https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jeste-ke-kurovci-aneb-proc-nesouhlasim-s-ing-l-pulpanem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mgr. Marek Banaš: Ještě ke kůrovci, aneb proč nesouhlasím s ing. L. Půlpánem

26.10.1999
S úsměvem na rtech jsem si přečetl příspěvek ing.Půlpána, zaměstnance ředitelství Lesů ČR s.p. Hradec Králové. Tento pán obvinil Dr.ing.Pivce a své některé další lesnicky vzdělané kolegy z manipulování veřejností a záměrného zamlžování faktů. Sdělil čtenářům Ekolistu, že je potřeba do problému vnést světlo (pravděpodobně měl na mysli svůj příspěvek). Po přečtení jeho článku musím bohužel konstatovat, že pan Půlpán přinesl svým příspěvkem spíše tmu a mlhu a chtěl bych na některé jeho argumenty, tvářící se jako správné a podložené, reagovat.
 
Nejprve se dozvídáme jak velký rozdíl je mezi těžbou nahodilou a úmyslnou. Pan Půlpán nám opomněl sdělit, že velké plochy holin v našich lesích, chráněných ve zvláště chráněných územích (ale nejenom tam) vznikly právě z důvodu nahodilých těžeb. Zároveň nám zatajil, že konečný důsledek obou typů těžeb je v tomto případě shodný-vznik rozsáhlých a opravdu často obtížně zalesnitelných holin. Za žertovný považuji další názor ing.Půlpána- úvahu jaké jsou důsledky gradace kůrovců ve smrkových porostech na vodní režim takto "poškozené" lokality. Pravděpodobně si spletl přítomnost kůrovce ve velmi vysokém množství v ekosystému smrkového lesa (s dosud člověkem nesmýceným stromovým patrem) s holinou vzniklou po tzv.protikůrovcových asanacích a jejím výrazně negativním vlivem na vodní bilanci krajiny v mikro- a mezoměřítku.

Dále je nám sděleno, že vítr působí škody nejenom na stěnách, ale nejsou vzácné případy kdy vítr zcela rozvrátil souvisle zapojené porosty. Pan Půlpán by si měl zjistit, jak časté (daleko více pravděpodobnější) je rozvrácení porostu vlivem vzniku porostní stěny než rozvrácení souvislého porostu. De facto nám tím říká, pokud použiji srovnání, že ve starých domech občas padají stropy, tak proč bychom tyto domy nemohli zbourat rovnou. O kousek dále se dočteme, že nezpracováním kůrovcových ohnisek oddálíme rozpad porostu (vznik stěny) o 5-10 let (do doby rozpadu souší). Pan Půpán zapomíná (vědomě ?) že v době tzv.zpracovávání kůrovcových ohnisek je zde řada stromů živých (mnohdy schopných dlouhodobé existence pod ochranou okolního, zapojeného, odumírajícího lesa) a nejedná se tedy o les plný souší, který se rozpadne do 5-10 let. Takto se nám přirozeně pod ochranou odumírajícího lesa ve fázi rozpadu vytvoří a odrůstají další generace lesa.

Ing. Půlpán se nám dále snaží namluvit, že odumřením naprosté většiny dospělých stromů ztratíme "šumící temné hvozdy", přijdeme tím o prales a naši potomci se budou muset dívat na pahýly uschlých stromů. Pravděpodobně je podle pana Půlpána lepší, když se naší potomci budou dívat na rozsáhlé holiny, vzniklé "asanací kůrovce nahodilou těžbou". V dalších řádcích se nám ing.Půlpán svěřuje, že Trojmezná není prales. Nebudu se s ním přít o definici pralesa, nicméně ani on memůže popřít (i když kdo ví), že porosty na Trojmezné, stejně jako porosty v údolí Bílé Opavy či u Eustachovy chaty v NPR Praděd patří k tomu nejkvalitnějšímu z horských přirozených lesů 7.-9.lesního vegetačního stupně, co v naší zemi máme k dispozici.

Tvrdí, že působením kůrovce (neasanováním těchto ploch) přijdeme o poslední zbytky pralesa (na příkladu Trojmezné). Tento názor mne jenom utvrzuje v pocitu, že ing.Půlpán nechápe vztahy a strukturu v lesním ekosystému a zjednodušuje ho takřka jen na stromové patro, což je nepřípustné.

Chtěl bych zdůraznit, že zmiňovaný problém neasanování kůrovce těžbou (a následnými opatřeními) je zcela specifický pro horské lesy, často v extrémních abiotických podmínkách, a pro péči o lesy v nižších polohách (často mimo zvláště chráněná území) samozřejmě platí poněkud jiné předpoklady a zásady.

Na Trojmezné, stejně tak i ve vybraných porostech národní přírodní rezervace Praděd, je další existence pralesa (přirozených porostů) bez asanací, tak jak si je představuje pan Půlpán a ředitelství LČR s.p. (v případě Trojmezné-Správa parku), možná a nehrozí jejich likvidace. V žádném případě nedojde při pravděpodobném odumření velké části dospělých stromů v některých porostech k poškození a rozvrácení ekosystému.

Zároveň bych chtěl čtenářům Ekolistu připomenout, že rozpoznání tzv.aktivních kůrovcových stromů, které náporu kůrovce podlehnou, je na horách v extrémních přírodních podmínkách takřka nemožné. Stromy jsou zde za svůj život kůrovcem napadeny mnohokrát (kůrovec je v těchto podmínkách silně olaben) a přežívají dlouhá desetiletí, než je "sklátí" drsné životní podmínky kombinované s nemocemi stáří, včetně zmiňovného kůrovce.

Při pochůzkách pralesovitými porosty NPR Praděd můžete být velmi často svědky nesprávného pokácení zdravých horských smrků a na druhé straně ponechaných a neasanovaných (neodkorněných) čerstvých vývratů a zlomů, mnohdy i v těsné blízkosti dříve zmíněných čerstvě skácených zdravých stromů (nenapadených kůrovcem). Pravidlem jsou i několik let ležící stromy "uniklé pozornosti" lesních hospodářů, které místo toho aby byly odkorněny stávají se výhodnou "základnou" pro kůrovce, ze kterého má v horských lesích zvláště chráněných území (a samozřejmě nejenom tam) pan Půlpán a podnik Lesy ČR strach jako čert z kříže.

Ti kteří provádějí asanační protikůrovcové zásahy na Trojmezné jsou podle ing.Půlpána hasiči hasící požár, který nezaložili. Jak takový "protipožární poplach a následný zásah" vypadá můžeme vidět typicky v některých porostech 1.zón NP Šumava či na Ostrém vrchu a v okolí Kamzičí chaty v NPR Praděd (zde se primárně nejednalo o zásahy proti kůrovcům, nicméně nahodilé těžby realizované v tomto prostoru urychlily rozvoj kůrovce a v současnosti umístěné podsadby [finančně náročné] špatného zdravotního stavu nemohou dlouhodobě konkurovat hojnému přirozenému zmlazení).

Velmi "krásný" a vše říkající je názor ing.Půlpána k otázce přirozené obnovy lesa v horských polohách, kde les zmlazuje takřka výhradně jen na zbytcíh tlejícího dřeva (rozpadající se ležící kmeny, zmlazení pod soušemi i dožívajícími stromy a samozřejmě zčásti i na pařezech pod ochranou lesa apod.) prezentovaný na příkladu NPR Praděd (po vzniku několikahektarové holiny, na které zůstaly po dospělých stromech jen pařezy a několik málo výstavků): "Tlejícím dřívím pro účely obnovy jsou i pařezy, proto nelze tvrdit, že zde nebylo dříví pro účely obnovy ponecháno".

Někdy skutečně vážně pochybuji, zdali reklama na televizní obrazovce hlásající, že podnik LČR=lesy pro třetí tisíciletí není hrubě lživá.


reklama

 
Mgr. Marek Banaš
Autor je ekolog, čtenář Ekolistu
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist