http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-riha-studie-dusledku-variant-ne-prolomeni-limitu-tezby-je-koncepcne-vadna-a-pro-rozhodovani-vlady-nepouzitelna
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Martin Říha: Studie důsledků variant (ne-)prolomení limitů těžby je koncepčně vadná a pro rozhodování vlády nepoužitelná

20.7.2015
Přesto, že výbory Rady vlády pro udržitelný rozvoj pro udržitelnou energetiku, pro udržitelné municipality i pro krajinu, vodu a biodiverzitu upozorňovaly, že studie dopadů se nemůže zaměřit jen na aspekty ekonomické a sociální, ale se stejnou důležitostí musí být posouzeny i důsledky environmentální a zdravotní, o těch ve studii není ani zmínka
Přesto, že výbory Rady vlády pro udržitelný rozvoj pro udržitelnou energetiku, pro udržitelné municipality i pro krajinu, vodu a biodiverzitu upozorňovaly, že studie dopadů se nemůže zaměřit jen na aspekty ekonomické a sociální, ale se stejnou důležitostí musí být posouzeny i důsledky environmentální a zdravotní, o těch ve studii není ani zmínka
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Dne 16. 7. 2015 rozeslalo MPO omezenému počtu adresátů podkladový materiál pro jednání Rady hospodářské a sociální dohody, připravený pracovní skupinou, shrnující názory na další možný postup vlády ČR ve věci (ne-)prolomení územních ekologických limitů povrchové těžby uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi. Materiál, obsahující text s grafy a tabulkami o 89 stranách a mapovou přílohu s návrhem posunu hranic těžby za limity na velkolomu Bílina, má být projednán v RHSD už 20. 7. 2015. Adresáti, včetně Odboru územního plánu MMR, se proto měli dle průvodního e-mailu vyjádřit tentýž den do konce pracovní doby (!). Vzhledem k rozsahu a závažnosti materiálu je takový požadavek nehorázný.
 


A co v materiálu najdeme? Mapa s návrhem rozšíření horní hrany těžby na Velkolomu Bílina usvědčuje těžaře, MPO a jejich přisluhovače ze lži, když tvrdí, že na tomto velkolomu posunu nestojí nic v cestě. Pravda, nic podstatného z nemovitostí okolních obcí se nenavrhuje zbourat, jako je tomu u variant prolomení limitů u Velkolomu ČSA v případě Černic a Horního Jiřetína. Těžba se ale díky navrhovanému posunu hrany lomu přibližuje k obci Braňany, a to na její severozápadní, návětrné straně, a k obcím Mariánské Radčice a Lom u Mostu se už nepřibližuje jen od východu, jako při dodržení původních limitů, ale i od jihu. Lze stěží očekávat, že se v nich nezhorší nad přípustné míry hluk i imise prachu a dalších škodlivin, jak požadují hygienické limity.

Cynismus návrhu na posun lze pak spatřit v tom, že se plocha těžby rozšiřuje i do míst, kde měl být zbudován na počest nebožtíka exministra životního prostředí Ivana Dejmala, za jehož působení byly limity vyhlášeny, lesopark nazvaný jeho jménem. Měl odclonit předpolí těžby, Růžodolskou výsypku a odkaliště Venuše od nově budovaného rekreačního areálu u vodní plochy v bývalém lomu Most – Kopisty. Posunutá hranice ale znamená, že se v rámci skrývky znovu přerube Růžodolská výsypka i odkaliště Venuše, plné nebezpečných odpadů, jejichž emise „obohatí“ ovzduší, vodu i půdu v okolí o další, těžko předem definovatelné škodliviny. Každý občan znalý poměrů v této oblasti ví, že tam byla i „černá skládka“ nejen komunálního, ale i průmyslového odpadu, stavební sutě a dalších „příspěvků“, kontaminujících životní prostředí. Z izolačního zeleného pásu mezi lomem a vodní plochou zbude jen neúčinné úzké torzo. Tolik k mapě, věnované Velkolomu Bílina.

Textová příloha e-mailu pak obsahuje velmi obšírný materiál, který obsahuje úvahy o potřebě hnědého uhlí do roku 2020 a po něm, historii těžby v SHR, jednotlivých lomů a těžebních firem, základní 4 varianty úprav či ponechání limitů, jak je už představil ministr Mládek ve sdělovacích prostředcích, dále posouzení jejich ekonomických a sociálních dopadů a nezbytných doprovodných opatření, a nakonec doporučení pro decizní sféru, tedy pro MPO a vládu ČR.

Přesto, že výbory Rady vlády pro udržitelný rozvoj pro udržitelnou energetiku, pro udržitelné municipality i pro krajinu, vodu a biodiverzitu upozorňovaly, že studie dopadů se nemůže zaměřit jen na aspekty ekonomické a sociální, ale se stejnou důležitostí musí být posouzeny i důsledky environmentální a zdravotní, o těch ve studii není ani zmínka. Ostatně stejně, jako o mnohých externalitách, které se „nevešly“ ani do zkoumaných ekonomických a sociálních důsledků. Je proto zřejmé, že tato studie není dostatečným podkladem pro rozhodování celé vlády o osudu limitů těžby, dotčených měst, obcí, sídel a jejich obyvatel, památek, přírody a krajiny vč. vodního režimu, a o možném budoucím využití území. Jde jen o dílčí, resortní omezeností determinovaný podklad, který je poplatný setrvačnosti „rozjeté mašiny povrchové těžby“ a mentální výbavy lidí, zvyklých z dob totality neohlížet se na občany a jejich názory, nectít ústavní záruky ochrany soukromého majetku, práva na zdravé životní prostředí, rovnosti občanů celé země a dalších veřejných zájmů, chráněných zejména zákony a orgány ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, kultury a památek, zemědělství a místního rozvoje.

Materiál se nijak neposunul oproti absurdním představám, se kterými již před několika měsíci seznámil veřejnost ministr průmyslu a obchodu Mládek. Z nich jen Varianta 1 – potvrdit Limity tak, jak byly vyhlášeny, s jedinou korekcí odsouhlasenou již usnesením vlády č. 1176 z roku 2008, je pro kulturní společnost 21. století přijatelná. Varianta 2 – prolomení limitů jen na Velkolomu Bílina, je jen zdánlivě přijatelná, jak uvádím již v komentáři k doprovodné mapě. Navíc však ignoruje fakta, že i případně posunuté limity musí zajistit dodržení hygienických norem pro hluk a imise a pro ochranu zdraví obyvatel blízkých sídel, na což zastánci prolomení rádi zapomínají, že předmětem jejich ochrany je i zbytek volné krajiny, příroda, územní systém ekologické stability, vodní režim na původním terénním reliefu, které jednou poslouží jako základ rekultivované krajiny, ale i jako zbytek geologické paměti tohoto kraje. Varianta 3 – prolomení na Velkolomu Bílina a jen „částečná“ likvidace Horního Jiřetína vč. Černic (tzv. „malá Armáda“) je zcela absurdní, protože ve skutečnosti by nejen neumožnila dotěžení zásob pod obcí až po výchoz sloje, ale i tak by zákonitě vedla k likvidaci celého Horního Jiřetína, jehož torzo by se stalo neživotaschopné a neobyvatelné. Varianta 4 – prolomení na Velkolomu Bílina a likvidace Černic i celého Horního Jiřetína, je pak ilustrací toho, že někteří lidé a jejich reprezentace se ani po čtvrt století nezbavili mentality bolševických barbarů a domnívají se dodnes, že se svým podnikatelským rozletem nadále nemusejí ohlížet na jiné soukromé ani veřejné zájmy v území, že ho mohou „dorabovat“ a nechat na státu a jiných subjektech, aby řešily důsledky.

Tito lidé nevnímají, že stát prostřednictvím Programu ozdravení Severočeského kraje a usnesením č. 444 o limitech těžby z roku 1991, které uložil zakotvit v závazných částech územně plánovací dokumentaci kraje i obcí, už jednou rozhodl a už tehdy slíbil zde žijícím obyvatelům konečně jistotu a klid pro spokojený život. Učinil tak s dostatečným časovým předstihem čtvrt století, než se těžba k limitům přiblížila, aby se na to těžaři, energetici i ostatní uživatelé území a jeho zdrojů mohli připravit a zařídit se podle toho. Dokonce ani dnes při respektování původních limitů těžba ještě neskončí, a to ani na VČSA, takže promrhaný čas lze ještě smysluplně nahradit, začnou-li vláda, MPO, ČBÚ, Ústecký kraj, odbory a podnikatelské subjekty tak jako samosprávy obcí konat ve smyslu slibů o změně k lepšímu v tomto kraji. Podporovat změnu v jeho ekonomickém profilu, rekultivaci krajiny, obnovu dopravní a technické infrastruktury a další aktivity, vytvářející jiné pracovní příležitosti, než je těžba uhlí. Uhlí jako vyčerpatelný zdroj energie stejně jednou dojde, nelze na něm stavět perspektivu pro budoucnost. Může být využito v budoucnu v menším objemu s daleko lepší energetickou i ekonomickou účinností - jako chemická surovina, než ho dál prohánět s účinností kolem max. 40 % komíny elektráren a tepláren. O tom by měly být studie a strategie MPO, ne o návratu k energetice předminulého a minulého století.

Nepochopí-li to současná vláda, koleduje si o další 14. listopad 1989.
Martin Říha
Autor je čtenářem Ekolistu.cz
tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (2)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MH

Martin Hájek

20.7.2015 21:22
Pan architekt Říha má jistě právo na svůj názor na limity, ale přece jen by měl brát v úvahu stanovisko obcí v okolí lomu Bílina, které s korekcí limitů souhlasí. Těžko si představit demokratičtější rozhodování a i když pan architekt nemusí být s jeho výsledkem spokojen, měl by ho respektovat. Zcela nepochopitelné je pak jeho lkaní nad likvidací starých ekologických zátěží, která bude rozšíření lomu Bílina provázet. Sám si protiřečí, když hovoří o hodnotě onoho území jako základu pro základ rekultivované krajiny a současně o tom, že jde fakticky o území "plné nebezpečných odpadů". Asi není řešením nebezpečné odpady nechat jen zarůst trávou, to by snad měl člověk byť s malým zájmem o životní prostředí chápat.
Odpovědět
JR

Jiří Rákos

21.7.2015 13:58
Architekt Říha by se neměl vměšovat do regionálních problémů - nemá k tomu žádný mandát. Vyhrožovat o do toho lhát jak Rudé právo v dobách největší slávy je zřejmě fenoménem poslední doby. Opravdu teplárny nespalují uhlí jen s účinností 40%. Bylo by spravedlivé, kdyby tito experti místo uhlí rovnou nabídli alternativu a rovnou vyčíslili na kolik nás tento odklon přijde - jenže to by pak nevyznělo tak úderně a možná i hloupě. Je opravdu hloupé psát o mentalitě bolševických barbarů - pane architekte - rozhlídněte se po světě - uhlí se těží všude a kdo ho nemá, tak ho dováží. Jsem připraven bránit Bílinu před útoky nátlakových organizací a exhibicionistů nevydící si na špičku nosu........
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist