Ing. Jiří Nezval: České dilema - co s PETkami
Z LCA vyplývá, že láhve PET jsou mnohem dražší, protože primární plast polyetylén tereftalát dovážíme z USA od firmy Eastman a z Německa z koncernu Hoechst, protože je vyvážíme na skládky, zvyšují údajně nežádoucí emise atd.
Celosvětový vývoj ale dokládá názorně, že je tomu jinak. Při nastavení kritérií pro vyhodnocení metodou LCA lze ovšem zvolit to, co se právě s ohledem na existující stav hodí, nebo zvolit parametry zcela odlišné, kupříkladu základní smysl hodnoceného obalu - totiž bezpečně, ekonomicky a hlavně ekologicky dopravit nápoj ke spotřebiteli.
Při takovém srovnání pak dojdeme k odlišným závěrům, potvrzeným praxí ve světě. Díky současné situaci, kdy jsou do uzavřeného cyklu ve světě zpětně zachyceny z celkového použitého množství pouze asi 2% PET suroviny, musí být jistě znepokojeni environmentalisté, kteří si uvědomují dopady tohoto stavu, naopak spokojeny jsou zcela logicky společnosti jak v Evropě tak i v zámoří, nejen výrobci pryskyřice a prodejní řetězce mamutích megamarketů, ale u nás dnes dokonce i naši výrobci minerálkových a vinných lahví. Vratné sklo už téměř vratné (s výjimkou pivních lahví) není a výroba vinných a minerálkových lahví, ale i dalších skleněných obalů, opět jede naplno - dokonce mnohem víc, než když se vracely do obchodů. V tom jsme za světem rovněž zpět.
V nevratných PETkách máme nejen minerálky a nealkoholické nápoje, ale zkušebně i víno a pivo a zanedlouho čeští pivaři, držící světový primát, zřejmě poznají to, co jejich australští, skandinávští, kanadští a jiní příznivci, že jim totiž chutná z PETek stejně, jako předtím ze skla. Pokud ovšem nebudou cíleně ovlivňováni sugestivními otázkami, "zda jim chutná více ze skla, nebo z plastu".
Láhev lze lépe uzavřít, ale hlavně jim přitom tolik nebude vadit v tašce či batohu váha obalu ze skla, protože ponesou pouhých 40 g, (připadajících na jednou PETku s obsahem 1,5 litru nápoje), namísto ekvivalentu tří skleněných lahví (zkuste si je zvážit).
To ovšem platí, vrátíme-li se zpět k závěrům zmíněné LCA, i o zátěži kamionů, převážející nápoje do velkoskladů a prázdné zpět k vymytí a naplnění, jejich spotřebu nafty, tomu odpovídající tvorbu emisí při dopravě této "skleněné nadváhy," jejich zvýšené opotřebení, včetně opotřebení jejich pneumatik, navazující pracnost při manipulaci, spotřebu vody k vymytí skla atd. Z takových parametrů je ovšem třeba vycházet ve studiích LCA.
Konzum nápojů v tomto typu obalu nejen u nás každoročně dramaticky narůstá a zřejmě největší radost z toho mají v zemích, kde slunce vychází dříve, protože, na rozdíl od nás, umějí tuto cennou druhotnou surovinu (my tento pojem zatím zřejmě neznáme) nejen levně ze západu získat, ale i zpracovat na spoustu dobře prodejných výrobků. Úspěšně exportují sportovní polyesterové oblečení na léto i zimu (svrchu tkaný polyester, uvnitř je polyesterová netkaná a izolující stříž, která může být dokonce z dutých vláken), letní lehkou sportovní obuv, spací pytle, různé polštářky vyplněné netkanou stříží, různé pásky, hnací technické řemeny, sportovní čepice se štítkem, hračky, pera, zubní kartáčky a mohli bychom vypočítávat další sortiment, protože se neustále rozrůstá. V poslední době nalezl "odpadní" polyester vynikající uplatnění i ve stavebnictví, díky koncernu SIKA.
PET za to ovšem nemůže, že jsme jej zatím nedovedli lépe využít, i když naše strukturální změny v průmyslu a s tím spojené dočasné snižování zaměstnanosti jistě hledá nová pracovní místa, třeba ve zcela nových oborech (nejen v těch uvedených, ale rovněž v celé struktuře odpadového hospodářství s využíváním druhotných surovin).
Značná část naší populace se obléká a obouvá do zboží, které koupí za babku na dobře prosperujících minitržištích, na která se závistí pohlížíme a neuvědomujeme si, že to vše je možné mimo jiné i proto, že hodně daleko od nás umí z této levné druhotné suroviny vyrobit zboží, které úspěšně konkuruje značkovým výrobkům bohatých firem.
Nestojí tedy za to, abychom ji konečně začali využívat i my? Abychom zvýšili zaměstnanost v tradičním textilním průmyslu, vytvořili nová místa v oblasti sběru, úpravy a recyklace druhotných surovin, zamysleli se nad možnostmi vyrábět řadu nových výrobků, skončili s vývozem této druhotné suroviny (žádného odpadu!) a začali vyrábět v našem strojírenství mnohem levněji zařízení a celé úpravárenské linky nejen pro recyklaci PET, ale i pro další plastové obaly?
O tom, že máme předpoklady, svědčí mimo jiné i oceněné výrobky z nedávno konané konference v Luhačovicích, např. lisy od firmy Lux-PTZ z Jablonného nad Orlicí, použitelné i v kombinaci s propichovačkou, aby byl svoz sebraných PETek do třídíren a úpraven - zvláště z řidčeji osídlených regionů, ale i ve velkých městech - prováděn efektivně a rychle, nebo sekací stroje na plasty firem PONAST z Valašského Meziříčí a TERIER z Liberce, které by ještě více snížily objem materiálu a tím i náklady na dopravu tříděného sběru k dalšímu zpracování.
Měli bychom konečně přestat s vymýšlením dávno vyzkoušeného a hledáním důvodů, proč nejde třídit odpad z domácností, ale hledat způsoby, jak to naopak udělat lze.
Náměty k tomuto zamyšlení jsou mimo jiné například tyto:
- rychlejší zavádění třídění plastových, ale i hliníkových nápojových obalů přímo u zdroje, nikoliv, jak se traduje, z komunálního odpadu - tedy přímo v domácnosti, školských zařízeních, v úřadech, na pracovištích, v obcích
- integrace osob ZTP (zvlášť těžce postižených) do naší společnosti, protože také zde, jak se ukázalo v Brně, mohou najít své uplatnění, jako tomu bylo v chráněných dílnách Přístav občanského sdružení SVRATKA z Bystrce, kde byl s úspěchem zaveden světově unikátní integrovaný (školy spolu s chráněnými dílnami) systém sběru, třídění a úpravy PETek pro jejich následnou recyklaci,
- a hlavně využití moderních způsobů opětného získání PET lahví, ale i plechových dóz (reverse vending) zpět do uzavřeného cyklu. Je přitom dosahována téměř 100 % návratnost. Podle skandinávských zkušeností se to provádí většinou přímo v prodejních centrech globálních prodejců a na jejich náklady, protože v kulturním světě už platí zásada, že původce odpadu je povinen se postarat o jeho likvidaci, a pokud lze odpad využít recyklací, musí být recyklován (nikoliv spalován). Původcem takového využitelného odpadu v tomto případě nemůže být podle uvedeného obec, jako je tomu u nás.
Jsem veden snahou, abychom konečně začali, tak jako jinde v nejvyspělejších zemích, nejoptimálnějším a nejrychlejším způsobem, t.j. nasměrováním velkoprodejců, kteří produkují nejvyšší podíl těchto druhotných surovin, aby na vlastní náklady umístili ve svých super a megamarketech osvědčené a dnes již známé zařízení, vyráběné v Norsku a Finsku. Vzhledem k tomu, že u nás již dnes existuje řada firem, které vědí, jak tuto druhotnou surovinu zhodnotit, mají velkoobchodní řetězce Ahold, GLOBUS, BILLA, Carrefour, DELVITA, TESCO jedinečnou možnost svůj úspěšný obchodní image povýšit rovněž péčí o životní prostředí také v České republice a současně získaný materiál odprodat těmto našim společnostem.
reklama
