http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/arnost-novak-hnuti-duha-po-25-letech-velice-odborni-udrzbari
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Arnošt Novák: Hnutí Duha po 25 letech? Velice odborní údržbáři

24.4.2015
Demonstrace Hnutí Duha proti zakázkám na práce v Lesích ČR, leden 2011
Demonstrace Hnutí Duha proti zakázkám na práce v Lesích ČR, leden 2011
Foto | Hugo Charvát / Ekolist.cz
Hnutí Duha v těchto dnech slaví 25 výročí a redakce Ekolistu mě požádala, abych zhodnotil jeho působení. Hodnocení předpokládá nějaká normativní očekávání, a proto bych mé „hodnocení“ Duhy začal zeširoka.
 

Environmentální hnutí se v 70. let 20. století stalo v Západní Evropě a Americe významným sociálním aktérem, kterému se podařilo nastolit řadu témat, vnést je do veřejného prostoru a otevřít o nich diskusi a často i přimět státy a korporace k jednání. Přineslo také důležitou kritiku neudržitelných trendů kapitalistické modernity založené na nekonečném ekonomickém růstu, rostoucí dominanci nad přírodou a zvyšujících se sociálních nerovnostech. Oproti předchozímu ochranářskému zájmu o přírodu, který sahá až do 19. století, tento nový typ environmentalismu začal být označovaný také jako druhá vlna. Lišil se především v tom, že zájem o ochranu přírody a životního prostředí politizoval, a dával do souvislosti s kritikou kapitalistické modernity. Představitelé této druhé vlny environmentalismu, jako byly například organizace Greenpeace a Friends of the Earth (FoE), také používaly různé nenásilné, konfrontační přímé akce, aby upozornily na problémy, mobilizovaly veřejnost a přinutily státy a korporace ke změnám. Zpočátku tak rozmanité environmentální hnutí představovalo čerstvý vítr a v řadě případů jeho protagonisté představovali teoretické i praktické vynálezce alternativ k neudržitelné západní společnosti.



Postupem doby ale mnozí z těchto kdysi radikálních protagonistů, jakým byly právě třeba Greenpeace a Friends of the Earth, obrousily svoje hrany. Kritika se stala konstruktivní, přímé akce spíše symbolickými spektákly pro média a stále více je nahrazovalo lobbování, argumentace byla čím dál více expertní a participace veřejnosti se zúžila na možnost finančně přispívat „profesionálním“ aktivistům, kteří usilují o ochranu životního prostředí za ně. Takže na počátku 90. let se v západních zemích mnohé environmentální nevládní organizace staly ze strany státních institucí a nadnárodních korporací uznávaným partnerem. Bylo to však za tu cenu, že se odcizovaly veřejnosti a možnostem její participace. Aspoň tak to část lidí vnímala a tak na počátku 90. let přichází především z Velké Británie, třetí vlna environmentalismu, toho radikálního. Ten kritizoval organizace typu Greenpeace a FoE nejen za to, že se staly součástí problémů, které kdysi kritizovaly, ale především za to, že jedinou participaci kterou od lidí očekávají a kterou jim umožňují je finanční příspěvek na jejich fungování. Radikální environmentalismus tak oživil systémovou kritiku příčin environmentálních, ale i sociálních problému, explicitně se vymezil proti kapitalismu a kladl důraz na přímou demokracii, participaci, přímé akce a hledání a praktikování alternativ k systému. Přímá akce nebyla pro tento environmentalismus jen poslední možností, když selže lobbování a vyjednávání, ale preferovaný způsob každodenního jednání.

Z aktivistů se stali zelení úředníci, z amatérských vynálezců profesionální a vysoce odborní údržbáři. Na snímku z roku 2010 jednají zástupci ČSSD a Hnutí Duha.
Z aktivistů se stali zelení úředníci, z amatérských vynálezců profesionální a vysoce odborní údržbáři. Na snímku z roku 2010 jednají zástupci ČSSD a Hnutí Duha.
Foto | Hugo Charvát / Ekolist.cz

Pokud mám hodnotit Hnutí Duhu, je třeba si tento kontext uvědomit. Duha vznikla před 25 lety. A počátek 90. let byl pro českou společnost velice specifickou dobou. Byla to obdoba těhotná poznáváním nových věcí, zvědavostí, aktivitou. Prožitek listopadové změny režimu dodával spoustě mladých lidí pocit, že změny jsou možné a že na vlastní aktivitě záleží. Rady starších generací ve stylu „To nemá cenu, stejně nic nezměníš!“ přestaly na chvíli platit. Vznikala spousta skupin a organizací ekologických, levicových, pravicových, anarchistických… A lidé z nich se mezi sebou potkávali, setkávali, nasávali nové informace, poznatky a zkušenosti, přicházeli, odcházeli. V tomto období se i profilovala Hnutí Duha pod výrazným otiskem charismatického vůdce Jakuba Patočky, jako organizace na české poměry radikální. Vždyť odmítala systém politických stran, kritizovala závislost nově transformující se společnosti na průmyslové expanzi a ekonomickém růstu, kritizovala také orientaci na konzum a prováděla nenásilné přímé akce.

Takže v poměrně konzervativní a přizpůsobivé české společnosti mohla vyvolávat dojmy (a také vyvolávala), že se jedná o radikálně ekologickou organizaci. Jenže Duha od samého počátku byla inspirovaná organizacemi jako Greenpeace či FoE. Paradoxem tak je, že Duha vznikla o dvacet let později, v době kdy už obě organizace byly etablované, institucionalizované a v době, kdy se vůči nim vymezovala třetí vlna radikálního environmentalismu. Duha po počátečním krátkém hledání rychle následovala podobnou trajektorii vývoje jako její vzorové organizace. Od happeningů a přímých akcí k lobbování; od mobilizace lidí, aby se účastnili k tomu, aby posílali finanční příspěvky na chod malých profesionálních organizací; od systémové kritiky environmentálních a sociálních problémů k jejich konstruktivnímu řešení v rámci toho stávajícího kapitalistického; od argumentace politické, tedy takové, kde se debatuje o tom, jako podobu společnosti chceme, k argumentaci expertní, kde hovoří jen čísla, data a vyškolení odborníci. Stala se tak součástí procesu post-politizace. Demokratická politika, kde se debatuje, rozhoduje, končí, protože vše je už jen záležitostí expertů. Z aktivistů se stali zelení úředníci, z amatérských vynálezců profesionální a vysoce odborní údržbáři. Přiblížili se mocenským centrům, kde se rozhoduje, ale vzdálili se běžným občanům: „Ekologičtí aktivisté nám chtějí opět něco diktovat“.

Hnutí Duha se během 25 let stala hegemonem v českém environmentálním prostředí. Spíše než se pozastavovat nad její deradikalizací a institucionaliazcí by bylo zajímavější ptát se, proč v Čechách nedošlo ke třetí vlně environmentalismu. Proč naše politická představivost začíná zasláním finančního příspěvku a končí vstupem do Hnutí Duha. Proč tu za posledních více než dvacet let nevznikaly jiné environmentální skupiny, či organizace, které by byly radikálnější. Proč jsou zelení aktivisté vnímáni spíše jako součást Moci, která obyčejné lidi omezuje, než sociální hnutí, které usiluje o změny zdola. Ale to už je asi na jiný komentář. Nicméně tuto debatu by stálo za to otevřít, protože takhle všechno obviňování z „ekoterorismu“ slízne umírněná Duha - a to je nespravedlivé.

foto - Novák ArnoštArnošt Novák
Autor učí na katedře Sociální a kulturní ekologie FHS UK a píše disertační práci na téma „Tmavozelený svět – radikálně ekologické hnutí v České republice po roce 1990“.
tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (9)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KP

Karel Padevet

24.4.2015 09:30
"Proč jsou zelení aktivisté vnímáni spíše jako součást Moci, která obyčejné lidi omezuje"
ale to je přece jednoduché - náklady ekologistických nesmyslů platí každý občan
Odpovědět
KB

Kateřina Burešová

24.4.2015 11:10 Reaguje na Karel Padevet
Není pravda. Ekologické organizace jsou nevládní organizace. Takže z daní na ně nejde vůbec nic. Přispívá jen ten, kdo chce.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.4.2015 16:05 Reaguje na Kateřina Burešová
Dost divný argument. Třeba školy jsou také nevládní organizace. Podle vás tedy nejsou placeny z našich daní.
Odpovědět
DG

Dominik Grohmann

24.4.2015 12:09 Reaguje na Karel Padevet
To není tak úplně pravda – viz Kateřina Burešová. Mohl byste být ale konkrétnější co myslíte těmi ekologickými nesmysly?
Odpovědět
PH

Petr Holý

24.4.2015 15:33 Reaguje na Karel Padevet
KP: Gratuluji, Váš příspěvek je modelovou ukázkou útočného a nekonkrétního plácnutí do vody. Doporučuji prostudovat internetové stránky Hnutí Duha a systém financování NNO.
Odpovědět
DV

Daniel Vondrouš

24.4.2015 14:56
Jako jeden z mála jsem se zúčastnil drtivé většiny zmiňovaných protestů - proti zbytečnému zbourání Libkovic, předražené výstavbě jaderných bloků na vývoz v Temelíně, ilegálnímu kácení na Šumavě. Vždy byla taková akce miniaturní součástí rozsáhlého a náročného martyria odborné práce, vyjednávání a lobování. Do ČR skutečně nikdy nedorazila "vlna", která by přímou akci považovala za "preferovaný způsob každodenního jednání". Zaplať pánbůh.
Odpovědět
PH

Petr Holý

24.4.2015 15:48
Myslím si, že posun pracovních a komunikačních metod environmentálních hnutí od čistě aktivistických k informačním a vyjednávacím je logickým posunem jejich profesionální práce. Výsledky a dopady jejich úsilí jsou pro českou přírodu nakonec efektivnější. To že široká laická veřejnost jejich práci nedoceňuje je bohužel fakt, lidi spíše slyší na akce typu Ukliďme Česko, protože jim rozumí a okamžitě vidí výsledek.
Odpovědět
KP

Karel Padevet

27.4.2015 10:38
Ale samozrejmě že jsou placené z daní... nebo projekty platí "duch svatý"?
Nicméně jde o dopady jejich činnosti - třeba náklady zábavy pana Patrika nesou všichni občané... i občané Plzně si jistě ledacos pamatují...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.4.2015 11:16
Článek považuji za docela vyvážené hodnocení, rozhodně však s jednou věcí nesouhlasím: považovat tyto lidi za odborníky. Např. v oblasti energetiky vytvářejí nesmyslné studie, které si nechávaji "oponovat" svými kamarády a nejsou ochotni na toto téma kritické diskuse.

Stejně tak je strašný projekt Velká výzva, který by měl politikům otevřít dverě dokořán pro utrácení peněz za jakkoli neefektivní projekty na ochranu klimatu. Jako kdyby fotovoltaický tunel nebyl dostatečným varováním, co politici prolobovaní Hnutím Duha dokáží.

Já bych Hnutí Duha krátce charakterizoval jako konformní sdružení, které k existujícímu lobbingu přidává lobbing svůj (metodami práce se tedy nijak neliší od standardních lobistů) a bojuje tak za parciální cíle, které mohou být dokonce i kontraproduktivní (např. fotovoltaická tunel značně zdiskteditoval OZE, blokace jaderné energetiky jen nahrává uhelnému lobby). Hnutí Duha rozhodně neusiluje o systémové radikální řešení např. klimatického problému či problému trvalé udžitelnosti, spíše se snaží na těchto problémech pouze parazitovat.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist