Hongkongské pláže zaplavilo plastové tsunami
Pláže v okolí Hong Kongu sice nikdy nepatřily mezi ty nejčistější na světě, určitá míra znečištění naplavenými odpadky patřila ke zdejší všední realitě. Jenže to co zde spatřili místní obyvatelé a cestovatelé na začátku července hrubě překonalo dosavadní zkušenost. Prakticky celé pobřeží, ať už na úzkých skalnatých zátočinách nebo široce rozevřenými plážemi, bylo zaplaveno tunami odpadků. Pláže Nim Shue Wan, Cheung Sha a Stanley pod lavinou plastů doslova zmizely. Dosud se jich podařilo dobrovolníkům a městským úklidovým službám sesbírat a zlikvidovat na 85 tun, ale zhruba dvě třetiny objemu stále leží ve vodě a na pobřeží. Veřejnost následně hlasitě kritizovala místní správní orgány a dožadovala se řešení situace.
Předseda tamní vlády, jednašedesátiletý Leung Chun-ying, si zachoval poměrně nezvyklou míru akceschopnosti: vzal pytel a hůl, a šel spolu s dalšími vrcholnými představiteli hongkongské administrativy osobně na pláže při ostrově Lantau odpadky sbírat. Pochvaly veřejnosti se ale nedočkal a většina lidí odsoudila tento krok jako laciné politické divadélko. Proč? Chun-ying totiž prohlásil, že: „V posledních týdnech jsme svědky neobvyklého fenoménu, kdy na našem pobřeží končí velké množství odpadků. Je zapotřebí to přičítat velkým dešťům a povodním.“ Tím taktně obešel přiznání, odkud se vlastně najednou masa odpadků vzala.
A v tom mají místní, alespoň ti co sbírali a prohlíželi na plážích odpadky, jasno. Svým složením, zachovanými cenovkami a udáním původu totiž jasně dokládají, že zdroj odpadkového tsunami je nedaleko, v pevninské Číně. Konkrétně pak v ústí Perlové řeky, která během zvýšeného průtoku pročistila ulice i kanalizace všech velkých měst stomilionové provincie Kuang-Tung. Hong Kong prakticky stojí naproti ústí řeky, a tak netrvalo dlouho, než masa unášených odpadků narazila na jeho břehy. Pod tlakem faktů nakonec Chun-ying připustil, že: „Zdrojem odpadků bude pravděpodobně pevnina.“
Dočasným obětním beránkem se zatím stala skládka odpadů na ostrově Wailingding, nevhodně situovaná v blízkosti pobřeží. Přívalové deště ji skutečně mohutně zasáhly, a spláchly část odpadů do moře. Jak ale tvrdí například Gary Stokes, vedoucí asijské pobočky „ochránců moří“ Sea Shepherd CS: „Je jasné, že tato jediná skládka nemůže být jediným a osamoceným zdrojem odpadů, které udeřily na hongkongské pobřeží. Množství odpadků je skutečně děsivé.“Otázkou je, na kolik přispěje současná krize k prevenci dalších podobných událostí v budoucnu.
Přibližně 90 % odpadů v oceánech má svůj původ v suchozemských, pevninských zdrojích. Přibližně 80 % z do moří a oceánů ukládaného odpadu jsou plasty. Ročně je to přibližně 8,8 milionů tun plastů. Hong Kong aktuálně řeší sběr a odklonění vlnami unášených odpadů ze směru od pobřeží Kuang-Tungu, a města na pevnině budou pravděpodobně pracovat na bezpečnějším zajištění skládek. Dohromady se ale nic jiného neděje.
Všechno zlé je možná k něčemu dobré. Jak podotýká Stokes: „V Hong Kongu možná tato událost přispěje k rychlejší mobilizaci recyklačních programů, stejně jako ke vhodnějšímu nakládání s plastovými odpady.“ A jak dodává: „Pro mě osobně je důležité, ať už to byla politická šou nebo nikoliv, že se pan předseda Chun-ying do akce zapojil. Teď už problém s odpadky popřít nemůže, a v budoucnu za ním stačí zajít a říct: Pamatujete si ještě na ten den na pláži?“
reklama