http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakub-kucera-dojde-nemecke-energeticke-revoluci-dech
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Jakub Kučera: Dojde německé energetické revoluci dech?

24.8.2015
Němci své Energiewende věří. Víc než jejich sousedé.
Němci své Energiewende věří. Víc než jejich sousedé.
Německá energetická revoluce, Energiewende (pryč s jádrem, sem s obnovitelnými zdroji), se stále těší značné přízni německého obyvatelstva. Podle obsáhlého výzkumu, provedeného v roce 2013 společností Forsa, schvaluje její cíle 80 % Němců. Provedení energetické transformace a některé její důsledky by ale projektu mohly zlomit vaz.
 

Předně je třeba Němcům přiznat, že ačkoli si kvůli Energiewende může klepat na čelo nejeden jejich soused, úplní utopisté nejsou. Sedm z deseti se shodne na tom, že plány se podaří nakonec uskutečnit „jen s omezeními“. V plný úspěch Energiewende věří jen 16 % dotázaných. Blíže realitě je také zhodnocení přínosů v čase. Zatímco nyní přináší Energiewende klady jen třetině dotázaných, a naopak zápory převažují u celé poloviny, u očekávaných přínosů v budoucnu je tomu naopak. Většina Němců očekává, že nynější náklady se vyplatí a Německo bude mít zelenou a levnou elektřinu.

Dech, tedy podpora obyvatel, by Energiewende mohl dojít kvůli jejímu provedení, respektive jejím dopadům. Se způsobem, jak je Energiewende uskutečňována, jsou zcela spokojena jen 3 % dotázaných, spíše spokojeno dalších 37 %. To je méně než 48 % respondentů, kteří provedení nepovažují za správné (z toho má 13 % zásadní výhrady). Interpretovat tento výsledek lze dvěma způsoby a pravda bude jako často někde uprostřed. Na jedné straně by nás neměl překvapit někdy až propastný rozdíl mezi přáními voličů a následným rozčarováním z kroků, které plán nutně vyžaduje. Na druhou stranu, když byla položena otázka na rozvoj obnovitelných zdrojů elektřiny v Německu, za příliš rychlý ho označilo jen 18 %. Téměř polovina by si naopak přála jejich výstavbu ještě urychlit.

Co by mohlo nadšení německých domácností zchladit? Nepřekvapivě je to podle 52 % respondentů nárůst cen elektřiny, do značné míry způsobený podporou obnovitelných zdrojů. V tomto ohledu je zajímavý výzkum z roku 2009. Čtyři sta německých domácností tehdy uvedlo, že za přechod z mixu s převahou uhlí a jádra na čistě zelený mix jsou ochotny zaplatit o 16 % navíc. Zajímavé je toto číslo proto, že od té doby stoupla cena elektřiny pro domácnosti o třetinu. I s přihlédnutím ke zlepšené ekonomické situaci Němců v mezidobí tedy daleko více. Podle tohoto výzkumu by německé domácnosti měly mít Energiewende plné zuby, zejména když Německo má k čistě zelenému mixu dost daleko (v roce 2014 obnovitelné zdroje pokryly lehce přes čtvrtinu spotřeby).

Nemají – v roce 2013 více jak pětina německých domácností deklarovala, že má „zelený tarif“. Definice tarifů se samozřejmě liší, stále je to ovšem daleko více než 6 % z roku 2010. O německé ochotě připlatit si za obnovitelné zdroje bude spíše vypovídat průzkum z roku 2012. V něm sto třicet drážďanských studentů vyjádřilo ochotu zaplatit za elektřinu až o 27 % více, pokud podíl obnovitelných zdrojů stoupne z 20 % na 30 %. Bohužel nevíme, kolik by zaplatili za další zvýšení na 40 %. Na jednu stranu tedy Němci pociťují ceny elektřiny jako příliš vysoké, koneckonců se s Dány přetahují o nejdražší elektřinu pro domácnosti v Evropě. Na druhou stranu to ještě nebude tak zlé a ceny elektřiny nepatří k největším kauzám německé politiky. Ostatně letos poprvé od roku 2000 ceny pro domácnosti lehce poklesnou – viz graf.

Kudy povedeme další vedení?
Kudy povedeme další vedení?

Daleko větší politikum se stává ze „zjizvení krajiny“, kterou ve výzkumu z roku 2013 jmenovalo 11 % dotázaných a skončilo tak druhé. Člověk za domem radši uvítá pole solárních panelů než větrnou turbínu, natož jaderný reaktor. Na toto zjištění ani nepotřebujeme průzkum (stejně ho máme). Spíše by byl zajímavý výzkum ochoty Němců nechat si ve své blízkosti postavit vedení vysokého napětí. Stoupající výroba elektřiny na severu při velké spotřebě na průmyslovém jihu, třeba v Bavorsku, stále hlasitěji vyžaduje nové dráty. Stejně hlasitě se ale ozývají jejich odpůrci.

V odporu k novým trasám elektrického vedení vynikají zejména Bavoři, kteří sice chtějí být zelení jako rosničky a zachovat si svůj průmysl, ale novým trasám říkají jasné Nein (obdobně silný je odpor k „zachřestovatění“ bavorské krajiny, jak se v Německu podle tamní pochoutky nazývá proces výstavby větrných turbín). Bavorští politici přebírají nálady svých voličů a mezi spolkovými zeměmi to začíná pořádně vřít. Nejnověji bavorská ministryně hospodářství navrhla, aby jedna z plánovaných tras SuedLink vedla hlavně přes Hesensko a Bádensko-Württembersko. V Bavorsku by sice končila, ale oproti původnímu plánu by zde vedla jen několik kilometrů. Nejen že to kritizují odborníci, nápad se vůbec nelíbí ani jejímu hesenskému protějšku. Ten si nebral servítky, když řekl, že si „nehoráznosti z Mnichova nenechá líbit“, a dodal, že „drzost návrhu lze jen stěží překonat.“

Držme Energiewende palce, ať střet vzletných plánů a reality ustojí.

Graf – Průměrná cena elektřiny pro německou domácnost v eurocentech za kilowatthodinu - domácnost s roční spotřebou 3500 kWh

1 – silová elektřina, distribuce, prodej
2 – distribuce včetně měření a odpočtu
3 – koncesní poplatky za použití infrastruktury (pobírají obce)
4 – podpora kogenerace
5 – podpora off-shore výroby ze větru (zajištění odběru) - v roce 2015 díky přeplatky záporná hodnota
6 – daň z elektřiny
7 – silová elektřina, odbyt
8 - DPH
9 – podpora obnovitelných zdrojů
10 – platba provozovatelům přenosové sítě
11 – platba za snížení odběru
pramen: BDEW Bundesverband der Energie- und Wasserwirtschaft e.V., Strompreisanalyse März 2015

foto - Kučera JakubJakub Kučera
Autor je ekonomický analytik
tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MH

Martin Hájek

24.8.2015 10:50
Ještě by se k tomu slušelo dodat, že ČR dosáhla v roce 2013 identického podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě jako Německo. Problém Energiewende totiž spočívá mimo jiné i v tom, že je téměř výhradně zaměřená na elektřinu a ignoruje teplo. Není výjimkou německá domácnost, která má sice na střeše rodinného domku fotovoltaický panel, ale topí v něm naftou, jako stále zhruba třetina německých domácností. V této souvislosti je pozoruhodné, jak funguje marketing. Německo, jehož energetická změna je podstatně dražší než ta česká a "spěchy" měřené tvrdou statistikou nejsou lepší, je vnímáno jako zelená země, zatímco ČR jako zpátečnická enkláva jádra a uhlí.
Odpovědět
reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist