http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/hana-chalupska-verejne-nejen-o-verejne-zeleni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Hana Chalupská: Veřejně nejen o veřejné zeleni

20.5.2015
Obyvatelé tak ještě před zhlédnutím samotného architektonického návrhu, sami formulují zadání a definují, co na území oceňují, co zde mají rádi.
Obyvatelé tak ještě před zhlédnutím samotného architektonického návrhu, sami formulují zadání a definují, co na území oceňují, co zde mají rádi.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zita Zapadlová
Obce a města postupně revitalizují řadu veřejných prostranství a s nimi i jejich zeleň. Nahrazují tak často chaotický přístup k výsadbě zeleně v předchozích dobách, který vedl k výsadbě nevhodných dřevin na nevhodných místech. Dá to hodně práce a nestojí to malé peníze. Občané mají naopak často pocit, že se neustále všude kácí a zeleň ustupuje novým stavbám bez viditelné náhrady. S žádostmi o kácení nepřicházejí jen „zlí“ developeři, ale nezřídka také samotní občané. Tu strom ohrožuje stabilitu chodníku, tu vlhkost stromu, kterou při sobě drží, způsobuje plísně v domě, spadané listí ničí náhrobek. Argumentů pro kácení více nebo méně relevantních se najde vždy dost. Situace je to opravdu složitá a jak to tak bývá, větší chyby a omyly vidíme vždy spíše na té druhé straně.
 

Význam zeleně a ekosystémových služeb, které zeleň přináší, přitom roste. Většina z nás se už setkává s většími či menšími náznaky nestability klimatu (sucha, přívalové srážky, povodně apod.). Přitom právě zeleň ve své tradiční i méně tradiční podobě (například zelené střechy) je jedním ze způsobů jak změnám klimatu čelit na lokální úrovni. Zeleň je rovněž významným prvkem v městském prostředí tam, kde jsou obyvatelé vystaveni nadměrným imisím z intenzivní dopravy.

Žijeme čím dál tím více ve městech, v zastavěných územích. Jakýkoliv zásah do veřejného prostoru někoho vždy ovlivní a podle významu tohoto vlivu by radnice měly volit přiměřené formy komunikace s dotčenými osobami, případně aktivní zapojení veřejnosti do rozhodování o jednotlivých záměrech a projektech.

Co, s kým a jak o zeleni projednat veřejně?

Často se setkáváme s trochu obehranými příběhy o tom, že lidi nic nečtou a nesledují a radnice naopak o ničem neinformuje, a když, tak pozdě. Ano žijeme v době informačního boomu a je třeba se tomu přizpůsobit a informací podávat raději více než méně. V době internetu, facebooku, SMS zpráv a stále relativně čtených místních zpravodajů by se zdálo, že by to neměl být problém. Klíčové tak zůstává, jak v tom kterém případě informaci zacílit. K tomu potřebujeme znát komunitu, které se informace nejvíce dotýká. Někdy je vhodné informovat všechny obyvatele dotčené ulice nebo území (pak asi nejlépe letáčky přímo do schránky), někdy je potřeba udělat drobný průzkum a zjistit, jací jsou v komunitě neformální lídři (správci bytových domů), zástupci určitých skupin (mateřské centrum) nebo ochránci přírody, kteří nemusí nutně bydlet přímo v lokalitě, ale zajímá je téma zeleně jako takové. Zkrátka je lépe vytipovat nositele potenciálního nesouhlasu s projektem dříve, než sám začne ovlivňovat veřejné mínění, někdy třeba i bez dostatečných informací.

O stupeň aktivnější formu komunikace s veřejností zajišťují různé typy konzultací. Tam už nám nejde jenom o předání informace ohledně určitého rozhodnutí nebo projektu, ale o zjištění spektra názorů na danou věc. Časté jsou nejrůznější typy dotazníků. V případě zeleně, respektive kácení stromů se jako nejefektivnější jeví přímá konzultace v terénu se zkušeným arboristou. Pokud je komunikativní a umí zásahy do zeleně vysvětlit srozumitelnou formou, řada občanů toto vysvětlení ocení a rozhodnutí o kácení lépe přijímá.

Yes, in my backyard!

V případech, kdy se chystá zásadnější revitalizace většího veřejného prostranství, je vhodné přizvat obyvatele dotčeného území do aktivního plánování území. Obyvatelé tak ještě před zhlédnutím samotného architektonického návrhu, sami formulují zadání a definují, co na území oceňují, co zde mají rádi, k čemu mají vztah, co využívají a co je naopak nefunkční, nevzhledné nebo dokonce nebezpečné a jak by prostranství z hlediska jejich každodenního života mohlo fungovat lépe. Pokud k takovému setkání dáme prostor a s pomocí facilitátora nebo architekta pomůžeme lidem formulovat jejich názory, usnadní to hned v počátku nalezení citlivých bodů, na které se architekt při svých návrzích musí soustředit. Samozřejmě ani tato aktivní forma plánování se nemusí obejít bez konfliktů, ale včasnost zapojení dává prostor k tomu s konflikty pracovat. Reálnými kompromisy pak mohou být plány výsadby, které ctí nový návrh a nové potřeby a současně ponechávající dočasně určené stromy takříkajíc dosloužit.

Výše zmíněné změny klimatu a roli zeleně v nich můžeme pojmout i trochu metaforicky. Klima, atmosféru a náladu v obci nezměníme ze dne na den. Sebelépe promyšlený komunikační plán v projektu revitalizace zeleně nebude úspěšný, pokud se třeba i opakovaně podceňuje komunikace v projektech a záměrech jiných. Naopak ale může být participativně pojaté plánování veřejného prostoru dobrým způsobem, jak ukázat, že se s názory občanů dá pracovat velmi strukturovaně, věcně a s viditelnými výsledky. Takové projekty pak mohou zvýšit důvěru v komunikaci i u projektů náročnějších a třeba i abstraktnějších, jako jsou například strategické nebo územní plány obcí.

Chcete se naučit nejrůznější formy projednávání plánů a projektů s veřejností? Oceníte ve své komunitě dovednosti jako základy facilitace, jak zprostředkovat diskusi i na ožehavé téma v bezpečném a konstruktivním prostředí? Řešíte kauzu, v které by se vám v nejbližším roce hodilo efektivně zapojit do rozhodování nejrůznější skupiny lidí, firem iniciativ? Přihlaste se na kurz participace.

Hana Chalupská
Autorka je koordinátorka programu Občanské oko, NESEHNUTÍ
tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist