Ladislav Metelka: Když i fyzika je proti panu Kravčíkovi…

Děkuji panu Kravčíkovi za jeho další příspěvek. Úvodem bych mu ale chtěl připomenout, že to byl on, kdo začal vysvětlovat změny klimatu pomocí latentního tepla. Pokud jde o jeho obavu, že mi jeho texty jsou málo srozumitelné, tak může být bez obav. Jsou mi srozumitelné až dost. Dokonce tak, že jasně vidím v jeho teorii spoustu chyb a řadu věcí, které jsou v rozporu s fyzikou atmosféry i s naměřenými hodnotami a které naopak nevidí (nebo nechce vidět?) pan Kravčík.

Ale postupně ke Kravčíkovu příspěvku. Pan Kravčík v úvodu argumentuje dvěma ekosystémy, jeden zavodněný, druhý odvodněný. Velký rozdíl teplot a dokládá fotografií z termovize. To je ovšem velká chyba pana Kravčíka. On totiž ve skutečnosti neporovnává teploty vzduchu, ale teploty povrchů - a to je něco jiného. Navíc jednoho osvětleného sluncem a druhého ve stínu. Je to stejná hloupost jako měřit teplotu vzduchu pomocí nezastíněného teploměru, umístěného přímo na slunci. Ta fotografie z termovize v žádném případě nezobrazuje teplotu vzduchu. Tohle je od pana Kravčíka celkem slušný úlet.

Satelitní fotografie Kypru, pečlivě vybraná, aby se hodila, je argument k ničemu. Je jasné, že pokud někdo hledá satelitní snímek Kypru, zpravidla najde nějaký, kde nad Kyprem oblačnost není. Jinak by na ní, logicky, Kypr nebyl vidět. Mohu ale panu Kravčíkovi nabídnout snímek, kde je naopak oblačnost pouze nad Kyprem a nikoli v jeho okolí. Co z toho vyplývá pro pana Kravčíka? Snímek je z http://cypnet.co.uk/ncyprus/main/satellite/index.html:

Dále pan Kravčík k měření teplot nad oceány tvrdí, že „…v tejto časti planéty Zem je monitoring teplôt i zrážok na ostrovčekoch…“. Na ostrovech se jistě měří. Ale také na tisících volně plovoucích bójí (systém ARGO, pan Kravčík si to může vygooglovat), na tisících lodí a ty teploty se měří také z družic. Tam jistě o nějakém vysušování nemůže být vůbec řeč. Ale i tyto zdroje dat potvrzují oteplování i nad oceánem. S těmi ostrovy to prostě byl krok vedle, ať se to panu Kravčíkovi hodí nebo ne.

„A ozaj zamyslel sa klimatológ Metelka, prečo dažďové obdobie v spomínaných vyschnutých krajoch je v zime?“ A opravdu si pan Kravčík nezjistil nic o sezónní variabilitě cirkulace atmosféry? Opravdu neví nic o sezónním pohybu Hadleyho buněk? Opravdu neví, že v létě se ty oblasti dostávají do zóny sestupných pohybů vzduchu, které brání vzniku srážek? Je to normální sezónní variabilita všeobecné cirkulace atmosféry. A byla tady ještě daleko dříve než lidé. Ale ani mě už nepřekvapuje, že to pan Kravčík nezná.

Další Kravčíkova perla: „…v Prahe menej prší a v pohraničných horských oblastiach Čiech prší viac. … Proste tepelné ostrovy vytláčajú vodu do hôr,…“. Pokud to má znamenat, že na horách je více srážek než v nižších polohách, pak to není nic nového. No a pokud by to mělo znamenat, že na horách srážek přibývá a v nížinách ubývá, tak by mě moc zajímalo, kde pan Kravčík tuhle podivnou informaci našel. Chtělo by to uvést zdroj. Tvrzení, že „tepelné ostrovy vytláčajú vodu do hôr“ je ale úžasný meteorologický nesmysl. Jak mohou tepelné ostrovy cokoli kamkoli „vytláčať“? Co je ta sila, které „vytláča“ vodu do hor? Tohle vzniklo chybnou interpretací jevu, kdy nad nížinou žádné srážky nejsou, ale nad horami se tvoří oblačnost a občas z ní i zaprší. Jenže to má úplně jinou příčinu, než nějaké nesmyslné „vytláčanie vody do hôr“…

Předposlední odstavec je jen úvaha pana Kravčíka, kterou ale pěkně ukazuje, jaký v tom má zmatek. Takže ještě jednou: vodní pára, nesoucí latentní teplo, stoupá troposférou, tam při ochlazování vzduchu dochází ke kondenzaci vodní páry a uvolňování latentního tepla. V podmínkách, které jsou těsně pod stratosférou (v tropopauze) už nemůže vzduch obsahovat žádné významnější množství vodní páry a tedy ani latentního tepla. Takže transport latentního tepla do stratosféry je mizivě malý. Pokud jde o zjevné teplo, uvolněné v troposféře, ani to se nemůže do stratosféry dostávat ve větším množství, protože stratosféra je stabilně zvrstvena a toto stabilní zvrstvení brání vertikálnímu promíchávání vzduchu a tedy i vertikálním tokům tepla do stratosféry. Stratosféra je od troposféry poměrně slušně izolovaná…

Tak a teď bych měl zase já něco pro pana Kravčíka. Jednu záhadu. Podle jeho teorie dochází vysušování půdy, méně energie se spotřebuje na výpar a více zbývá na zjevné teplo. OK. Pokud se ale snižuje výpar, pak musí klesat i obsah vodní páry ve vzduchu. Neboli musí klesat specifická vlhkost vzduchu (v gramech vodní páry na kilogram vzduchu). Co se ale děje ve skutečnosti? Podívejte se na obrázek:

Na něm jsou tři rekonstrukce vývoje specifické vlhkosti:

Dai 2006, Recent Climatology, Variability, and Trends in Global Surface Humidity, J. Climate, 19, 3589-3606
Willett et al. 2008, Recent changes in surface humidity: development of the HadCRUH dataset, J. Clim..21, 5364:5383
Berry & Kent, 2009, A New Air-Sea Interaction Gridded Dataset from ICOADS with Uncertainty Estimates, Bulletin of the American Meteorological Society, 90(5), 645-656 (DOI: 10.1175/2008BAMS2639.1)

Černou čarou je pak vyznačen vývoj globálních průměrných teplot podle GISS (https://data.giss.nasa.gov/gistemp/tabledata_v3/GLB.Ts.txt).

Je zřejmé, že specifická vlhkost (tedy obsah vodní páry v kilogramu vzduchu) roste. A tím roste i množství latentního tepla, obsaženého v této vodní páře. Roste, nikoli klesá, jak by vyplývalo z teorie pana Kravčíka. Tady jsou naměřené hodnoty v jednoznačném rozporu s teorií pana Kravčíka. Specifická vlhkost by měla podle Kravčíka klesat, ale ona roste. A roste nejen nad oceánem, roste i nad pevninou, jak se může pan Kravčík přesvědčit z dalšího obrázku:

Byl bych velice rád, aby pan Kravčík jasně vysvětlil tento zjevný rozpor s jeho teorií. Jasně – tím myslím fyzikálně, jednoznačně a bez zbytečných nic neříkajících slohových cvičení.

---

reklama

---