http://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/vedci-varuji-pred-hmyzim-armagedonem-muze-za-nej-zemedelstvi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Vědci varují před hmyzím Armagedonem. Může za něj zemědělství

8.11.2017 07:44 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kdy si lidé povšimnou, že je hmyzu kolem nás méně? „Když nemusí po každých pár kilometrech jízdy autem čistit přední sklo,“ říká trefně McCarthy. „Lidé vnímají spíš takové věci, než vědeckou statistiku.“
Kdy si lidé povšimnou, že je hmyzu kolem nás méně? „Když nemusí po každých pár kilometrech jízdy autem čistit přední sklo,“ říká trefně McCarthy. „Lidé vnímají spíš takové věci, než vědeckou statistiku.“
Přítomnost hmyzu pro nás obvykle představuje problém, ale bez něj by nám bylo mnohem hůř. Píše o tom přírodovědec a žurnalista Michael McCarthy v žurnálu Guardian, kde upozorňuje na opomíjený environmentální fenomén, který má ale dalekosáhlé důsledky pro celou lidskou civilizaci. Hmyzu je kolem nás výrazně méně a je prý na čase strachovat se o budoucnost. Nebo začít hmyz chránit.
 

McCarthy začíná text popisem dnes už legendárního experimentu amerického biologa Terryho Erwina. Ten se v roce 1982 pokusil spočítat, kolik vlastně druhů hmyzu nalezneme v tropech. Evidentně ho nebavilo hledat jeden po druhém v podrostu. A tak insekticidním aerosolem zahubil na několika desítkách různých stromů veškerý hmyz žijící v korunách, mrtvolky setřepal do sítí a následně určil. A pak vytrvale počítal. Předně zjistil, že se mu touto metodou podařilo zachytit 1200 druhů hmyzu (praktickou většinu z nich tvořili zástupci řádu Coleoptera, brouci). A 163 druhů brouků se přitom nacházelo víceméně výhradně jen na jediném druhu stromu, vědě známého jako Luehea seemannii.

Erwin tedy předpokládal, že oněch 163 druhů brouků se řadí ke specialistům, žijících výhradně na tomto jediném druhu stromu. V tropech bychom ale napočítali na 50 000 druhů stromů. Je tu tedy i odpovídající počet hmyzích specialistů? Erwin se v experimentu i jeho vyhodnocení dopustil řady chyb v logice, které mu byly později vyčteny. Už jeho předpoklad, že oněch 163 druhů bude výhradními specialisty, a že každý jiný druh stromu bude hostit podobné množství hmyzu, není přesný. Nicméně počítal dál. Počet druhů brouků-specialistů, odpovídající 50 000 druhům stromů by znamenal, že v tropech jich žije přinejmenším 8 milionů druhů. A brouci tvoří asi 40 % všech členovců. A tak dál: v korunách pralesních velikánů žije dvakrát více hmyzu, než při jeho zemi. Když Erwin končil své výpočty, hovořil o 30 milionech druhů hmyzu jen v tropech.

Jeho kontroverzním experimentem doložený odhad ve své době silně nadstřelil všechny dosavadní konzervativní odhady a způsobil velký rozruch. Byť se Erwinova práce dnes nedá považovat za bernou minci, jedno jí ale upřít nelze. Upozornil na to, že druhové bohatství hmyzu je ohromné a že nezanedbatelná část této skupiny živočichů dosud není známa nebo popsána.

Hmyz na ústupu

McCarthy v Guardianu dále pokračuje popisem neuvěřitelné úspěšnosti hmyzu, s jakou obsadili jeho zástupci všechny ekosystémy vyjma moří a zamrzlé Antarktidy. A také varováním: hmyz se totiž ve svém přirozeném prostředí stále intenzivněji dostává do konfliktu s člověkem. Je vnímán jako protivný a obtěžující, často škodlivý (ten hmyz), a proto je intenzivně huben. Přesto sehrává ve fungování ekosystémů zásadní roli, například během opylování rostlin. Nejen těch hospodářsky využívaných, ale prostě všech volně rostoucích.

Dále pak McCarthy cituje zprávu holandských entomologů, kteří zaznamenali výrazný pokles počtu hmyzích druhů v Evropě. Přesněji řečeno, všimli si, že od roku 1989 poklesla jejich početnost o 75 %. A byť tato informace byla vztažena jen k 65 přírodním rezervacím v Německu (a týkala se 1500 druhů hmyzu), nic jí to neubírá na síle. Hmyzu je prostě nad Evropou méně. Jen málokdy si toho ale všimneme. Spíš zaznamenáme úbytek ptáků, kteří se hmyzem živí.

Proč nás to netrápí?

„Předně, je tu kulturní rozměr problému: hmyz, snad s výjimkou včel a motýlů, nás prostě nezajímá,“ píše McCarthy. „I milovníci přírody dávají přednost obratlovcům, zvláště pak charismatické megafauně, než hmyzu. Pak je tu ještě rozměr vědecký. V Británii žije 4000 druhů brouků, 7000 druhů much a mušek, 7000 druhů včel, vos a mravenců. Díky tomuto ohromnému množství je prakticky nemožné je znát. Vyzná se v nich jen pár specialistů a proto je úbytek hmyzu něco, co většinová společnost nevnímá.“

Kdy si lidé povšimnou, že je hmyzu kolem nás méně? „Když nemusí po každých pár kilometrech jízdy autem čistit přední sklo,“ říká trefně McCarthy. „Lidé vnímají spíš takové věci, než vědeckou statistiku.“ Pokud ale má pochyby o tom, zda lidé plně docení rizika probíhajícího „hmyzího Armagedonu“, jasno má v jeho příčinách. „Můžeme za to my. Lidská aktivita, respektive tři generace průmyslového farmaření, záplavy insekticidů rozprašované nad zemědělskou půdou.“

McCarthy své téma uzavírá úvahou, jak asi bude vypadat zemědělství v 21. století, zvlášť když počet obyvatel planety Země bude podle všech předpokladů strmě narůstat. Zemědělství se bez opylovačů z řad hmyzu neobejde a je to paradoxně právě současné zemědělství, které hmyz po celém světě decimuje.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist