně půvabného údolí s vesnicemi Mardale a Measand byly všechny domy zdemolovány, a to včetně kostela. (V knize je demolice popsána jako vítaná zkouška nových plastických trhavin pro armádu.) Když je dnes velmi nízký stav vody, objevují se zdi vesnice znovu a přitahují návštěvníky.

Když je nízký stav vody, zdi bývalé vesnice se znovu objevují.
Když je nízký stav vody, zdi bývalé vesnice se znovu objevují.
Foto: Ann Bowker/www.madaboutmountains.com

Zkáza, kterou prošlo údolí kvůli rozvoji vzdálených měst, se přitom opakuje na různých místech světa neustále. Nadšení pokrokáři zajišťují zdroje pro městskou společnost, která jako by měla automaticky nárok kvůli svému rozvoji převracet životy jiných. Blaho jedněch je vykoupeno utrpením druhých.

Když se člověk přestěhuje z bytu do bytu, nějaký čas mu trvá, než se v něm zabydlí. Po tu dobu marně hledá, kam co uložil, trvá mu, než se v prostoru i čase dokáže orientovat podle dopadu světla, podvědomě se snaží nahmátnout vypínač tam, kde není. Pomalu v novém bytě odpozorovává a přizpůsobuje kouty, kde se dobře odpočívá, kde bude naopak dobré místo na práci a kam může dát pelech psovi. V krajině to trvá mnohem déle a často se lidem „přestěhování“ do jiné krajiny prostě nezdaří. V novém světle už se nezorientují, „vypínače“ už nikdy nenahmátnou. Žijí a umírají v cizím prostředí, mají ale aspoň jednu útěchu – „jejich“ místo někde stále je, dokonce se na něj můžou jet podívat. Když ovšem zmizí v jámě dolu nebo pod hladinou přehrady, tak je to čirá, bezútěšná zkáza. Ta nakonec stihla i obyvatele údolí Mardale včetně hlavy rodiny Samuela Lightburna. „Uvnitř jeho starého srdce rostlo nové a tlačilo se ven, a v něm další a další a všechna se drala ven. Spousta srdcí. Tímhle způsobem na muže působil zármutek. Naplňoval jeho hrudní koš takovým množstvím srdcí, že byl na dotek zvenčí téměř bolestivý, a on se pod tou tíhou skoro skláněl. Tolik z jeho života toho bylo nenávratně pryč. Víc než jen domov a jeho pole, víc než údolí, v němž žili jeho blízcí.“

Jan Stejskal
Autor je šéfredaktorem tištěného EkoListu.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist