https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/jak-souvisi-snehove-kalamity-a-globalni-otepleni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak souvisí sněhové kalamity a globální oteplení?

17.1.2017 01:11 | PRAHA (Ekolist.cz)
„Jde to sice proti lidské intuici, ale ano, globální oteplení skutečně znamená více sněhu.
„Jde to sice proti lidské intuici, ale ano, globální oteplení skutečně znamená více sněhu.
Foto | vasile23 / Flickr
Počasí nám dělá samé naschvály. Podle všech předpovědí odborníků bychom měli čelit klimatickým změnám vycházejících z globálního oteplování, a zatím všude sněží jako o závod. Kde se stala chyba? Nastává snad místo globálního oteplení globální zima? Souvislost mezi sněhovými vánicemi a globálním oteplením nyní shrnuje Chris Mooney v článku uveřejněném na webu Grist.
 

V posledních letech si Spojené státy americké opakovaně užívají série extrémních výchylek počasí. Hurikány, bouře a povodně střídají sucho nebo šokové poklesy teplot a oslepující sněhové vánice. Záleží jen, kde se právě nacházíte. Uvěřit na globální oteplení nemáte problém v Kalifornii, kde pět let pořádně nezapršelo, ale horší už je to třeba ve státě Washington. Tam například v roce 2010 došlo k úplnému kolapsu, když napadlo v polovině února 80 centimetrů sněhu, což se tu stalo naposled v roce 1899. A jednotlivé státy amerického severu teď zažívají podobná kalamitní dobrodružství téměř každý rok. Jak je to tedy vlastně s tím oteplením? Mooney ve svém článku píše: „Jde to sice proti lidské intuici, ale ano, globální oteplení skutečně znamená více sněhu.“

Kevin Trenberth z Národního centra pro atmosférický výzkum v coloradském Boulderu to vysvětluje následovně: „Pochopit vztah mezi klimatickými změnami a intenzivním sněžením znamená v první řadě pochopit, že globální oteplování rozhodně neznamená konec zimy nebo tradičně vnímaných ročních období.“ I když s pomocí zvyšování emisí skleníkových plynů v naší atmosféře „přitopíme“ v průměru o dva stupně, pořád tu bude jaro, léto, podzim i zima. To, co se ale změní, bude charakter a průběh těchto období, především ve vztahu k vlhkosti vzduchu. „Oteplování totiž mimo jiné znamená, že atmosféra je schopná pojmout více vlhkosti,“ říká Trenberth. V tomto faktickém tvrzení je víc fyziky než meteorologie, což potvrzuje i známá Clausius-Clapeyronova rovnice.

Z ní lze vyčíst, že průběžným zvyšováním teploty atmosféry se exponenciálně zvyšuje i schopnost vázat vlhkost. A odpověď na otázku, jak s touto vlhkostí atmosféra naloží, můžeme v zimě v podobě sněhových vánic vidět všude kolem sebe. „V zimě, kdy je vzduch chladnější, se tato vlhkost vysráží a dopadne na zem v podobě sněhu,“ dodává Trenberth. A v jiných ročních obdobích? Z pravidelných letních přeháněk podél amerického severovýchodu se stávají skutečně intenzivní bouře. Srážky ve své podstatě zůstávají stejné, jen se mění objem vysrážené vlhkosti dopadající na zem. V teplém počasí se z ní kondenzací stává pořádný liják, v zimě pak sněhový blizard.

Dokládá to i nedávný Výzkumný program globálních změn, který se soustředil na změnu průběhu intenzivních srážek v amerických státech v období 1958-2007. A skutečně, ve státech geograficky přiléhajících k Velkým jezerům jsou vlivem měnícího se klimatu zaznamenané srážky o 67 % vydatnější. Ať už ve formě sněhu nebo vody. Publikovaná studie totiž přímo předpokládá výraznou regionální variabilitu v tom, co vlastně bude z nebe v závislosti na ročním období padat. Chris Mooney dává k dobrému i staré úsloví „Je moc zima na to, aby sněžilo“, které se nyní dočkalo svého potvrzení. Extrémní sněhové srážky totiž nepřichází v časech největších mrazů, ale spíše v období, kdy se zimní teplota začne přibližovat k nule. Tehdy se totiž nahromaděná vlhkost vysráží v podobě sněhových vloček.

Nejenže bude v určitých geograficky příhodných oblastech mnohem více sněžit, ale lidé si tu sněhu přesto moc neužijí. Kalamitní události budou mít spíše nárazový charakter a vzhledem k průměrným vyšším teplotám se sněhová pokrývka na místě dlouho neudrží. Říct, že za všechny klimatické změny může globální oteplení, je pochopitelně až příliš drastické zjednodušení. Oteplení atmosféry, která zadrží více vlhkosti, jež se může v některých regionech postupně různou formou uvolňovat, je jen jedním z dlouhé řady mechanismů, kterými je počasí okolo nás ovlivňováno.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VH

Vladimír Hošek

17.1.2017 15:43
Když vědci nebudou strašit nedostanou peníze. Když dostanou peníze, tak se jich leckdo ptá za je utratili. Tak vědci vykládají co všechno vyzkoumali, pochopitelně ve stylu zakázky, kdo platí, tak tomu je třeba jít s výsledky na ruku. Je to ještě věda? Se ptám já. Takže když jednou někde za sto let napadne extrémně moc sněhu, tak to není důkaz, který mi předkládají, ale potvrzení, že jednou za sto let je něco takového možné.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

18.1.2017 15:47 Reaguje na Vladimír Hošek
Článek ani nikdo jiný netvrdí, že když jednou za 100 let napadne extrémě moc sněhu, že to je důkaz globální změny klimatu.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

18.1.2017 17:26 Reaguje na Martin Jasan
Mooney ve svém článku píše: „Jde to sice proti lidské intuici, ale ano, globální oteplení skutečně znamená více sněhu.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

19.1.2017 10:01 Reaguje na Vladimír Hošek
To jsou, ale dva rozdílné úkazy. Jeden jednorázový je jak píšete výše: "jednou někde za sto let napadne extrémně moc sněhu" ... což nikdo z vědců nepovažuje za důkaz globální změny klimatu.
Druhý jev je: statisticky vyšší průměrný úhrn sněhových srážek, o které Mooney tvrdí, že je důsledkem globální změny klimatu.
Stejně jako jsou dva odlišné (nevylučující se jevy) např. nejvyšší člověk na světě je turek, zároveň to ale není to samé jako že turci jsou v průměru nejvyšším národem na světě.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

19.1.2017 14:23 Reaguje na Martin Jasan
To je jen špičkování, ale skutečnost je taková, že se hodně vědců dalo na politikaření, respektive chtějí páchat dobro (možná zachraňovat planetu) a tím se i vědu diskreditují. Nicméně i Vy jste ochoten spřádat spiklenecké teorie a tím pádem máte blízko k páchání dobra.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

19.1.2017 19:17 Reaguje na Vladimír Hošek
Nesnažte se odvádět pozornost o tom o čem jsme se bavili výše. Děláte z toho guláš. A když už chcete začínat nové téma. Tak ho nezačínejte takovým obecným plácáním jako: "hodně vědců se dalo na politkaření"... Navíc nevím, jak jste si vyvodil, že jsem ochoten "spřádat spiklenecké teorie" ... to jste měl nějáke viděni?
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

20.1.2017 08:11 Reaguje na Martin Jasan
Jednu jste nám nabídl -
Na jedné straně je energetický, uhelný, ropný, automobilový, letecký průmysl, který má miliardy dolarů na podporu na PR a placení vlastných "vědeckých" týmů a kterému se hodí závěr, že globální oteplování neexituje, protože globální oteplování je přímým důsledkem jejich činnosti.
Jen takovou malou otázku, když v roce 2010 napadlo hodně sněhu, tak to způsobil průmysl.
Co způsobilo napadání hodně sněhu v roce 1899?
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

20.1.2017 17:19 Reaguje na Vladimír Hošek
Vaším problémem, že máte problémy s logikou (výrokovou logikou).
Pokud A->B (A implikuje B) tak to neznamená, že B->A. Tedy pro hodně sněhu mohlo být tisíc různých důvodů a stále může platit, že v roce 2016 byla tisícím prvním důvodem větší vlkost způsobená změnou klimatu.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

20.1.2017 17:39 Reaguje na Vladimír Hošek
Máte evidentně problém s chápáním složitějšího textu.
"Na jedné straně je energetický, uhelný, ropný, automobilový, letecký průmysl, který má miliardy dolarů na podporu na PR a placení vlastných "vědeckých" týmů a kterému se hodí závěr, že globální oteplování neexituje" - tohle je viceméně fakt. Nebo si snad myslíže, že rozpočet klimatologií se zabývajích útvarů v ČR má větší prostředky než např. ŠKODA AUTO, ČEZ, SEVEROČESKÉ DOLY, MOSTECKÁ UHELNÁ, atp.?
Odpovědět
TP

Tom Pelíšek

21.1.2017 10:40 Reaguje na Martin Jasan
Pan Vladimír si může počíst i tady: http://sedmagenerace.cz/text/detail/s-klimaskeptiky-na-vecne-casy
Odpovědět
MM

Milan Milan

17.1.2017 19:44
Typický argument politiků sedmilhářů. Venku mrzne až praští, ale globálně se otepluje. A prodejní pseudovědci slouží jenom k tomu aby potvrdili bláboly politiků a lobistů-krkavců čekajících na kořist. Potože mld od politiků potečou....Co na tom že se za 2--30 let ukáže,že to nebyla pravda. Politici v prachu a kapsy krkavců namaštěné. A najdeme jiný globální problém a kolečko začne....
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

18.1.2017 16:03 Reaguje na Milan Milan
Máte nějáký příklad toho, jak říkáte že k vědcům tečou miliardy?

Na jedné straně je energetický, uhelný, ropný, automobilový, letecký průmysl, který má miliardy dolarů na podporu na PR a placení vlastných "vědeckých" týmů a kterému se hodí závěr, že globální oteplování neexituje, protože globální oteplování je přímým důsledkem jejich činnosti.
Na druhé straně, jsou vědci placeni z daleko skromějších státních prostředků určených pro výzkum. Výzkum kde v zadání nikdy není stanoven výsledek. Těžko si představit např. vypsaný grant s podtitulkem: ... chceme aby vám vyšlo, že změna klimatu exituje/neexituje.

Tedy by mě zajímalo na základě čeho, si děláte závěr, že ti "neseriozní vědci" jsou právě ti placeni ze státních prostředků a nikoliv ti placeni prostředků firem, kterým se to hodí pro bussines?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist