Čtenářské hlasování o Ropáka roku 2016

- za politickou podporu výstavby jezu u Děčína v chráněném území NATURA 2000 za 4,2 mld. korun, ačkoliv z ekologického hlediska jde v rámci Evropy o jedinečnou lokalitu a dosud chybí souhlasné závazné stanovisko EIA, které by prokázalo, že jez je skutečně z pohledu ochrany přírody přípustný a že neexistuje jiný způsob případné snahy na zlepšení plavebních podmínek na Labi než stavbou jezu,

- za zodpovědnost při přípravě novely zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, kterou se uměle včleněným § 23a pro účelově vybraných devět dopravních staveb z celkových 98 v hodnotě 130 miliard korun stanovila výjimka z provedení nového hodnocení vlivů na životní prostředí, neboť tyto stavby byly posouzeny podle dávno neplatného zákona č. 244/1992 Sb., který nebyl v souladu s evropskou směrnicí EIA, takže hodnocení provede jen samo MŽP bez účasti široké veřejnosti, která se tak v rámci celého procesu nebude moci ke stavbě vyjadřovat a ani navrhovat k posouzení jiné varianty,

- za přípravu nového zákona o odpadech, který by z důvodu nekoncepčních změn podmínek pro skládkování reálně vyvolal přesun komunálního odpadu do drahých a ekologicky rizikových spaloven, namísto snahy o další zvyšování jejich separace a recyklace, přičemž Legislativní rada vlády v lednu 2017 doporučila návrh zákona přepracovat.

- za (třetí) vrácení dokumentace o hodnocení vlivů jezu u Děčína za cca 4,2 mld. korun na životní prostředí v září 2016 s 9 podmínkami, ačkoliv mělo být spíše vydáno nesouhlasné závazné stanovisko EIA, neboť proces hodnocení probíhá 11 let a již se utratilo více než 600 miliónů korun, aniž bylo nezávislými posudky přesvědčivě prokázáno, že stavba je dopravně skutečně potřebná, finančně efektivní a ekologicky přípustná, zvláště když se nachází v evropsky chráněném území NATURA 2000 s velkými riziky nevratného rozvrácení unikátního říčního ekosystému s obnaženými štěrkovými břehy a narušení biotopu bobrů a lososů v ČR a v SRN, přičemž dokumentace EIA byla MŽP vrácena již v květnu 2011 a v květnu 2012.

- za povolení výjimky ke škodlivému zásahu do biotopů 33 zvláště chráněných druhů živočichů v dubnu 2016 pro stavbu mimoúrovňové křižovatky Nošovice na dálnici D48 u Frýdku-Místku, kterou Ministerstvo životního prostředí v říjnu 2016 pro nezákonnost zrušilo, neboť nebylo doloženo, zda tuto obrovskou křižovatku nelze umístit mimo regionální migrační koridor a významný krajinný prvek, zda navrhovaná zmírňující opatření jsou skutečně reálná a zda vůbec existují vhodné náhradní biotopy v okolí.

- za povolení výjimky ke škodlivému zásahu do biotopů 10 zvláště chráněných druhů živočichů v srpnu 2016 pro modernizaci plavebního stupně Srnojedy na Labi, kterou Ministerstvo životního prostředí v únoru 2017 pro nezákonnost zrušilo, neboť nebylo doloženo, jak a kdy bude vytvořeno ekologicky vhodné a dlouhodobě udržitelné náhradní pobřeží řeky a dále chyběl projekt náhradní výsadby nových dřevin.

- za obhajobu technicko-ekonomické studie k vodnímu dílu Čučice na řece Oslavě o objemu 53 miliónů m3 vody za cca 670 tisíc korun zadané v září 2015 bez pověření Ministerstva zemědělství, což znamená výstavbu přehrady délky 12 km s výškou hráze 63 metrů za cca 13 miliard korun, jejímž účelem je záloha pitné vody, vody pro nové bloky v Jaderné elektrárně Dukovany a pro závlahy v době sucha, ačkoliv by zatopením cca 443 hektarů území zařazeného do přírodní rezervace byly zničeny stovky chat s rekreačním zázemím a také biotopy téměř 110 zvláště chráněných druhů organismů i s evropsky chráněnou lokalitou Údolí Oslavy a Chvojnice, přičemž petici proti přehradě do konce roku 2016 podepsalo asi 24 tisíc občanů a dotčené obce žádají vyřazení přehrady z Generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod: po jeho odvolání v prosinci 2016 ministrem zemědělství nové vedení Povodí Moravy v lednu 2017 oznámilo, že výstavba přehrady není zatím aktuální.

- za podporu výstavby protipovodňové vodní nádrže Skalička na Bečvě za 2,7 miliardy korun, a to i přes důrazný odpor Ministerstva životního prostředí z června 2016, neboť podle souhlasného stanoviska SEA z prosince 2015 ke koncepci „Plán zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje“ je přípustnou variantou jen výstavba suché nádrže, nikoliv vodní nádrže, takže nedošlo k řádnému posouzení jiných variant jako je nezávislými odborníky předložený boční poldr za cca 1 miliardu korun se stejnou kapacitou pro zadržení povodňových vod, který by zachoval tok poslední štěrkonosné řeky v ČR, a to bez rizika razantních změn hladiny podzemních vod a zvýšené vodní eroze břehů a dále i bez zničení cenných lužních lesů a dalších říčních ekosystémů, včetně území NATURA 2000 s názvem Hustopeče – Štěrkáč,

- za podporu výstavby vodní nádrže Pěčín umístěné v I. a II. zóně CHKO Orlické hory za 11 miliard korun, která by si vyžádala demolici několika desítek budov, ačkoliv její potřebnost je sporná a proti slibům Ministerstva zemědělství nebyly prověřeny přírodě šetrná řešení, které by zajistily zdroje pitné vody,

- za přípravu novely zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, která má usnadnit lov přemnožené zvěře tím, že se zjednoduší vydávání zákazu vstupu veřejnosti do volné krajiny, tzn. i bez předchozího projednání s vlastníky pozemků a na neomezeně dlouhou dobu, a dále se má zvýšit pokuta za porušení tohoto zákazu z 10 na 30 tisíc korun: v roce 2017 byla sice novela předložena do Poslanecké sněmovny s řadou změn, nicméně bez uspokojivého vyřešení tohoto nerovného vztahu mezi uživateli honiteb, tj. myslivci, a vlastníky pozemků, včetně návštěvníků lesa, kteří pobytem v něm vyjadřují svůj pozitivní vztah k přírodě.

- za podporu a rozvíjení plánu na výstavbu protipovodňové hráze na Berounce mezi Skryjemi a Plzní v části CHKO Křivoklátsko, přestože tato myšlenka byla v minulosti již několikrát zamítnuta, neboť stavba by kromě vysokých investičních nákladů způsobila narušení krajinného rázu území s meandrující řekou a pravidelné poškozování cenných biotopů v zátopové oblasti, takže efektivnější by spíše byla realizace dílčích opatření na zvýšení retence srážkových vod v povodích hlavních přítoků a dílčí protierozní opatření: díky silnému odporu veřejnosti a řady starostů vedení Povodí Vltavy od záměru v červenci 2016 ustoupilo.

- za druhé vydání územního rozhodnutí v červenci 2016 pro velkokapacitní spalovnu komunálních odpadů v Chotíkově u Plzně za cca 2 miliardy korun s roční kapacitou 95 tisíc tun odpadů, které Krajský soud v Plzni v únoru 2017 opět pro nezákonnost zrušil, neboť nebyl proveden přezkum tří závazných stanovisek, včetně vlivů na životní prostředí a na kvalitu ovzduší, takže dosud nebyly veřejně posouzeny ani jiné varianty odstraňování odpadů, například bez spalovny s použitím zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu odpadů a s lepším systémem jejich sběru, třídění a recyklace, přičemž od srpna 2016 probíhá ve spalovně roční zkušební spalování odpadů, přestože stále chybí pravomocné územní i stavební rozhodnutí.

- za zodpovědnost při přípravě a prosazování novely stavebního zákona, která v rozporu s programovým prohlášením vlády z února 2014 omezí práva občanů na efektivní účast při rozhodování úřadů o stavbách s vlivem na životní prostředí, neboť se mj. omezuje možnost posouzení různých variant stavby, má se zrušit ekologické veřejné projednání stavby a vypracování ekologického posudku, spolky vzniklé do tří let by pro účast v územním či ve stavebním řízení musely předložit 500 podpisů, ačkoliv nyní je potřeba jen 200 podpisů, a veřejnost se nebude moci vyjádřit ke kácení dřevin ve správním řízení, ale jen k závaznému stanovisku jako jednomu z mnoha podkladů územního či stavebního řízení.

- za významný podíl na plánu zrušit bezemisní trolejbusovou dopravu v Jirkově a její nahrazení ekologicky méně příznivými autobusy se spalovacími motory od 1. 1. 2017, čímž dochází i k ohrožení provozování trolejbusů v sousedním Chomutově, který je součástí společného dopravního podniku, přičemž trolejbusová doprava byla v Jirkově zavedena v roce 1995 právě s cílem snížit vysoké znečištění ovzduší: rozhodnutí zastupitelstva se nakonec podařilo zvrátit a trolejbusy se v Jirkově provozují i po 1. 1. 2017.

- za hlavní podíl na politicky účelovém rozhodnutí české vlády ze dne 2. 5. 2016 o nezařazení lokality Louky u Přelouče do evropské soustavy chráněných území NATURA 2000, včetně území Slavíkových ostrovů se dvěma druhy modrásků a s dalšími téměř 70 zvláště chráněnými druhy živočichů, jejichž biotopy by byly plánovaným plavebním kanálem u Přelouče za 3,1 miliardy korun zničeny, a to i navzdory nesouhlasu Ministerstva životního prostředí, AOPK ČR a řady nezávislých odborníků a opakovaném požadavku Evropské komise na zařazení, takže ČR hrozí soudní řízení u Evropského soudního dvora,

- za hlavní podíl na rozhodnutí české vlády ze dne 2. 5. 2016 o zařazení kaňonovitého údolí Labe v CHKO České středohoří pod názvem Porta Bohemica do evropské soustavy chráněných území NATURA 2000 za účelem ochrany bobrů a lososů bez cenných bahnitých a štěrkových náplavů s výskyty unikátních druhů rostlin a živočichů, a to navzdory odborným argumentům a opakovaném požadavku Evropské komise na jejich zařazení, takže ČR hrozí soudní řízení u Evropského soudního dvora: hlavní motivací odporu rezortu dopravy je výstavba jezu u Děčína za 4,2 miliardy korun, který je v konfliktu s účelem ochrany území NATURA 2000 a dalších částí přírody,

- za zodpovědnost při povolení ročního zkušebního provozu na dálnici D8-0805 Lovosice – Řehlovice v CHKO České středohoří k předem vyhlášenému termínu od 17. 12. 2016, ačkoliv se při projektování a výstavbě dálnice ignorovalo, že trasa prochází rizikovým sesuvným územím délky 3 km a že část estakády Prackovice je velmi nestabilní, neboť se v tomto úseku mj. rozvrátil hydrologický režim podzemních vod, takže se zde jezdí max. rychlostí jen 60 km/h a pokračují zde neplánované rozsáhlé zabezpečovací práce,

- za předložení návrhu na jednání české vlády dne 11. 5. 2016 neprovádět nové hodnocení vlivů u několika účelově vybraných prioritních dopravních staveb na životní prostředí z celkových 98, které byly posouzeny podle dávno neplatného zákona č. 244/1992 Sb. a v rozporu s evropskou směrnicí EIA, čímž se zabrání účasti a připomínkování veřejnosti a možnosti v novém procesu navrhnout k posouzení i jiné varianty, takže do zákona č. 100/2001 Sb., o hodnocení vlivů a životní prostředí byl „uměle“ včleněn § 23a, který takovou výjimku umožnil a vláda ji pak realizovala v nařízení č. 283/2016 ze dne 24. 8. 2016 o stanovení těchto devíti staveb: úseky dálnic D1, D3, D6, D11, D35, D48, D49 a D55 a modernizace jedné železniční tratě.

- za hlavní zodpovědnost při přípravě návrhu nových tarifů spotřeby elektřiny, které by značným zvýšením paušální platby za hodnotu jističe mohly snížit zájem spotřebitelů na šetření elektřinou a současně by znevýhodňovaly provozovatele malých fotovoltaických zařízení, přičemž po rozsáhlé kritice veřejnosti byl plán na úpravu těchto tarifů zatím odložen.