https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/rozbity-motor-traktoru-neuplatite-hlavkou-zeli-rikaji-zemedelci-kteri-se-vratili-k-praci-s-konmi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rozbitý motor traktoru neuplatíte hlávkou zelí, říkají zemědělci, kteří se vrátili k práci s koňmi

23.11.2017 08:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
„Pragmaticky? Za tyhle zelené traktory neplatíte silniční daň, ani do nich nelijete naftu,“ říká Sampson. Ilustrační snímek.
„Pragmaticky? Za tyhle zelené traktory neplatíte silniční daň, ani do nich nelijete naftu,“ říká Sampson. Ilustrační snímek.
Je koňská práce okrajový trend zemědělské praxe, nebo skutečná cesta k udržitelnosti? Ve Velké Británii nebo Irsku spíše to druhé. Od roku 2000 se tu totiž výrazně zvýšil počet farmářů, kteří svou půdu obdělávají bez těžké strojní techniky, jen s využitím živé koňské síly. Mezi výsledky můžeme například započítat výraznou proměnu krajiny, kterou člověk svou činností rázem nedeformuje, ale spoluvytváří.
 

Je to práce, která baví

Irské hrabství Louth, nedaleko Leinsteru, dosud navštěvovali novináři převážně jen kvůli natáčení cestopisných reportáží. Nyní si ale doslova „podávají dveře“ na farmě v Ballinfullu, kterou spravuje Gerry McShane. Důvod? Farmář totiž před deseti lety definitivně nechal stranou traktor a raději vsadil na práci koní. Šest tažných koní totiž plně zastane veškerou mechanickou dřinu. „Nepotřebují naftu, benzín, olej, nekouří se z nich. Nesmrdí, ale voní,“ vypočítává McShane. „Jen každý rok musíte počítat s výsevem asi jednoho akru krmného ovsa.“

Ačkoliv jeho pozemky pokrývají 32 hektarů, na pomalejším výkonu rozhodně netratí. Jednak část jsou pastviny, které není zapotřebí orat a hnojit. Jednak mu práce s koňmi přináší prý kontakt s půdou, kterou obdělává. Osobně si totiž za pluhem projde každou píď. Umělá hnojiva? Nemá jich zapotřebí. A že rozloha obdělávaných polí nepřipomíná nekonečné lány, ale jen tolik, kolik utáhne kůň? Členitá a mozaikovitá krajina spíš nahrává živočichům a rostlinám. Pracovat na poli za ptačího zpěvu a frkání koní je prý také o poznání radostnější, než mechanicky krájet půdu hlučícím strojem.

Farmaření s koňmi podle něj sice nemá „tempo a výkon“ srovnatelný s mechanizovaným zemědělstvím, ale má nepopiratelnou vnitřní energii.
Farmaření s koňmi podle něj sice nemá „tempo a výkon“ srovnatelný s mechanizovaným zemědělstvím, ale má nepopiratelnou vnitřní energii.

Stejně, jako před sto lety

Podobně to vnímá i rodina Sampsonových z Harbridge u New Hampshire. „Přijde mi, že dnes je mezi lidmi patrné velké odtržení, vykořenění, od země a půdy. Chovají se, jako by jejich generace odnikud nevzešla a jako by po ní nemělo už nic následovat,“ říká osmapadesátiletý farmář Robert Sampson. Pro něj to ale neplatí. Jeho rodina se věnuje zemědělství od roku 1847. A i když se měnila rozloha jejich polností (dnes je to 95 hektarů), vždy tu byla práce s koňmi. Momentálně má k dispozici pětadvacet Peršeronů, které v čtyřspřeží překonají jakoukoliv překážku. „Pragmaticky? Za tyhle zelené traktory neplatíte silniční daň, ani do nich nelijete naftu,“ říká Sampson. „Žijí z toho, co tu vypěstujeme, půdu si hnojí sami. Nic se tu nepromrhá.“

Farmaření s koňmi podle něj sice nemá „tempo a výkon“ srovnatelný s mechanizovaným zemědělstvím, ale má nepopiratelnou vnitřní energii. „Všichni musíme něco jíst,“ vysvětluje. „Ale na farmaření je kouzelné to, že výsledkem vaší práce je už konečný produkt. Nejsme bohatí, ale vždycky jsme měli všechno, co jsme skutečně potřebovali.“ A že častí návštěvníci farmy v Harbridge považují tohle místo za ráj na zemi? „Nedělám tu nic jiného, než co dělal můj otec a děda,“ říká Sampson.

Nový traktor, nebo starý kůň?

To farmář Jonathan Waterer z Devonu nasadil laťku „koňského byznysu“ vysoko. Má sice jen pět koní Shirského plemene, ale využívá je jako „koňskou autoškolu“. V jejich sestavě totiž dokáže jakéhokoliv jiného tažného koně naučit zemědělské práci. A stále více farmářů jeho služeb v zácviku využívá. „Farmáři v Anglii totiž hodně přemýšlí o své budoucnosti. A vidí, že dobře udržovaný kůň dokáže zastat práci až do dvaceti let. A za den může poorat i deset akrů půdy,“ říká Waterer. Kontrast mezi tím, jak vypadají pole obdělávané koňmi, a jak ty upravované technikou, přitom vidí každé jaro u svých sousedů.

„Můj soused má čtyři traktory a stejný počet nádeníků. Já sice s koňmi nepracuji tak rychle, ale mé náklady na provoz jsou minimální. Pořídit si taky čtyři traktory? Tak dlužím bance, pronajímatelům půdy, každému. Takhle s koňmi jsem sám za sebe. A tradiční způsob farmaření má opravdu něco do sebe, víte, je v tom kus identity.“ Na „identitě“ postavila své zemědělské podnikání i Eleanor Paddocková, provozující rovněž v Devonu svou „Hitch-In Farm“. Vykupuje po celé Anglii starší nebo jateční koně a na své farmě jim poskytuje dočasný domov. Zaučí je práci a pak je odprodává dalším farmářům.

Koně vydělají méně, ale také výrazně méně stojí. Rozdíl nepoznáte, když se vám ekonomicky daří. Ale v časech krize jsou koně ve srovnání s traktory k nezaplacení.
Koně vydělají méně, ale také výrazně méně stojí. Rozdíl nepoznáte, když se vám ekonomicky daří. Ale v časech krize jsou koně ve srovnání s traktory k nezaplacení.

Kůň je symbol nezávislosti

„Malým farmářům to zajistí nezávislost. Nepotřebují těžkou zemědělskou techniku, mohou obdělávat spíše menší plochy polí účelněji. Práce s koňmi výrazně redukuje dopad na zhuštění a kompaktnost zeminy (ve srovnání s traktorem) a naopak zvyšuje její provzdušněnost a podporuje její faunu. A koňský hnůj je to nejlepší hnojivo.“ Výhod je ale mnohem více. „Na začátku si řeknete, že práce s koňmi je výrazně pomalejší, než s traktorem. Ale právě to zpomalení vám dává čas přemýšlet o tom, co tu vlastně děláte, co po vás zůstane. A že produktivita není všechno.“

Paddocková upozorňuje i na stinné stránky práce s koňmi. „Nemůžete je vypnout nebo odstavit do garáže a vyrazit si někam na dovolenou. A také ne vždy dělají to, co po nich chcete. Na druhou stranu, rozbitý motor traktoru neuplatíte hlávkou zelí.“

Když se od koní učí studenti

„Práce s koňmi vyžaduje soustředění a koordinaci, což je něco, čeho se dnes studentům nedostává,“ říká Carol Phillipsová z Ruskin Mill College, kde si žáci mohou vyzkoušet práci s koňmi jako součást zemědělské výuky, ekovýchovy nebo psychologické terapie. „Musíte sladit řeč těla i hlasový projev, hovořit zřetelně a jasně, naučit se respektovat nastavené hranice. I pochopit to, že abyste se dobrali poctivého výsledku, musíte k práci přistupovat zodpovědně.“ Práce s koňmi je mnohem náročnější, než řídit traktor, ale podle Phillipsové je z hlediska překonávání výzev, rozvíjení schopností a celkové stimulace nepřekonatelná.

Výhody a nevýhody koňské práce

Na čem se zahraniční koňští farmáři shodnou? Koně jsou efektivní jen při práci na kratší vzdálenosti, nevyplatí se, pokud potřebujete poorat pole čtyřicet kilometrů daleko od vaší farmy. A hodí se spíš pro menší farmy (pod 80 hektarů). Ekonomicky se vyplácí: dva dobré tažné koně pořídíte za 1800 dolarů, traktor za 12 000. „Oprava“ koně přitom nestojí víc, jak desetina jeho ceny. Krmivo, si produkujete sami, čímž drasticky snižujete své provozní náklady. Vaše pole a osevní plán se tím stávají daleko pestřejší, monokultury ztrácí smysl. Chráníte půdu, podporujete biodiverzitu. Nehnojíte umělými hnojivy, jeden kůň ročně vyprodukuje 9-15 tun organicky příhodnějšího materiálu. S koňmi nepracujete rychleji, ale lépe. Odráží se to hlavně na kvalitě půdy. A ještě jednou peníze: koně vydělají méně, ale také výrazně méně stojí. Rozdíl nepoznáte, když se vám ekonomicky daří. Ale v časech krize jsou koně ve srovnání s traktory k nezaplacení.

reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VH

Vladimír Hošek

29.11.2017 15:24
Pane Dohnale, říká Vám něco produktivita práce, racionalizace a tak podobně. Kdyby té nebylo, nebyl by tento svět s pachateli dobra. Váš postoj "zpátky na stromy" zde sedí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist