Úryvek - Generace v ohrožení

Úryvek z úvodu knihy Generace v ohrožení. Reprotoxické látky v životním prostředí.

Počátkem padesátých let dvacátého století, kdy ještě rozmach průmyslové sféry neusměrňovaly obavy týkající se životního prostředí či zdravotních rizik, objevily se zprávy z jisté japonské vesnice, které vypovídaly o zvláštním onemocnění nervové soustavy. Choroba postihovala zejména kojence a děti, jejichž stav nápadně připomínal mozkovou obrnu. Postupem času začalo být zřejmé, že během prenatálního vývoje dochází k otravě plodu jakousi chemickou látkou.

Vyšetřovatelé zjistili, že závod na výrobu vinylchloridu už řádu let vypouští do zálivu Minamata rtuť. Tento jedovatý kov se v usazeninách zálivu přeměňoval na organickou rtuť a v nebezpečné míře se hromadil v tělech ryb, které sloužily za potravu vesničanům. Organická rtuť přitom narušuje činnost a vývoj mozku. Tato lokální epidemie byla jedním z prvních signálů, že působení chemických látek může mít neblahý vliv na reprodukční schopnost lidí a vývoj kojenců.

Ve Spojených státech se zatím běžně přidával do benzinu další jedovatý kov, olovo. To pak vypouštěly výfuky aut po celé zemi a znečišťovaly jím vzduch. Hromadilo se ve vodě a v půdě a pozvolna si razilo cestu do krve, kostí a mozků obyvatel celých Států. Uplynula další tři desetiletí, než se zjistilo, v jakém rozsahu dochází k působení tohoto toxikantu na mozky ještě nenarozených dětí a kojenců. (Pozn. překladatele: V České republice platí zákaz olovnatého benzinu od roku 2001.)

Od tragédie v zálivu Minamata došlo i k dalším nárůstům počtu reprodukčních či vývojových dysfunkcí způsobených vlivem chemických látek, které měly neblahý dopad na celé generace. V šedesátých letech dvacátého století způsobilo rtutí kontaminované obilí v Iráku epidemii podobnou případu z Minamaty. V Japonsku a na Tchaj-wanu způsobil závažné poškození zdraví novorozenců a dětí jedlý olej kontaminovaný polychlorovanými bifenyly (PCB).

Ve Spojených státech sedmdesátých let 20. století způsobila chemikálie známá pod zkratkou DBCP sterilitu u skupiny dělníků pracujících ve výrobě pesticidů. U mladých žen, jejichž matky v době těhotenství užívaly diethylstilbestrol (DES), docházelo ke vzniku rakoviny ve vaginální oblasti a dalším obtížím týkajícím se reprodukčních schopností. V té době se také mezi válečnými veterány z Vietnamu rozšířila obava ze škodlivého vlivu bojové látky zvané Agent Orange, jejímuž působení byli během vojenské služby vystaveni, na plodnost a zdraví jejich potomků. Obyvatelé míst jako newyorský Love Canal nebo Boston ve státě Massachusetts začali zakládat občanské environmentální hnutí, částečně v důsledku obtíží týkajících se reprodukčních schopností a vývoje dětí, které, jak se domnívali, pramenily z toho, že jejich společnost byla vystavena působení chemických látek.

K podobným hromadným jevům dochází stále, avšak k napsání této knihy nás přiměla spíše každodenní setkávání s jednotlivými lidmi, které zneklidňuje skutečnost, že jsou vystavováni působení chemických látek, a trápí je vlastní poruchy reprodukčních schopností. Můžeme zde uvést několik příběhů ze života:

Jistá mladá žena nás požádala o konzultaci, neboť ji znepokojovalo, že je těhotná a v zaměstnání přichází do styku s rozpouštědly. Její zaměstnavatel ji ale odmítl přeřadit na jinou práci a v důsledku úniku chemikálií byla následně vystavena nadměrnému vlivu uvedených látek. O několik týdnů později porodila mrtvý plod.

Naše kolegyně s námi konzultovala případ svého bratra. On a jeho žena dlouho nemohli mít děti a muže napadlo, zda jeho neplodnost nemůže souviset s jeho zaměstnáním. Společnost, ve které pracuje, produkuje velké množství glykoléterů, chemikálií známých toxickým působením na zvířecí varlata.

Na klinice byla vyšetřena těhotná pacientka, v jejíž krvi bylo naměřeno množství olova odpovídající otravě těžkým kovem. Šetření v jejím okolí neodhalilo žádný určitý zdroj. Žena uvažovala o potratu, neboť se obávala, že olovem bude otráven i plod. Ošetřující personál byl frustrován nemožností odhalit zdroj, díky kterému došlo k expozici pacientky olovu, a zároveň zmítán nejistotou, jak v jejím případě rozhodnout.

Jiná žena vypověděla, že se před mnoha lety zabývala domácím podnikáním, při kterém ve své kuchyni zacházela s velkým množstvím rozpouštědel. V té době prodělala potrat, ale až po letech si uvědomila možnou souvislost s tím, že byla vystavena působení zmíněných chemikálií.

Těhotná kolegyně se na nás obrátila o radu v situaci, kdy na letišti několik kilometrů od místa, kde žije, havarovalo letadlo a jejich dům byl celé hodiny zahalen hustým mračnem dusivého kouře. Doslechla se, že se z hořících plastů a dalších materiálů mohou uvolňovat nebezpečné chemikálie, a měla obavu, zda jejímu nenarozenému dítěti nemůže hrozit nějaké nebezpečí.

Tyto příběhy nám pomáhají osvětlit, v jakých situacích se někteří lidé ocitají a jaké otázky jim přicházejí na mysl. Ve většině výše popsaných případů je téměř nemožné připsat daný důsledek kontaktu s určitou látkou, právě tak jako nelze zjistit, jaké riziko může vyplývat z kontaktu s takovou látkou pro jednoho každého jednotlivce. Přesto víme, že lidé jsou vystavováni působení látek, které mohou mít vliv na jejich reprodukční schopnosti, a že trpí zdravotními problémy souvisejícími s plodností. Ve Spojených státech se nejméně jeden pár z dvanácti potýká s neplodností, 35-50 % všech těhotenství končí samovolným potratem a závažné vrozené genetické vady představují komplikace u 2-3 % živých novorozenců. Existují důkazy, že některé z těchto obtíží mají vzrůstající tendenci: v mnohých oblastech klesá u mužů množství spermií, stoupá počet případů určitých vrozených vad a na vzestupu je i výskyt rakoviny u dětí, která může mít základ již v prenatálním vývoji.

Zdravotní problémy týkající se reprodukčních schopností a vývoje se mnohdy nevysvětlí známými rizikovými faktory, jako jsou genetické dispozice, konzumace alkoholu, kouření, užívání drog a působení nechemických faktorů jako jsou radioaktivita, infekce, horko a stres. Tato kniha se zaměřuje na souvislost mezi působením určitých chemických látek v životním a pracovním prostředí a zdravotními problémy spojenými s reprodukčními schopnostmi dospělých a vývojem dětí. V některých případech je vztah mezi vlivem určitých látek a reprodukčními či vývojovými poruchami neoddiskutovatelně vztahem příčiny a následku. Jindy jsou známá fakta méně přesvědčivá, avšak postupně se rozvíjející jádro důkazů mnohé naznačuje. Často není možné dospět k jednoznačným závěrům, protože chybí klíčové informace. Příčinou těchto mezer v rozhodujících údajích mohou být neúplné zkoušky toxicity, neodpovídající či neprůkazné epidemiologické studie, osobní či studijní předpojatost, priority v rozdělování finančních prostředků či dokonce chybná aplikace výzkumných metod.

Ačkoliv je už celá desetiletí až staletí známo, že životní prostředí může mít nejrůznější škodlivé účinky na lidské zdraví, v popředí veřejného zájmu často stojí rakovina. Existují však také četné důvody k obavám z dalších zdravotních následků, které mohou být nenápadné, časově posunuté,. Obtížně diagnostikovatelné a nemusí být snadné dát jejich příčinu do souvislosti s působením určité látky. Účinky některých chemických látek na reprodukční schopností dospělých a vývoj dětí jsou znepokojivé, protože mají vážné důsledky pro páry, které se snaží počít dítě, a protože vystavení určitým látkám během kritických období vývoje plodu a kojence může mít celoživotní a dokonce mezigenerační důsledky.