https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/diplomati-rozhoduji-o-osudu-nejdulezitejsi-ekologicke-smlouvy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vojtěch Kotecký: Diplomati rozhodují o osudu nejdůležitější ekologické smlouvy

14.11.2000
Delegáti konference o globálních změnách klimatu, označované za nejvýznamnější mezinárodní ekologické jednání posledních let, se pomalu sjíždějí v nizozemském Haagu. Během necelých dvou týdnů vynesou verdikt nad osudem Kjótského protokolu, smlouvy z roku 1997, ve které se průmyslové země zavázaly ke snížení emisí oxidu uhličitého a dalších tzv. skleníkových plynů. Rozhodnou totiž, zda dohoda skutečně omezí znečištění, nebo zda se promění v pouhý cár papíru. Hlavním tématem haagské konference budou konkrétní mechanismy, kterými signatářské státy kjótské závazky splní.
 
Ohrožený protokol

Popravdě řečeno, Kjótský protokol není zrovna klíč k zamezení nebezpečným změnám podnebí. Předpokládá pouze snížení emisí o 5,2% během více než dekády. Pokud budou jeho závazky nakrásně splněny, sníží se při předpokládaném trendu znečištění v roce 2012 koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře o čtyři desetiny procenta. Přesto znamená důležitý krok v mezinárodní ekologické diplomacii: první právně závazný a přitom konkrétní slib snížení emisí plynů odpovědných za hrozící změny klimatu.

Smlouva je ale nyní ze dvou stran ohrožena. Především není jasné, zda ji vůbec parlamenty signatářských zemí ratifikují. Protože ale otazník visí především nad Spojenými státy a protože podle jejich stanoviska se pravděpodobně zařídí mnoho dalších signatářů, rozhodnutí nyní mají v rukou především floridské volební komise. George Bush, který se nechal slyšet, že "nikdy nemůžete být příliš blízko ropnému průmyslu", totiž Kjótský protokol i jeho ratifikaci odmítá. V USA byla mimořádně úspěšná, vypůjčíme-li si slova New York Times, "systematická dezinformační kampaň" proti Kjótskému protokolu, do které převážně ropné a uhelné společnosti investovaly desítky miliónů dolarů.

Zároveň se ale řada států snaží své závazky obejít prosazováním velmi levných opatření, o schopnosti kterých skutečně omezit koncentraci oxidu uhličitého panují značné pochybnosti a jež navíc vyvolají nové ekologické problémy - například monokulturních plantáží rychle rostoucích dřevin, "čistých" uhelných elektráren či obchodu s fiktivním snížením emisí. Haagská jednání jsou rovněž pod značným vlivem lobbistických skupin, které zde hájí vlastní zájmy s cílem získat masivní dotace. Reálně proto hrozí, že závazky Kjótského protokolu zůstanou jen na papíře, protože skutečná redukce emisí bude podstatně menší.

Propady: snížení emisí s velkým otazníkem

Kjótský protokol signatářským zemím umožňuje, aby namísto snižování emisí redukovaly koncentraci oxidu uhličitého pomocí opatření, která zajistí jeho pohlcení v tzv. propadech, například sázením lesů. Ve skutečnosti jsou ale kalkulace konkrétního množství, které bude pohlceno, velmi nepřesné. Pokud budou využity jako mechanismus postupu proti změnám klimatu, není vůbec jisté, zda skutečně přinesou předpokládané výsledky. Právě propady představují největší hrozbu smysluplnosti Kjótského protokolu.

Navíc některé země se snaží pomocí propadů své závazky obejít. Navrhují například, aby sem bylo zahrnuto rovněž běžné obhospodařování lesů a pastvin, které by se ovšem dělo bez ohledu na Kjótský protokol. Austrálie zase prosazuje, aby jako les byl definován jakýkoli porost vyšší než 25 centimetrů. Japonsko a Kanada chtějí, aby bylo započítáno pěstování nových lesů, ale nikoli vykácení lesa, který na stejné půdě stál předtím. Konečně využití propadů může vytvořit zcela nové ekologické a sociální problémy. V praxi totiž bude většinou znamenat nové masivní kácení tropických pralesů a jejich nahrazování monokulturními plantážemi rychle rostoucích dřevin. Tyto projekty představují rostoucí problém třetího světa, neboť vznikají na úkor biologické diverzity i místních obyvatel.

Investice v zahraničí: rozvoj moderních technologií, nebo dotace uhelným dinosaurům a kácení lesů?

Signatářské země Kjótského protokolu mohou namísto snížení emisí doma financovat různá opatření v zahraničí. Tento mechanismus může zvýšit účinnost dohody, snížit náklady a zajistit zdroj investic do rozvoje moderních technologií i energetické efektivnosti v zemích třetího světa a východní Evropy. Pokud ale bude tímto způsobem financováno například budování tzv. čistších uhelných elektráren či spalování zemního plynu, závislost těchto zemí na zastaralých fosilních palivech se ještě prohloubí. Při zařazení propadů zase není jisté, zda projekty skutečně povedou ke snížení koncentrace oxidu uhličitého, popřípadě jak velká tato redukce bude.

Hnutí DUHA a jeho partnerské organizace, stejně jako například Evropská unie, prosazují koncepci tzv. pozitivního seznamu technologií, které bude povoleno financovat, zaměřeného na moderní obnovitelné zdroje a energetickou efektivnost. Spolu s EU a řadou rozvojových států také žádají, aby signatáři museli část svých závazků splnit doma.

Prodej emisí: obchod s horkým vzduchem

Kjótský protokol umožňuje, aby signatářské země namísto snižování vlastních emisí nakoupily "přebytky" od států, jež překročí své závazky. Tohoto obchodu se ale budou účastnit především Ukrajina a Rusko, kde se v 90. letech prakticky zhroutila průmyslová výroba. Celému projektu se tak začalo přezdívat "obchod s horkým vzduchem", protože signatářské země budou moci nakoupit redukci emisí, která ale ve skutečnosti žádnou redukcí není: reálný objem vypouštěného oxidu uhličitého se touto operací vůbec nesníží.

Zájem účastnit se podobných kontraktů nyní projevují i některé rozvojové země. Tentokrát je konstrukce, nazývaná "obchod s tropickým horkým vzduchem", ještě více vratká, neboť tyto státy obvykle vůbec nemají věrohodný přehled o svých emisích. Redukce tedy nelze nijak spočítat a mohou být zcela fiktivní. Ekologické organizace prosazují, aby právo účastnit se obchodování měly pouze země s kvalitní, důvěryhodnou kontrolou domácích emisí. Signatářské země by proto měly mít možnost pokrýt obchodováním maximálně 20% svého závazku.

Jaderná energetika: neúčinné sypání peněz do černé díry

Výrobci jaderných reaktorů se pokoušejí prosadit, aby jejich technologie byla zařazena mezi opatření ke snížení emisí. Za normálních okolností by jaderná energetika vůbec nepřišla na pořad jednání. Jako prostředek postupu proti změnám klimatu je totiž mimořádně nevýhodná: investice stejné částky do energetické efektivnosti zajistí dvoj- až sedminásobně větší pokles znečištění. Jaderný průmysl ale intenzivním lobbováním reaktory mezi diskutovaná témata dostal, protože zde vidí mimořádnou příležitost získat masivní dotace, jež by tomuto sektoru pomohly vstát z mrtvých alespoň v některých zemích.

Proti jaderným elektrárnám se postavily především země nejvíce ohrožené změnami klimatu, sdružené v Asociaci malých ostrovních států (AOSIS). Významně by totiž snížily účinnost Kjótského protokolu. Zastánci jsou především země, ve kterých sídlí významní výrobci reaktorů, například Francie, Kanada či Japonsko.

Dodržování: závazky jsou závazky

Někteří signatáři, především Japonsko a Rusko, se brání zavedení jakýchkoli postihů těch, kdo nebudou Kjótský protokol dodržovat. Spojené státy, Kanada či Austrálie zase chtějí, aby závazky nesplněné během tzv. prvního kontrolního období, t.j. do roku 2012, mohly být jednoduše odloženy na později, což ovšem dohodu fakticky změní v nezávazný dokument. Přitom protokol výslovně vyžaduje, aby členské státy dosáhly "demonstrovatelného pokroku" do roku 2005. Ekologické organizace prosazují účinný mezinárodní kontrolní mechanismus a povinnost splnit závazky ve stanovené lhůtě. Zároveň podporují návrh EU, podle kterého by země, jež nedodrží ustanovení protokolu, platily příspěvky do fondu, financujícího náhradní opatření v rozvojových zemích.


reklama

 
Vojtěch Kotecký
Autor pracuje v Hnutí DUHA jako koordinátor výzkumu.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist