http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/filip-salek-kanci-obora-ohrozeny-raj-obojzivelniku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Filip Šálek: Kančí obora, ohrožený ráj obojživelníků

6.3.2015
K rozmnožování dochází u většiny obojživelníků na jaře a to ve věku kolem tří let, kdy dosáhnou dospělosti
K rozmnožování dochází u většiny obojživelníků na jaře a to ve věku kolem tří let, kdy dosáhnou dospělosti
Foto | Piet Spaans / Wikimedia Commons
Vzhledem ke skrytému způsobu života obojživelníků jen málo kdo z návštěvníků Kančí obory ví, že zde žije dvanáct těchto tvorů z celkem jednadvaceti v ČR, tedy více než polovina ze všech druhů, vyskytujících se na území Česka.
 

Ani Břeclavané většinou nevědí, že z ocasatých obojživelníků má v oboře svůj domov čolek obecný nebo čolek dunajský. Z bezocasých (žab) je to blatnice skvrnitá, kuňka obecná, ropucha obecná, ropucha zelená, ale také rosnička zelená, hnědí skokani (skokan štíhlý a skokan ostronosý) a zelení skokani (skokan krátkonohý, skokan skřehotavý a skokan zelený).

Jak už sám název napovídá, patří obojživelníci mezi skupinu živočichů, kteří k životu potřebují souš i vodu. Právě ve vodě se rozmnožují, kladou vajíčka a vyvíjí se zde i larvy (u žab nazýváni pulci). V dospělosti obojživelníci tráví většinu času na souši, kde hledají potravu (např. pavouky, plže, červy a drobný hmyz) a zimují. Za zimní úkryty jim slouží např. nory hlodavců, zemní úkryty pod pařezy, padlými kmeny, pod hromadou větví nebo se schovají jen tak v zemi pod vrstvou listí. Někteří čolci a zeleně zbarvení skokani také zimují ve vodě zahrabaní do usazenin na dně.

K rozmnožování dochází u většiny obojživelníků na jaře a to ve věku kolem tří let, kdy dosáhnou dospělosti. Je to také čas, kdy se s obojživelníky v Kančí oboře můžeme setkat nejčastěji nebo aspoň slyšet hlasové projevy žabích samečků. K rozmnožování si obojživelníci vybírají různé (velikosti, tvaru, hloubek a zastínění) vodní plochy a to jak periodické (sezonní) tak trvalé tůně, uměle vytvořené vodní plochy nebo vodní kanály. Nejčastěji ale preferují periodické tůně, pro něž je typické, že se vodou naplní při rozlití vody v lese nebo zvýšenou hladinou spodní vody při povodních a v průběhu roku pomalu vysychají.

Než úplně vyschnou, stačí zde obojživelníci dokončit svůj vývoj a zároveň takové tůně neposkytují vhodný prostor pro ryby, které se mohou živit larvami, pulci a dospělými obojživelníky. Obojživelníci se mohou dožít i přes deset let, ale ve volné přírodě se většinou dožívají mnohem nižšího věku.

Zahloubením, napřímením a ohrazením Dyje v 70. a 80. letech minulého století došlo k výraznému poklesu hladiny podzemních vod, které se negativně projevilo na zvodnění (naplnění vodou) tůní v lužních lesích.

V Kančí oboře byla vlhkost současně nepříznivě ovlivněná i čerpáním podzemních vod jako zdroje pitné vody pro obec Lednici a město Břeclav. Naštěstí se tento trend podařilo začátkem 90. let minulého století odvrátit provedením revitalizačních opatření. V Kančí oboře byl v letech 1991 - 1996 nově vybudovaný revitalizační systém kanálů o délce 21,6 km s vodní plochou 6,5 ha. Celý systém je napájen vodou ze Staré Dyje u Janova hradu.

Provedením revitalizačních opatření se sice hladina vrátila na původní úroveň a bylo tak možné uměle simulovat a obnovit vodní režim před provedenými vodohospodářskými úpravami, ale to, co je pro lužní lesy neméně důležité, navráceno nebylo a pravděpodobně v dohledné době nebude. Jedná se o přirozené rozlivy, které území zasahovaly i několikrát do roka. Korytotvorné procesy (eroze a akumulace) jsou pro zachování rozmanitých vodních biotopů zásadní. Proudící voda na některých místech unášený materiál ukládala a na místech, kde proud byl silnější, docházelo k erozi a vytváření nových tůní a omlazování tůní starých (odnosem bahna a spadaného listí). Byl tak zajištěný přirozený proces tvorby a zániku vodních ploch. V lužním lese se díky přirozeným procesům vyskytovaly vodní plochy různého stáří. Provedené revitalizační úpravy sice trend stárnutí tůní částečně zbrzdily, ale v současnosti je to už více jak 15 let, co bylo provedeno pročištění a vytvoření nových vodních ploch.

Stávající stárnou a postupně zanikají a především v jarním období není zajištěna dostatečná doba zvodnění pro vývoj obojživelníků. Z tohoto důvodu je nutné pro zachování rozmanitosti vodních biotopů začít s tvorbou nových a obnovou starých tůní.

Obojživelníci se mohou dožít i přes deset let, ale ve volné přírodě se většinou dožívají mnohem nižšího věku.
Obojživelníci se mohou dožít i přes deset let, ale ve volné přírodě se většinou dožívají mnohem nižšího věku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Občanské sdružení Lužánek získalo finanční prostředky z Operačního programu Životní prostředí oblasti podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny - na obnovu dvou tůní v Kančí oboře. Předmětem záměru je obnova dvou periodických tůní v Kančí oboře na pozemcích p.č. 485/1 v k.ú. Břeclav. Pozemky jsou evidovány jako lesní pozemky a jejich správu zajišťují Lesy ČR prostřednictvím Lesního závodu Židlochovice, se kterým má Lužánek sepsanou smlouvu o souhlasu akci provést. Cílem záměru je obnovit zanikající biotopy stojatých vod a prodloužit tak dobu jejich zvodnění a zadržení vody v krajině. Zároveň tak poskytnout životní prostor pro řadu rostlinných a živočišných druhů, které jsou svým způsobem života vázáni na periodické tůně.

Záměrem budou dotčeny dvě stávající tůně. Jedná se o tůň KO 05a a KO 05b na pozemku p.č. 485/1 v k.ú. Břeclav. Záměr počítá s odtěžením zeminy u tůně KO 05a na ploše 784 m2 a KO 05b na ploše 1067 m2. Odtěžení u obou tůní bude provedeno o průměrné hloubce 0,3-0,4 m od stávající úrovně terénu a ne více než 1 m. Zemina bude ukládána v nejbližším okolí tůní, do výšky max. 1,5 m, a to takovým způsobem, aby neovlivňovala odtokové poměry v území. Ukládanou zeminou nebudou přihrnovány paty kmenů okolních stromů. V rámci záměru nebudou budovány žádné technické objekty (nápustný a výpustný objekt a hráze), tudíž nebude možné výšku vodního sloupce v tůních uměle ovlivňovat. Množství vody, respektive výška vodního sloupce, v tůních se bude odvíjet od přirozeného kolísání hladiny podzemní vody. Tůně budou mít nepravidelný tvar, vycházející ze stávajícího tvaru a konfigurace terénu, s pozvolnými sklony břehů. Dno ani břehy nebudou nijak zpevňovány.
tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist