https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/daniel-nyvlt-data-z-antarktidy-ukazuji-ze-rok-2016-byl-nejteplejsim-za-posledni-desetileti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Daniel Nývlt: Data z Antarktidy ukazují, že rok 2016 byl nejteplejším za poslední desetiletí

31.1.2017
Tým českých vědců na expedici na Antarktidě v roce 2017
Tým českých vědců na expedici na Antarktidě v roce 2017
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Masarykova univerzita
Letošní expediční tým již má za sebou deset dní pobytu na stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova. Počasí prozatím velmi přálo terénní práci, a proto jsou vědecké práce prováděné jednotlivými výzkumnými skupinami již v plném proudu a získaných dat a vzorků rychle přibývá. V letošním roce jsou na stanici prováděny výzkumy v oblasti klimatologie, glaciologie, geomorfologie, hydrologie, geologie, mikrobiologie, botaniky a ekofyziologie rostlin.
 

Klimaticko-glaciologická skupina provedla v rámci výzkumného projektu Grantové agentury ČR detailní průzkum ledovců v severní části ostrova Jamese Rosse. Jednalo se o měření mocnosti a objemových změn pomocí georadaru, GPS a tyčí zavrtaných pod povrch ledu. Současně byla na ledovcích provedena údržba automatických meteorologických stanic a odečet uložených dat, která budou následně využita pro modelování změn ledovců vyvolaných proměnlivostí klimatu na ostrově Jamese Rosse.

Tato meteorologická data ukazují, že rok 2016 byl nejteplejším za poslední desetiletí a současné doložila nebývale časný začátek antarktického léta 2016.

Další změny ledovců v horizontech staletí až tisíciletí jsou zkoumány pomocí geomorfologických metod. Geomorfologové také pokračují v dlouhodobém monitoringu teplotního režimu a mocnosti aktivní (v létě roztávající) vrstvy permafrostu a ve studiu reliéfu terénu na územích s akumulací sněhu. Díky dřívějšímu roztátí většiny sněžníků je tak možné na odtátých plochách přesně mapovat tvary reliéfu modelované sněžníky.

Výzkum v oblasti hydrologie se soustřeďuje na sledování dynamiky odtoku a změn chemismu vod ve vybraných povodích v závislosti na tvarech terénu, meteorologických podmínkách a stupni zalednění. Současně je sledována teplota vody a její sezonní a denní proměnlivost.

Druhá část výzkumu se soustřeďuje na systematický průzkum jezer, u nichž jsou zaznamenávány teplotní parametry, fyzikálně chemické vlastnosti a organismy, které jezera obývají. Tato činnost probíhá již od roku 2007 a jejím cílem je mimo jiné i sledování dlouhodobých klimatických změn na jezerní ekosystémy.

Česká základna na ostrově Jamese Rosse
Česká základna na ostrově Jamese Rosse
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Masarykova univerzita
Geologická skupina navazuje na předchozí výzkumy České geologické služby a zaměřuje se na studium struktur vulkanických hornin spjatých s historií ostrova. Práce geologického týmu spočívá v terénním odběru vzorků a popisu struktur na výchozech. Cílem je popsat směry toků v lávových proudech a vulkanických žilách a poodhalit tak roušku tajemství skrývající procesy spjaté se vznikem ostrova.

Mikrobiologický výzkum na ostrově Jamese Rosse je v letošní sezóně zaměřen na tři témata, jejichž studium bylo započato v předchozích letech. Je to jednak analýza bakteriálních populací v rozmanitých sladkovodních zdrojích (potoky, jezera i dočasná jezírka) a studium diverzity bakterií osídlujících anorganické materiály (permafrost, trvale zastíněná hornina). Třetím typem výzkumu je studium bakteriálního osídlení sliznic u vybraných antarktických živočichů (tuleni, tučňáci, chaluhy). Je zaměřen na potenciální patogeny (např. střevní bakterie, stafylokoky, enterokoky) a nově také na laktobacily. V již dříve zjištěných tuleních mumiích a kostrách, kterých se na odledněné části ostrova Jamese Rosse nachází mnoho stovek, jsou studovány pozůstatky patogenní DNA, především přítomnost a evoluční historie Mycobacterium pinnipedii.

Ekofyziologické výzkumy vegetace na dlouhodobých výzkumných plochách pokračují i v letošní sezóně. Ze záznamových zařízení byly získány celoroční údaje o mikroklimatu a fyziologické aktivitě mechů rodu Bryum. Do několika sladkovodních jezírek byla instalována měřící technika, která v následujících týdnech antarktického léta přinese údaje o denních změnách ve fotosyntéze společenstev řas a sinic v závislosti na teplotě vody a množství záření.

V návaznosti na výzkum z předchozích let bylo zahájeno mapování maloplošných oáz vegetace, které jsou na ostrově Jamese Rosse velmi hojné. V letošní expediční sezóně je pozornost díky mezinárodnímu týmu expertů věnována především biodiverzitě mechů, lišejníků a lichenikolních hub vyskytujících se v různých typech vegetačního krytu.

Z různých lokalit byly odebrány vzorky dominantních druhů lišejníků (Usnea antarctica, Xanthoria elegans), které po návratu poslouží detailním laboratorním experimentům zaměřeným na biologickou aktivitu produktů metabolizmu lišejníků.

Energetický systém stanice Johanna Gregora Mendela i v letošním roce kombinuje obnovitelné zdroje, dieselový generátor a záložní bateriový systém, který zásobuje stanici energií především v noci. Několik dní již funguje nově testovaná vertikální větrná elektrárna, která prozatím hravě odolává větru do rychlosti 54 km/h. Opět se ukazuje jako ideální kombinace fotovoltaických panelů a větrných elektráren, které mohou dodávat energii téměř za jakýchkoliv klimatických podmínek převažujících v této okrajové části Antarktidy.

Letošní expedice plánuje pracovat na ostrově Jamese Rosse přibližně do 23. února, kdy je plánovaný postupný přesun argentinskými vrtulníky přes stanici Marambio a následně letadlem na jihoamerickou pevninu. Část expedice se bude vracet chilským ledoborcem na ostrov krále Jiřího a následně letecky do chilského Punta Arenas.


reklama

 
Daniel Nývlt
Autor je vedoucím výzkumné expedice Masarykovy univerzity v Antarktidě.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist