Markéta Ježková: Ministerstvo zemědělství prosazuje šetrná a přírodě blízká opatření, která jsou nutná při přípravě na změny klimatu
„Těžko lze polemizovat s obecnými frázemi v tiskové zprávě Hnutí Duha. Lze ale jednoduše říci, že tvrzení o záporném postoji Ministerstva zemědělství k ochraně přírody není pravdivé. Ministerstvo zemědělství posiluje ochranu přírody jako nenahraditelného zdroje, podniká pro to mnohé kroky, přijímá a upravuje legislativu, kontroluje hospodaření atd. – vyjmenovat všechna opatření, která pro ochranu přírody podnikáme, by vydalo na obšírnou zprávu. Zájemci si mohou podrobnější informace kdykoliv vyhledat v otevřených zdrojích na stránkách Ministerstva i na stránkách jeho resortních a podřízených organizací. Na konkrétní výhrady Hnutí Duha můžeme reagovat jasnými argumenty a vysvětleními pro ty, kteří chtějí slyšet i druhou stranu,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
Dle Hnutí Duha údajně MZe trvá na současné podobě lesního zákona a nepodpořilo jeho úpravu. Ta by měla umožnit hospodaření výběrnými, a tedy přírodě blízkými způsoby, namísto holosečí. MŽP prý ustoupilo MZe, když nepožaduje snížení maximální povolené velikosti holoseče, která nesmí podle platného lesního zákona přesáhnout 2 hektary, na příkrých svazích.
Podle MZe nemá úprava lesního zákona kvůli údajnému umožnění hospodaření výběrnými způsoby žádné opodstatnění, protože využívání výběrných i všech ostatních jemných hospodářských způsobů současně platná legislativa nijak neomezuje. Naopak, dle našich zjištění je lesníci v praxi používají stále častěji.
Požadavek na omezení holosečí je v podmínkách ČR už řadu let bezpředmětný. Ve srovnání se sousedními státy i s minulostí se holoseče u nás používají jen omezeně a jejich další redukce už není reálná. To se týká i výjimek do 2 hektarů, jejichž použití je možné pouze v odůvodněných případech a musí ho povolit příslušný orgán státní správy lesů (například obce s rozšířenou působností).
Využívání přirozené obnovy ve všech případech, kdy je to vhodné, je pro podnik Lesy České republiky základním principem trvale udržitelného hospodaření. Tento postup je zakotven v Programu trvale udržitelného hospodaření v lesích, který Lesy České republiky revidovaly a vydaly ve spolupráci s renomovanými odborníky a lesnickými praktiky v roce 2015. Většina dřevin se v souladu s ekologickými požadavky přirozeně obnovuje pod porostem, tedy bez holiny. Lesy ČR přitom obhospodařují přibližně polovinu všech lesů, které rostou na území České republiky.
Dle Hnutí Duha je také chybou, že MŽP ustoupilo od požadavku, aby smrky nebyly vysazovány v nižších polohách (do 5. vegetačního stupně), kde prý vinou oteplování klimatu chřadnou.
MZe: Celoplošný zákaz vysazování smrků do 5. vegetačního stupně je odborně nepřijatelný a paušalizující. Růst a zdravotní stav smrků je různý v různých přírodních podmínkách, a tedy i v různých oblastech. V mnohých případech v nižších polohách naopak rostou kvalitní a zdravé smrkové porosty. Současně můžeme doložit, že druhová skladba lesů je v posledních letech stále pestřejší (ubývá smrků a dalších jehličnanů) a přibližuje se optimálnímu stavu. Je to výsledkem dlouhodobého úsilí lesníků a také důsledné podpory MZe.
Podle Hnutí Duha chce prý MZe zvýšit důraz na přehrady.
MZe dává hlavní důraz na účinná opatření, která zvyšují schopnost zadržet vodu v krajině (poldry, pozemkové úpravy, mokřady, obnova rybníků atd.). Takovýchto drobných opatření je mnoho, jen nejsou mediálně tak přitažlivá, jako „strašení“ přehradami. Vodní nádrže jsou jedním z efektivních způsobů, jak zmírnit následky dlouhodobého sucha. Bez stávajících přehradních nádrží by například dlouhodobé sucho v roce 2015/2016 zcela prokazatelně způsobilo nedozírné ekonomické škody a zanechalo následky na kvalitě života občanů a na životním prostředí. Proto nejde připustit, aby adaptace na změny klimatu směřovala jenom a pouze k líbivým a méně konfliktním tzv. přírodě blízkým opatřením. To nám jistě stačit nebude. Je nezbytné, aby se přírodě blízká a technická opatření vzájemně doplňovala, což ve své tiskové zprávě ostatně potvrzuje i Hnutí Duha. Jeden typ opatření bez druhého totiž nebude dostatečně účinný.
„Loni jsme například otevřeli nový dotační program, ze kterého je možné financovat výstavbu, rekonstrukci i odbahnění rybníků. Do roku 2021 na to poskytneme více než miliardu korun. Další program pomůže se zlepšením technického stavu stávajících rybníků a výstavbou nových rybníků v obcích a ve správě státních podniků Povodí a Lesů ČR. Na něj máme do konce roku 2021 připraveno více než jednu a půl miliardy korun. Oba programy jsou zaměřené přesně na to, co je potřeba, tedy na posílení schopnosti krajiny zadržovat vodu. Mezi žadateli je o ně velký zájem,“ řekl Marian Jurečka.
Podle Hnutí Duha MZe oponuje plánu na revitalizaci vodních toků a zpřírodnění 200 kilometrů řek a potoků.
MZe revitalizacím ani zpřírodnění vodních toků nijak nebrání a naopak je vítá všude, kde jsou přínosné a proveditelné. Jsme však proti uvádění konkrétního údaje o délce, jelikož – mimo to, že délka 200 kilometrů je zcela náhodně volené číslo bez vazby na existující koncepce – nelze předvídat, kolik se reálně podaří zpřírodnit kilometrů vodních toků s ohledem na složitost výkupů pozemků či nezbytnost získání souhlasů vlastníků pozemků s těmito opatřeními.
Šetrná a přírodě blízká opatření vedoucí k adaptaci na změny klimatu MZe podporuje již řadu let. S ohledem na charakter lesních i vodních ekosystémů jde totiž vesměs o opatření dlouhodobá, jejichž výsledky se projevují postupně. O to více je důležité, aby jejich realizace byla odpovědná a profesionální, neboť chybná a ukvapená rozhodnutí se projeví často až v budoucnosti s často nenapravitelnými důsledky.
reklama
