https://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/za-hranice-mest
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Za hranice měst

1.1.2003
"Suburbanizace" – jedno z těch moderních slov, která slyšíme od urbanistů, sociologů, architektů, dopravních inženýrů, ale i politiků a novinářů. Pro nás "nezasvěcené" je to termín nesrozumitelný, zahalený do tajemství vědeckého jazyka, vzdálený obyčejnému životu. Tušíme, že má něco společného s rozvojem měst – to ta známější část "urbanizace". Co ale s tou předponou "sub"? Jak si pod tím divným slovem představit něco z našeho běžného života s každodenními starostmi?
 
Právě o přiblížení pojmu "suburbanizace" veřejnosti se pokouší autoři brožury "Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky". Jde v podstatě o sborník příspěvků ze série seminářů "Udržitelný rozvoj městských aglomerací", které uspořádal Ústav pro ekopolitiku v letech 2000 a 2001. Urbanisté, sociální geografové, architekti a ekologové nabízejí ve svých příspěvcích nejen srozumitelnější překlad pojmu "suburbanizace", ale pokouší se také poukázat na souvislosti, naznačit kořeny procesu suburbanizace a především upozorňují na jeho negativní vlivy.

Co je suburbanizace?

Přestože každý z autorů definuje suburbanizační proces po svém, rámcově se shodují, že jde o překotný rozvoj na okraji velkých měst, který je charakterizovaný rozptýlenou, separovanou zástavbou s nízkou hustotou osídlení, chybějícími službami a další infrastrukturou, výraznou závislostí na individuální automobilové dopravě. To v jazyku normálních lidí znamená zhruba toto: mnoho rodinných nebo malých domků relativně daleko od okraje města postavených tzv. na zelené louce, oddělených od okolních obcí a bez dostatečného zázemí – obchodů, služeb, škol, zaměstnání atd., což vede ke každodennímu dojíždění osobním automobilem do centra města.

Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky</td> 
<td width=

Výsledky suburbanizace můžeme nalézt především v USA, v menší míře v Kanadě a západní Evropě. U nás zatím tento proces podle autorů nepropukl ve výrazné míře, příkladem začínající suburbanizace v České republice jsou tzv. satelitní městečka v okolí Prahy (Průhonice, Dolní Břežany atd.) nebo vznik obrovských komerčních zón (Černý most, Zličín atd.).

Dopady

Začátek suburbanizace spadá do 60. a 70. let 20. století. Pravděpodobně nejobecnějším důvodem odlivu obyvatel z měst na okraj je především hledání zdravějšího životního prostředí a potřeba soukromí a vlastnictví. Odborníci suburbanizaci vyčítají především odumírání center měst, devastaci zemědělské půdy a další ničení životního prostředí, vysokou finanční a energetickou náročnost suburbální výstavby. Pro popularizaci relativně velmi odborného tématu zvolili autoři vhodnou formu původně „živých“ přednášek, což přináší zjednodušení, praktické příklady, jasnou strukturovanost a stručnost. A tak se čtenář může setkat s obšírnou teoretickými úvahami, zahraničními pohledy (tři příspěvky amerických odborníků) i srovnáním napříč vědeckými obory. Tyto občas nezáživné pasáže oživují praktické příklady vývoje v některých městech USA a SRN, ale také Prahy a Brna jako dvou českých měst, kde jsou suburbanizační procesy nejviditelnější. Potěšující je, že se autoři nezaměřili pouze na popis situace, ale uvádějí i vývoj procesu a politicko-sociální souvislosti v jednotlivých městech. I to je jeden z důvodů proč by se kniha měla stát povinnou četbou pro úředníky územně plánovacích úřadů, městských politiků, ale také občanských sdružení zabývajících se touto problematikou.

Otevřít diskusi

Je nepříjemné, že i přes snahu o vyváženost a vysoce odborný pohled prostupuje publikací zřejmý podtext názorové jednosměrnosti. Většina autorů je, zdá se, přesvědčena o negativním vlivu suburbanizace a pouze jediný příspěvek upozorňuje na pozitivní konotace tohoto procesu. Je škoda, že se autoři neodvážili využít dobře připraveného prostoru pro otevření diskuse na téma suburbanizace například se zástupci velkých stavebních firem a představiteli měst, kteří svými rozhodnutími suburbanizační proces podporují, nebo s představiteli menších obcí na okraji měst.

Informačně naplněný text dokresluje mnoho tabulek, grafů a fotografií. Je však zarážející, když se v tabulkách objevují početní chyby. Podobně rušivě působí, když v překladu cizojazyčných textů nalezne čtenář do očí bijící chyby a jazykové nedostatky.

To však nejsou výtky, kvůli kterým by nestálo za to knihu doporučit k přečtení. Otevírá naléhavá témata, která občané českých, moravských a slezských měst začnou považovat za naléhavá možná až za několik desetiletí. Avšak fakticky jsou na pořadu dne již nyní, protože proces suburbanizace započal i u nás, sic zatím nevýrazně a opatrně.


reklama

Jan Bouchal
Autor je zástupcem šéfredaktora EkoListu.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist