Jakub Siňor: Druhá strana kybermince
Sám „vynálezce“ kyberprostoru není zastáncem tohoto fenoménu a kultury, která se k němu pojí. Varovné signály nezaznívají pouze z rozhovorů s ním, ale lze je zaznamenat i v jeho knihách samotných. Jako jeden z příkladů může posloužit příběh pomateného hackera Wiga z knihy Hrabě Nula. Ten, ještě jako mladý a inteligentní hacker objevil v „zapomenutých chudých místech, bojujících o přežití kolem vznikajících průmyslových středisek, u národů, které na tom byly tak bídně, že pojem národa ještě stále braly vážně“ obrovské bohatství. V těchto koncích pobýval „asi týden, jen tak mimochodem způsobil pád přinejmenším tří vlád a nepředstavitelné lidské utrpení.“ Dnes je to jev naprosto běžný. Funguje na trochu jiném principu, ale jeho nástroj a dopad jsou stejné, ne-li horší. Akcionáři vlastnící vše od malých firem až po nadnárodní korporace jsou díky mezinárodní síti osvobození od prostoru. Nenesou tedy žádnou zodpovědnost za to, co tyto podniky páchají. Napomáhají tak tím nejhorším a nejrychlejším způsobem, k rozv Útěk od reality podruhé Díky technickému „pokroku“ jsme se ujistili, že člověk je pánem tvorstva. Bohužel jsme se tolik zahleděli sami do sebe, že se pro nás fauna a flóra staly podřadnými elementy. Uznáváme pouze sami sebe a své vlastní „výtvory “. Naším domovem se stali města, a příroda v nich má účel především dekorativní, jestli vůbec ještě nějaký. Země by vypadala podobně jako ve filmu Matrix, ale i jiných post-apokaliptických filmech, kdyby se nám podařilo uniknout do kyberprostoru. Naším posláním však není zbabělý útěk, ale naopak zachránění toho co zde ještě zbylo. Silně pochybuji, že i kdyby se nám podařilo převést DNA všech živých organismů (jedním z nichž jsme ) do digitální podoby, znamenalo by to jejich záchranu. Byl by to další obrovský zásah do jejich už tak dost narušeného vývoje. To, že pochybujeme nad touto realitou, ještě neznamená, že nad sebou pochybuje realita sama, popřípadě její další obyvatelé. Heslem dneška tedy není „Udělěj si sám “, ale „ Nejsi tady sám “!
Spíše duchovní úpadek než vývoj
Jak pan I.A. (nebo A.I. ?) píše, někteří mluvčí kyberkultury pokládají „ sféru počítačů za jakési zákonité pokračování duchovního vývoje lidstva “. Není mi jasno, co tento duchovní vývoj znamená. Jediné co jsem zatím zaznamenal je vývoj technický. Jak je v článku zmíněno, hackeři oplývají abnormální, nebo alespoň nadprůměrnou inteligencí. Ale je snad inteligence pokládána za měřítko duchovního stavu? Je zdokonalování technických přístrojů a vynalézání nových, ještě lepších a v současné době ještě zbytečnějších, ukazatelem duchovního vývoje lidstva? Není jím. A nebyl by jím i kdyby byla technika přirozenou součástí přírody, jak se mylně domnívá Donna Harrawayová. Stejně tak dobře by někdo mohl tvrdit, že toluen je jeho součástí těla, jen proto, že se jím právě zfetoval. Do určíté míry by měl pravdu, ale kolik hodin intenzivního čichání by vydržel? Toluen by byl jeho součástí, nikoliv však přirozenou.
reklama
