Poslanci rozhodnou o ochraně orné půdy. Ekologické organizace varují před dalším snižování poplatků
Ochránci přírody nesouhlasí ani s poslaneckou verzí, která zavádí výjimky z poplatků za zábor zemědělské půdy. Senátní verze je ale podle nich horší. Její znění umožňuje vynětí polností v zastavěném území pro výstavbu veřejně prospěšných staveb či rodinných domů bez souhlasu obce či kraje. Novela má zároveň snížit poplatky za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu rodinných domů na zastavitelném území podle územního plánu. Senátoři to v souladu s původním poslaneckým návrhem novely doporučili rozšířit i na veřejně prospěšné stavby, čímž by se snížily náklady obcím.
Podle Daniela Vondrouše ze Zeleného kruhu tím vláda porušuje svoje sliby, protože umožňuje snižovat plochu orné půdy. "Sama loni navrhla rozsáhlé výjimky, a pokud nyní projdou další, poplatky budou k ničemu a ochrana zemědělské půdy prakticky přestane fungovat," řekl Vondrouš.
Stavebníci podle novely budou platit poplatek určený jen podle bonity půdy a neměla by se zohledňovat ekologická váha prostředí, ve kterém se má stavět. Podle dřívějších informací z ministerstva životního prostředí by lidé na poplatku měli zaplatit za dům o ploše 200 metrů čtverečních maximálně 36 000 korun. Maximální odvod za metr čtvereční by měl být 180 korun.
Půda je navíc kromě zastavování sužována vodní erozí. Podle údajů ministerstva zemědělství je ohroženo až 60 procent zemědělské půdy, přičemž v ohrožených až nejohroženějších kategoriích je přibližně 35 procent území. V Česku je zemědělská půda na 54 procentech výměry země.
"Ztráta půdy je v měřítcích délky lidského života neobnovitelná a obtížně vyčíslitelná, bereme-li v úvahu, že dvou až třícentimetrová vrstva půdy vzniká za příznivých podmínek průměrně 100 až 1000 let," napsalo již dříve ministerstvo zemědělství.
Přečtěte si článek Vydejte zemědělskou půdu. Jménem dálnic, průmyslových zón a rodinného bydlení
Jak uvádí ministerstvo životního prostředí ve své tiskové zprávě, senátní návrh mimo jiné snižuje odvody v případě výstavby všech veřejně prospěšných staveb v zastavitelných plochách, tzn. velmi často ve volné krajině. Navíc bez toho, aniž by veřejně prospěšné stavby blíže definoval. To v důsledku bude znamenat sníženou motivaci obcí stavět veřejně prospěšné stavby uvnitř obcí, kde to navíc mohou činit zcela bez poplatku, tedy zdarma už v současné době. Není tedy pravda, že by stát bránil rozvoji obcí.
Problematická je podle MŽP právě definice veřejně prospěšných staveb. Může to být škola, ale zároveň může někdo za veřejně prospěšnou stavbu považovat komerční centrum různého druhu za městem či obcí. Rozhodující by v tomto případě byl územní plán obcí. Ten schvaluje zastupitelstvo obce, které tak může za veřejně prospěšnou stavbu označit právě jakékoliv komerční centrum. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu nemá totiž možnost se v zákonném procesu vyjádřit k tomu, zda se opravdu jedná o veřejně prospěšnou stavbu, či nikoliv. Takové rozvolnění zákonných definic dává prostor pro korupci a tlak ze strany investorů. Zákon by se stal netransparentním a nedával by státu záruky na ochranu ZPF.
Senátní návrh podporuje Svaz měst a obcí ČR mj. argumentací, že jsou obce podfinancované, a nejsou tak připravené platit poplatky za zastavování cenné zemědělské půdy ve volné krajině. Nicméně stav obecních pokladen nelze vylepšovat tím, že budeme zastavovat zemědělskou půdu zadarmo, popř. za minimální, pro obce zcela nemotivační poplatek. Poplatek za vynětí půdy ze ZPF musí zůstat ekonomickým nástrojem, který bude od zastavování půdy odrazovat, respektive bude motivovat obce i průmysl ke stavění na méně kvalitních půdách. Těžko si lze navíc představit, že škola nebo domov pro seniory bude stavěn mimo zastavěné území obce, tedy někde mimo obec, a nikoliv v dostatečném dosahu dalších služeb. Je potom otázkou, co je skutečnou motivací zástupců SMOČR takové rozvolnění zákona umožnit.
Pokud obce nemají jinou možnost než stavět (často v souvislosti s novelou zmiňovaný) hřbitov za obcí a na kvalitních půdách, pak lze podle MŽP hledat legislativní řešení v přesném výčtu výjimek na konkrétně definované stavby, uvedeném přímo v zákoně o ochraně ZPF. Takové řešení však senátoři nenabízejí.
„Návrh, který odešel ze sněmovny, je pro ministerstvo životního prostředí přijatelný. Odstraňuje extrémní případy statisícových poplatků za odnětí půdy ze ZPF pro občany a zároveň zachovává motivační výši odvodu, aby se nebetonovalo tam, kde to není nutné. Z našeho pohledu navržené změny ještě zachovávají dostatečnou míru ochrany zemědělské půdy, ostatně je to i návrh podpořený Ministerstvem zemědělství. Nicméně připojené senátní pozměňovací návrhy zemědělský půdní fond ohrožují a já doufám, že poslanci pro tyto změnové návrhy ze Senátu nebudou hlasovat, neboť by tak výrazně oslabili ochranu zemědělského půdního fondu v České republice,“ komentuje senátní návrh ministr životního prostředí Brabec.
reklama
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
Návrh na vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy je ve Sněmovně před schvalováním
Česko má nejvíc průmyslových ploch na obyvatele ve střední a východní Evropě