http://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/zelena-zleva
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Zelená zleva?

1.2.2003
Konečně je v češtině k dispozici věcně napsaná a velmi informativní publikace o zelené politice v Evropě. Jejím hlavním přínosem je, že zásadním způsobem rozšiřuje pohled na problematiku zelených politických stran tím, že ji zasazuje do evropského a historicko-sociálního kontextu.
 
Zároveň úspěšně zpochybňuje ustálená klišé o zelené politice, jež jsou typická nejen pro české sdělovací prostředky, ale často i pro odbornou společenskovědní reflexi této problematiky. Domácím médiím například běžně uniká i pro české zájmy tak zásadní věc, že to jsou právě zelení, kteří se z německých politických stran nejvíc zasazují o zlepšení česko-německých vztahů.

Jak naznačuje podtitul, autor knihu pojal jako přehledovou a "osvětovou" publikaci, jež má systematickým a faktografickým způsobem podat informaci o zelené politice v jednotlivých evropských zemích. Pro kapitoly o západoevropských zelených autor účelně využil většiny relevantní odborné literatury západní provenience. Pro kapitoly o jejich východoevropských protějšcích musel vyvinout značné úsilí při shromažďování původních údajů, neboť publikované informace o těchto stranách jsou velmi omezené. Kniha tak přináší celou řadu informací, které v Česku nejsou běžně známé. Z Pečínkova textu se čtenář například dozví, že členové a voliči západoevropských zelených stran jsou obvykle zaměstnaní ve vzdělávacím sektoru a ve vědě a výzkumu. Obecně platí, že mezi západoevropskými politickými stranami je členstvo i voličstvo zelených zdaleka nejvzdělanější (např. 70 % britských zelených má univerzitní vzdělání).

Zelená zleva

Z kapitol knihy věnovaných západním zeleným vyvstává obraz stran sdružujících lidi, kteří kromě ochrany životního prostředí a přechodu k energetice založené na obnovitelných zdrojích usilují o politickou a ekonomickou decentralizaci, o zlepšení postavení žen a menšin ve společnosti, o prohlubování demokracie a o účelnou pomoc rozvojovým zemím. Naopak jsou kritičtí k ekologickým a sociálním dopadům deregulace a liberalizace ekonomiky a k rostoucímu politickému vlivu nadnárodních společností. Historické kořeny řady těchto stran sahají k mírovému a studentskému hnutí a k emancipačnímu hnutí žen a menšin v 60. a 70. letech. Ve většině případů jde o strany, které se přiklánějí k levicové části politického spektra. Jak Pečínka dokládá v několika kapitolách, mnozí západní zelení jsou i dnes zároveň aktivními členy nevládních ekologických a jiných organizací.

Zelená zprava

Na rozdíl od západních zelených měla v 90. letech většina jejich východoevropských kolegů malé porozumění pro levicovou politiku a převážná část těchto stran se definovala pravicově a centristicky. Příčinou tohoto zásadního rozdílu byly odlišné zkušenosti a cíle lidí, jež tyto strany zakládali. Na Západě byla motivem jejich vzniku širší kritika negativních ekologických dopadů demokratické tržní společnosti a hledání intelektuální a levicové alternativy. Na Východě šlo především o mobilizaci proti komunistickému režimu a s ním často spojeným národnostním útlakem (především v Jugoslávii a Sovětském svazu). Devastace životního prostředí se přitom používalo do velké míry jako argumentu usvědčujícího komunistický režim z neschopnosti řešit problémy. Cesta k nápravě ekologických škod, vnímaných především jako znečištění, byla proto ztotožňována s přijetím liberálního kapitalismu.

Také sociální složení východoevropských zelených stran zdaleka nekorespondovalo s obrazem strany vysoce vzdělaných lidí působících ve vzdělávacím a výzkumném sektoru. Po celá 90. léta tak s výjimkou názvu a organizační struktury měly východoevropští zelení velmi málo společného se svými západoevropskými kolegy. Jisté náznaky přibližování některých zelených stran v postkomunistických zemích k západoevropskému "typu" těchto stran se objevily teprve nedávno.

Kapitoly věnované východoevropským zeleným představují nepochybně největší přínos Pečínkovy publikace, neboť do značné míry vyplňují mezeru v existující literatuře.

Chybí shrnutí

Pokud jde o obsahovou stránku publikace, moje hlavní výhrada se týká absence závěrečné kapitoly, která by shrnula a zhodnotila zjištění a argumenty obsažené v jednotlivých kapitolách. Zejména výše zmíněný zcela odlišný původ stran zelených v západní a východní Evropě a jeho důsledky by si zasloužil podrobnější srovnávací pojednání v rámci závěrečné kapitoly. Bez ní působí kniha poněkud neukončeným dojmem.

Škoda také, že se vydavateli nepodařilo knihu oprostit od některých nepříjemných technických nedostatků. V první řadě jde o posun čísel stránek v obsahu oproti skutečnému číslování stránek knihy. Nepostradatelnou součástí takovéto faktograficky zaměřené knihy je pro čtenáře rejstřík. Vzhledem k rutinnímu charakteru sestavení rejstříku je jeho absence stěží omluvitelná a zbytečně snižuje hodnotu knihy. Shrnutí všech poznámek až za konec hlavního textu (běžná praxe amerických vydavatelství odborné literatury mající znesnadnit kopírování jednotlivých částí knih) také zbytečně znepříjemňuje četbu knihy. Přestože je kniha jinak napsaná velmi přístupným stylem, jistou nevýhodou je množství zkratek, ve kterých i soustředěný čtenář dříve nebo později ztratí orientaci.

Přes uvedené výhrady je kniha nepostradatelným zdrojem informací o zelených stranách a zelené politice jak pro studenty (a učitele) politologie, tak i pro prakticky orientované zájemce o ekologickou politiku. Pokud budeme její vydání interpretovat jako výraz důvěry vydavatele v existenci dostatečného počtu zájemců o tuto publikaci, jde o jeden z nejdůležitějších pozitivních signálů o vývoji české společnosti za posledních deset let.

Petr Jehlička
Autor působí na katedře geografie Open University, Milton Keynes, Velká Británie. Specializuje se na environmentální hnutí a zelené strany ve střední a východní Evropě.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist