https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaroslava-brozova-fixlujici-obri-na-sumave-jeste-nevyhynuli
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaroslava Brožová: Fixlující obři na Šumavě ještě nevyhynuli

6.6.2014
Jan Werich se ve své pohádce mýlil. Všichni šumavští nepoctiví obři zřejmě nevyhynuli a čas od času se na Šumavu vracejí, aby tam páchali nedobrotu
Jan Werich se ve své pohádce mýlil. Všichni šumavští nepoctiví obři zřejmě nevyhynuli a čas od času se na Šumavu vracejí, aby tam páchali nedobrotu
Foto | Vtipálek / Wikimedia Commons
Zcela volně dle pohádky Jana Wericha...
 

Právě jejich nadměrnost činila z obrů stvoření nelidská. Všimli si jednou, že jejich stíny je ještě prodlužují, pokud zaujmou vhodné postavení na slunci. Začali si tedy hrát hru “na většího”, při níž šlo o to, komu jeho stín padne dál do kraje. Jeden z nich ale začal fixlovat a podfukem dokázal, že se jeho stín doplazil nejdál. Při každé hře fixlovalo čím dál víc obrů, až nakonec fixlovali všichni. Pak se mezi sebou pohádali a porvali, mrak zaclonil slunce, strhla se obrovská bouře, která obry zahubila a celá Šumava se zahalila do temnoty. Až za sedm dní slunce zase vysvitlo a posvítilo na zkázu, kterou tu obři zanechali. Celých dvě stě let trvalo, než se šumavská krajina vzpamatovala a mohla se zase vrátit k normálnímu životu.

Poučení z pohádky je očividné – hra “na většího” je škodlivá a hloupá.

Jako v idylické rozprávce si mohl připadat důvěřivý posluchač diskuse, svolané hejtmanem Jiřím Zimolou na krajský úřad 21. května, kterou zahájil nahrávkou pohádky z Fimfára Jana Wericha “Jak na Šumavě obři vyhynuli”. Hejtman Zimola chtěl prý tímto pohádkovým podobenstvím připomenout, že spory o Šumavě krajině ani lidem nesvědčí a zároveň zřejmě prezentovat svou nestrannost. To se mu ale ztěží mohlo podařit, když na diskusi pozval tři zastánce razantního ekonomického využívání i těch nejvíce chráněných částí Šumavy - senátora Pavla Eyberta, bývalého ředitele šumavského národního parku Jiřího Mánka a modravského starostu Antonína Schuberta, zatímco z opačného tábora ochránců přírody pouze dva - nového ředitele ŠUNAP Pavla Hubeného a Jaromíra Bláhu z Hnutí Duha.

Jan Werich se ve své pohádce mýlil. Všichni šumavští nepoctiví obři zřejmě nevyhynuli a čas od času se na Šumavu vracejí, aby tam páchali nedobrotu. Hru “na většího” hrajou dál. Někteří z nich už ani na Šumavě nežijí, v jejich režii tam fixlují někteří místní lidičkové, snad v očekávání nějakých výhod, které jim z holportu s obry vyplynou.

Jak si jinak vysvětlit mlžení starosty Modravy Antonína Schuberta, který v diskusi na krajském úřadě ubezpečoval přítomné novináře: “My se už dlouho marně snažíme otevřít jen jednu jedinou stezku národním parkem... nejde nám o lanovky, nejde o sjezdovky, jde nám o tu jednu cestu”... Jeho vyjádření při jiných příležitostech, zaznamenaná na internetu, ovšem toto tvrzení vyvracejí.

Nelze zde citovat všechna, za vše snad hovoří jeho (pro odbornou veřejnost šokující) návrh, jednoduše změnit část první zóny národního parku v zónu třetí tak, aby byla výstavba lyžařského areálu na Hraničníku z hlediska paragrafů zákona “průchozí”(!)

Modravský starosta se také výrazně angažoval ve skupině osob, která prostřednictvím jihočeských senátorů Jirsy a Eyberta předložila ve sněmovně návrh zákona o Národním parku Šumava, v němž by se zhruba ze dvou třetin jeho rozlohy otevřela cesta developerským projektům, včetně onoho lyžařského areálu na Hraničníku.
Tak nevím – fixluje pan starosta, nebo nefixluje, když pokaždé tvrdí něco jiného?

Na veřejném projednávání vlivů na životní prostředí regulačního plánu propojení lanovkou z Klápy na Hraničník, které se konalo o dva dny dříve, 19. května v Horní Plané, srdceryvně popisovali tři přítomní šumavští starostové – z Horní Plané, Nové Pece a Kvildy, jak se šumavské obce zcela vylidní, pokud nebude záměr lanovky realizován.

Veřejné projednání v Horní Plané se jaksi vymklo z vedení ministerstvu životního prostředí a stalo se z něj z větší části extempore emotivních výlevů hornoplánského starosty Hůlky na již ohrané téma, jak šumavské obce strádají chudobou a jak je ochrana přírody ničí. Stejné nářky se opakují za posledních dvacet let pokaždé, kdy jde jisté mocenské “obří” skupině o to prosadit ve hře “na většího” nějaký záměr, jímž má být ukrojena další část přírodního charakteru Šumavy a zastavěna, zabetonována, zaneřáděna civilizačnímu tlaky tzv. tvrdé turistiky.

Vysokou nezaměstnanost v šumavských obcích, jejíchž příčin je celá řada, nikdo nezpochybňuje. Nejen ta se ale promítá do odlivu zde trvale žijících obyvatel. Pohlédněme např. na statistiky, které zaznamenaly i úbytek obyvatel větších měst, např. Českých Budějovic. Jako důvod uvádějí kromě jiného vysoké ceny předražených bytů a dalších nemovitostí v krajském městě, které motivují zejména mladé rodiny k návratu na venkov. Nebude to také jedním z důvodů úbytku obyvatel i na Šumavě, kde jsou stavební parcely a domy finančně dostupné jen velmi dobře situovaným “Pražákům”?

Starostům by přitom mohlo být v zájmu “jejich”obcí jedno, zda ubývají trvale hlášení a přibývají “chalupáři”. Daňová výtěžnost pro obce je z rekreačních objektů dokonce mnohem vyšší. Jenže od počtu stálých obyvatel se odvíjí výše starostova platu.....

Průběh veřejného projednání EIA vykazoval i tragikomické momenty, když např. vedoucí pracovnice ministerstva životního prostředí ing. Honová vysvětlila nepřítomnost překladatele při posuzování záměru z hlediska přeshraničních vlivů tím, že je u porodu manželky. Nebo když nechala svého asistenta - nezkušeného moderátora - aby se ztrapnil, neboť se mu jednání vymklo z rukou. Celé to pak vzbuzovalo pocit, zda to nebyl úmysl, aby jednání neřídilo ministerstvo, ale přítomní starostové. Ti se opakovaně dostávali ke slovu, čímž se co nejvíc omezil prostor pro námitky odpůrců záměru. Obecenstvo si místy vyslechlo i opravdové “perly”, to když např. hornoplánský starosta Jiří Hůlka označil přísnou ochranu ohrožených živočichů za přehnanou a prohlásil doslova: “Nejsem si jist, zdali naši předkové, kteří tu žili od roku 1730, někdy nesnědli nějakýho datlíka tříprstýho” ... anebo: “ On asi ten tetřev zaručeně pozná, kde je státní hranice, když si myslíte, že se na rakouský straně kopce nevyskytuje ...”

Korunu všemu pak nasadila vedoucí oddělení územního plánování krajského úřadu Daniela Řežábková, která si zřejmě ani nepřečetla dokumentaci EIA, neboť tvrdila, že součástí uvažované lanovky by byla jen evakuační trať pro případ nějaké nehody. Vstup lyžařů do okolní přísně chráněné zóny bude prý účinně zamezen informačními tabulemi (!)

Ve skutečnosti by se jednalo o odjezdový lyžařský svah na české straně Hraničníku (tedy v první, přísně chráněné zóně národního parku), s parametry běžné, uměle zasněžované sjezdovky, která by sloužila v sezóně plánované přepravní kapacitě 1540 až 2700 osob za hodinu k odjezdu z areálu.

Investor uvažovaného záměru není dosud oznámen, je však veřejným tajemstvím, že velký zájem o realizaci záměru na české straně má provozovatel obřího lyžařského areálu Hochficht na jižních svazích Hraničníku a Smrčiny. Hovoří se i o jakémsi česko-rakouském podnikatelském sdružení Wintersport.

A jsme zase u těch “obrů”! Vzpomeňme také, že předkladatelem záměru je sice Jihočeský kraj, vypracování návrhu ale zadal už bývalý hejtman Zahradník projekčnímu atelieru, který se autorsky podílel na dalších “obřích” projektech v kraji. Jejich častým zadavatelem byla také mocenská skupina s neoficiálním centrem kdesi na Hluboké, která je v hrách “na většího” velmi úspěšná.

Ač tedy modravský starosta v diskusi, svolané hejtmanem Zimolou, strašil přítomné novináře, že se na základě “úpěnlivé ochrany Šumavy” můžeme dočkat jen její smrti, ač jim bývalý ředitel národního parku Jiří Mánek sdělil, že se snažil na Šumavě vytvořit přívětivé prostředí, neboť “lidé se chtějí v přírodě bavit” - a přitom nepřiznal, že byl odvolán ze svého postu pro opakované porušování zákona - přesto i tato poněkud neférová debata, právě tak jako výše zmíněné veřejné projednání EIA, ukázaly vnímavému posluchači, pokud se takový mezi přítomnými novináři vyskytl, na čí straně hledat nepoctivé “obry”.

Doufejme jen, že ze současných “obřích hrátek” se Šumava vzpamatuje dřív než za dvě stě let.


reklama

 
Další informace |
Článek byl 16. 6. 2014 aktualizován.
Jaroslava Brožová
Jihočeské matky, o.s.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist