http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/katerina-capounova-pachtovni-smlouvy-ktere-oceni-ekozemedelci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

ČTPEZ: Pachtovní smlouvy ocení vlastníci půdy i ekozemědělci

31.8.2016
Podmínku uchování kvality půdy v rámci pachtu má v současné době minimum smluv, ale zájem strmě stoupá
Podmínku uchování kvality půdy v rámci pachtu má v současné době minimum smluv, ale zájem strmě stoupá
Právě vychází aktualizovaná Metodika půdního průzkumu zemědělských pozemků určená pro pachtovní smlouvy. Nově nabízí i návrhy řešení v případě, že v době pachtu dojde na pozemku ke zlepšení půdní kvality. To vedle vlastníků ocení zejména ekologičtí zemědělci. Diskuze nad smyslem ekologického zemědělství se tak pro jednou posouvá od debat nad kvalitou biopotravin k reálnému měření přínosů v podobě zhodnocených pozemků.
 

Kvalita půdy a půdní úrodnosti je dnes diskutované téma. Užívání nevhodných agrotechnik, orientace převážně na intenzivní produkci tržních plodin i klimatické změny s řadou extrémních výkyvů přispívají velkou měrou k degradaci půdní úrodnosti. V České republice hraje navíc významnou roli také i specifická vlastnická struktura zemědělské půdy. Pouze na jedné pětině půdy u nás hospodaří její majitelé, zároveň máme i největší půdní produkční bloky (souvislé půdní plochy zemědělské půdy, převážně s pěstováním monokultur) v Evropě.

Významná část zemědělských pozemků je přitom paradoxně rozdělena mezi velké množství vlastníků. Jednotlivé parcely mají díky malé velikosti nízkou prodejní cenu, nevhodné tvary a často je k nim i omezený přístup. Vztah vlastníků k údržbě půdní kvality těchto pozemků je díky tomu pochopitelně malý, ochota a v podstatě i možnost s pozemkem cokoliv dělat, je mizivá. Tato zakonzervovanost logicky nahrává zejména velkým nájemcům, kteří na těchto pronajatých plochách hospodaří. Jen málo z nich má přitom zájem o to, aby majitelé nějakým způsobem omezovali jejich formu hospodaření. Podmínku uchování kvality půdy v rámci pachtu má v současné době minimum smluv, ale zájem strmě stoupá. Hodnotu půdy si totiž začínají uvědomovat nejen investiční společnosti, ale i jednotliví vlastníci. To potvrzuje i zcela rozebrané první vydání metodiky, která vyšla před dvěma lety.

"Zájem mají zejména církve, které dostávají zemědělskou půdu zpět v restitucích a často ji následně pronajímají," říká Ing. Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy a jeden z autorů metodiky. "Příjemně nás překvapil nečekaně velký zájem pachtýřů, kteří se nestydí za to, jak hospodaří. Velmi často jsou to ekologičtí zemědělci." Za přelomové považuje Jan Vopravil zájem státu, který v udržení kvality půdy pomocí pachtovních smluv vidí výrazný potenciál. „Jsme rádi, že se v tomto ohledu dobře rozvíjí spolupráce. Prvním krokem by měla být tvorba metodiky pro potřeby Státního pozemkového úřadu při pronajímání státní půdy. Současně s ministerstvem zemědělství připravujeme projekt, který by měl zajistit lepší dostupnost rozborů půdy všem zájemcům, kteří o ně projeví zájem,“ komentuje Jan Vopravil přístup státu. Podpořit ochranu zemědělské půdy přes samotné vlastníky či hospodáře, zemědělskou půdu je klíčové. To, co stát investuje do podpory, se mu několikanásobně vrátí v lepší odolnosti půdy a krajiny vůči suchu, povodním a dalším extrémním jevům.

I druhé vydání "Metodiky půdního průzkumu zemědělských pozemků určené pro pachtovní smlouvy" ocení jak ti, kteří na zemědělské půdě hospodaří, tak její vlastníci. Publikace nabízí detailní postupy, jak získat informace o stavu půdy v době uzavření pachtovní smlouvy i po jejím ukončení. Vlastníkovi umožňuje vyhodnotit změny, které na pozemcích, resp. půdě v době pachtu nastaly, pachtýři naopak může poskytnout určitou ochranou před možnými nařčeními ze strany vlastníků, že byl jejich majetek poškozen jeho nesprávným hospodařením. V aktualizované verzi najdete nově i postupy, co dělat, když se v průběhu pachtu kvalita půdy nezhorší, ale zlepší. Autoři tak vychází vstříc podnětům a zkušenostem uživatelů, které nashromáždili po vydání první publikace před dvěma lety.

I druhé vydání "Metodiky půdního průzkumu zemědělských pozemků určené pro pachtovní smlouvy" ocení jak ti, kteří na zemědělské půdě hospodaří, tak její vlastníci
I druhé vydání "Metodiky půdního průzkumu zemědělských pozemků určené pro pachtovní smlouvy" ocení jak ti, kteří na zemědělské půdě hospodaří, tak její vlastníci
Foto | Walter J. Pilsak / Wikimedia Commons

Metodika přehledně popisuje postup a metody půdního průzkumu, jehož výsledkem je základní popis stavu půdy na propachtovaném pozemku před a po skončení pachtu. V případě, že došlo k poškození půdy a zásadnímu zhoršení půdních charakteristik, nabízí návrh nápravných opatření směřujících k uvedení půdy do původního stavu, nebo vyčíslení finanční kompenzace. Nově je řešeno, co lze dělat, pokud se půdní vlastnosti zlepší zlepšení a pozemek má vyšší zhodnocení, než měl na počátku pachtu. Tato skutečnost by měla být signálem pro vlastníka pozemku, že je mu o půdu dobře pečováno, a měl by to zohlednit v ceně pachtu pro další období, případně době jeho trvání (např. prodloužení).

Typ půdního průzkumu si může volit vlastník či pachtýř půdy podle vlastních požadavků a odvíjí se od podmínek konkrétního pozemku. Možný je základní půdní průzkum – popis stavu půdy, klasifikace a profilace půdy na předmětném pozemku, odběr směsných porušených půdních vzorků pro stanovení základních charakteristik půdy, nebo rozšířený půdní průzkum - další analýzy a specifické činnosti (penetrometrický průzkum, stanovení obsahu rizikových látek a prvků v půdě, popř. odběry neporušených půdních vzorků k určení fyzikálních vlastností půdy).

Základní půdní průzkum může zajistit v podstatě jakákoliv společnost, která se kvalitou půdy zabývá. Posuzovatel musí mít odborné zaměření na půdní průzkum a být vybaven adekvátní technikou. Půdní analýzy musí být prováděny pouze v akreditovaných laboratořích. Pro většinu smluv je dostačující základní půdní průzkum. V případě existence dalších rizik je navržen i rozšířený průzkum, který se zabývá obsahem rizikových prvků a látek. Ten využívají zejména majitelé pozemků, u kterých hrozí riziko kontaminace. Cena průzkumů je rozdílná a pohybuje se od pár set korun výše. Součástí metodiky je také praktická pomůcka - vzorová pachtovní smlouva. Stačí v ní v podstatě doplnit osobní údaje, výši pachtovného, sankci a dobu, na kterou je smlouva uzavírána.


Další informace |
Tištěná verze publikace Metodika půdního průzkumu zemědělských pozemků určená pro pachtovní smlouvy je k dispozici v knihovně VÚMOP v.v.i. (Žabovřeská 250, Praha 5, 156 27) a stoji 50 Kč. V elektronické formě je zdarma stažitelná na webových stránkách VÚMOP v.v.i.

Zpracovala Kateřina Čapounová, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství
Zdroj informací: Jan Vopravil, VÚMOP v.v.i
ČTPEZ

tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist