https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiz-delsi-cas-sleduji-se-zajmem-spor-o-zasah-proti-kurovci-na-sumave
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ing. Vladimír Pelíšek: Již delší čas sleduji se zájmem spor o zásah proti kůrovci na Šumavě

9.11.1999
Již delší čas sleduji se zájmem zostřující se spor kolem asanačních zásahů proti kůrovci v NP Šumava. Diskutována bývá nejčastěji vhodnost zásahů, jejich forma a míra. Co však bývá, a to především ze strany lesníků, opomíjeno, je otázka budoucího pravděpodobného vývoje smrkových porostů, a to nejen na Šumavě, ale v celé střední Evropě. Smrk osídlil území našeho státu pravděpodobně od západu po skončení poslední doby ledové a ve svém výraznějším přirozeném rozšíření byl, při rostoucích teplotách, omezován stále lepší podmínky nalézajícími listnatými dřevinami, jedlí a na půdně chudých lokalitách borovicí.
 
Tento proces (s několika krátkými přestávkami tzv. malých dob ledových) pravděpodobně pokračuje dodnes a je navíc podporován postupným nástupem globálního oteplování. Proti přirozenému trendu rostoucího zastoupení listnáčů zasáhla od konce 18.století tzv. saská lesnická škola preferující vysazování smrku a borovice jako průmyslově výhodných dřevin. Tyto dřeviny se nejprve jevily jako vysoce perspektivní, ale po postupném vyčerpání půd dříve bohatých rozkladem organického materiálu z přírodních nebo přírodě blízkých listnatých a smíšených lesů začaly mít problémy. A to zejména smrk pěstovaný navíc v drtivé většině v naprosto nevhodných klimatických podmínkách. V současné době dochází sice k rostoucímu vysazování listnáčů, ale rychlost této změny je příliš nízká.

Co bude dále? S tím, jak poroste teplota, dojde k posunu vegetačních pásem. Kůrovcové kalamity budou častější a ničivější a to i v dnešních rezervacích přirozeného smrkového lesa, kam se rovněž budou následně tlačit listnaté dřeviny. Zásahy budou pouze hašením požáru a to do té doby, dokud bude kůrovec nacházet dostatek vhodných oslabených smrkových porostů, kde bude moci jeho populace gradovat. Ekologická a ekonomická cena těchto zásahů bude neúnosná.

Ať už posuzujeme problematiku kůrovcových kalamit očima lesníka nebo ekologa, mysleme především na budoucnost. Chceme-li zachovat smrkové porosty (a to nejen na Šumavě) v rozsahu byť i jen o málo menším, než dnes, musíme zvýšit obranyschopnost tohoto stromu, což se nám zřejmě nepodaří. Pohled na pole suchých smrkových pahýlů se smíšeným náletem na německé straně Šumavy je možná pro některé lesníky tristní. Ale to je dnes. Za dvě stě let bude na témže místě šumět přírodě blízký smíšený les. Věřím, že podobně to bude vypadat i na české straně. A to nejen v národním parku Šumava.


reklama

 
Ing. Vladimír Pelíšek
Autor je čtenář EkoListu a nezávislý ekolog
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist