https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/u-brehu-kanady-ziji-zvlastni-vlci-plavou-v-mori-a-zivi-se-rybami1
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

U břehů Kanady žijí zvláštní vlci. Plavou v moři a živí se rybami

18.7.2017 06:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jak od roku 2014 dokládají biologové i nadšení filmaři, podél tichomořského lesnatého pobřeží žijí vlci, kteří tráví podstatnou část svého života ve vodě.
Jak od roku 2014 dokládají biologové i nadšení filmaři, podél tichomořského lesnatého pobřeží žijí vlci, kteří tráví podstatnou část svého života ve vodě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ian McAllister / Pacific Wild
Kanada si může do seznamu ohrožených živočichů připsat dalšího mořského savce. Respektive, může přeřadit jeden již známý a chráněný poddruh do zcela nové kategorie. Jak od roku 2014 dokládají biologové i nadšení filmaři, podél tichomořského lesnatého pobřeží žijí vlci, kteří tráví podstatnou část svého života ve vodě. Podrobněji o tom referuje například žurnál National Geographic.
 

„Vlci jsou vysoce pohyblivá zvířata,“ prozrazuje Erin Navidová, jedna z autorek genetické studie o vlcích z Vancouver Island. „Jejich domovské okrsky zabírají stovky kilometrů čtverečních, dokáží bez větších obtíží překonávat řadu přírodních překážek, od vysokých pohoří až po vodní toky. A když tedy vezmeme v potaz vzdálenosti, na jaké jsou schopni se šířit, musíme připustit, že ty nejvzdálenější nebo izolovanější vlčí populace se mohou geneticky navzájem lišit.“ Mohou se například odlišovat složením potravy dle její dostupnosti, nebo mírně odlišnou technikou lovu.

Způsob, jakým se vlci z Britské Kolumbie a Velkého medvědího pralesa liší od ostatních příslušníků své zvířecí skupiny, je ale poněkud nečekaný. Na počátku rozsáhlého výzkumu se senzačním závěrem stály poněkud anekdotické zdroje: vyprávění o vlcích, kteří plavou v mořské vodě a živí se rybami. A vzhledem k tomu, že tyto příběhy byly vázány na oblast kanadských neprostupných a dosud ne zcela zmapovaných přímořských lesů zhruba o rozloze Švýcarska, bylo těžké tato tvrzení v praxi nějak ověřit.

Z kraje roku 2000 na tom začal pracovat kanadský odborník na ekologii vlků Paul Paquet. Společně s příslušníkem místní indiánské komunity Chrisem Darimontem strávil několik dalších let sběrem vlčího trusu v oblasti Heiltsukského teritoria. „Prostě jsme sbírali bobky,“ vzpomíná Darimont dnes. „A také vlčí chlupy, nejrůznější vzorky. A informace o migračních koridorech vlků, velikosti jejich domovských okrsků, o dostupné stravě. Prostě spoustu dat a možných proměnných.“

Náročná dřina v terénu ale přinesla zajímavé výsledky, které se dají shrnout jednou větou: „Někteří vlci jí ryby.“ Přesněji, u trusu některých vlků lze pozorovat výrazný podíl lososů a jiných ryb v potravě. Na tom by zase až tak nic divného nebylo. To, že je hladový vlk schopen pozřít leklou rybu vyplavenou na břeh, není překvapivé. Ale u vlků, jejich teritorium sousedilo s pobřežím, tvořil tento podíl rybí diety až 40-90 %. A takový poměr už neodpovídá náhodnému sběru, ale cílené orientaci na rybí stravu.

Popsaný nový rys potravní ekologie vlků rozčeřil hladiny kanadské biologie a do neprobádaných končin začali vyrážet další badatelé. Ti postupně v praxi potvrdili nejen otázku rybí diety vlků, ale také výše zmíněné anekdotické historky. Vlčí populace žijí na území vymezeném na severu Aljaškou, ostrovy Haida Gwaii na západě a Velkým medvědím pralesem na jihu, se skutečně dá s jistou nadsázkou počítat mezi „vodní savce“. Jsou to vlci, kteří se vůbec nechovají jako jiní vlci, které už známe.

Na rozdíl od svých vnitrozemských vlčích kolegů se o nich prakticky nedá hovořit jako o masožravcích, ale spíše rybožravcích. Poradí si i s nejrůznějšími škeblemi, slávkami, vydrami a velrybími mršinami, ale devět desetin jejich stravy tvoří ulovení lososi. Tito vlci z pobřeží jsou vynikající plavci. Obeplouvají ostrovy a útesy, hledají mršiny uvízlé mezi skalami. Rekordní záznam hovoří o vlku, který byl zachycen dvanáct kilometrů od pobřeží, při cestě z pevniny na ostrov. Zdejší moře sice není bouřlivé, ale podobný výkon je od vlka skutečně neobvyklý.

Pozorovatelé si také všimli, že tito „mořští vlci“ jsou méně plaší a pokud jde o vzrůst, jsou asi o pětinu menší, než jejich suchozemští příbuzní. „Dosahují zhruba velikosti německého ovčáka,“ doplňuje Darimont. Vyčerpávající sběr vzorků v roce 2014 znovu potvrdil svou užitečnost. Na jejich základě se podařilo doložit, že „mořští vlci“ jsou odlišní nejen morfologií a chováním, ale také po stránce DNA. K rozvětvení vlčích rodů muselo dojít přibližně před deseti tisíci lety.

Působivé snímky vlků plavajících v moři si získaly světovou pozornost, ale spolu s tím vyvstává otázka, jak s tímto unikátním poddruhem do budoucna naložit. Částí území, které tito vodní lovci obývají, má totiž vést kanadské dvou-potrubí, tzv. přemostění Northern Gateway Pipelines. Kontroverzní záměr na jeho výstavbu byl již několikrát pozměněn z důvodu ochrany zdejší mimořádné fauny a flóry a přítomnost nového světového unikátu, mořských vlků, by mohla vést k jeho úplnému zrušení.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist