http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/milos-babis-male-kroky-i-koncepcni-zmeny-v-zemedelstvi-napomuzou-zadrzovat-vodu-v-krajine
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Miloš Babiš: Malé kroky i koncepční změny v zemědělství napomůžou zadržovat vodu v krajině

2.12.2016
Co je však jedním z opravdu klíčových faktorů, to je změna struktury plodin, které pěstujeme, říká Miloš Babiš (na snímku).
Co je však jedním z opravdu klíčových faktorů, to je změna struktury plodin, které pěstujeme, říká Miloš Babiš (na snímku).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Archiv Miloše Babiše
O letošním suchu se mluvilo především v létě a zkraje podzimu. V souvislosti s novou Zprávou o stavu zemědělství v ČR za rok 2015, která je teď v Poslanecké sněmovně a jejímž jsem zpravodajem, mi však dovolte se k tomuto tématu vrátit a podívat se na problematiku sucha, tentokrát spíše pohledem zemědělství.
 

Sucho zemědělství samozřejmě výrazně ovlivňuje. Obdobně však dokážou některá opatření a změny v zemědělské politice ovlivňovat zadržování vody v krajině a zmírňovat tak průběh suchých období.

Data ze Zprávy o stavu zemědělství v ČR za rok 2015 potvrzují, že byl loňský rok extrémně suchým obdobím. Srážkové úhrny dosahovaly po většinu roku hodnot pod dlouhodobým normálem (vypočítaným za období 30 let). Nejpatrnější byl rozdíl v červenci 2015, kdy úhrn srážek dosáhl pouhých 46 % normálu. Velkým suchům napomáhaly i teploty, které se naopak po celý rok pohybovaly nad třicetiletým normálem. Přesto, že v letošním roce jsme nezaznamenali takové sucho jako v roce předchozím, nejde brát situaci na lehkou váhu. Například podzemní vody byly i letos významně ovlivněné loňským suchem. Extrémní sucho způsobilo podprůměrné stavy povrchových i podzemních vod a pouhé nárazové srážky, které se navíc nevstřebávají do vyprahlé půdy, ale odtékají rovnou do řek, nestačí zásoby podzemních vod doplňovat.

Pozornost, která byla v minulých letech soustředěna na opatření proti povodním, je dnes nutné minimálně stejnou měrou směřovat na boj se suchem. Ten je totiž v mnohých ohledech náročnější, zejména vyžaduje delší časový horizont související s nezbytností některých komplexních změn. Je zřejmé, že se tématu věnují odborníci především z oblasti životního prostředí. Neméně důležitou roli ale hraje i zemědělství. Právě zemědělství je jedním z klíčových prvků, prostřednictvím něhož je možné v krajině vodu zadržovat.

Nástrojů na zadržení vody je celá řada. Jedná se zejména o budování a obnovování různých druhů vodních nádrží, mokřad, tůní a rybníků a obnovu a čištění těch stávajících. V tomto směru by mělo jít především o návrat k původní schopnosti naší krajiny zadržovat vodu. Musíme se snažit obnovovat to, co jsme z různých důvodů nechali v minulosti v podstatě zmizet. Přestože se mnohé již výrazně zlepšilo, radikální zásahy, které byly v krajině v dobách minulých napáchány, se daří napravovat jen pomalu a obtížně. Některé jsou bohužel nevratné. Špatná je například i nadále situace s vegetačním porostem a členitostí zemědělských ploch pomocí mezí, remízků a travních pásů. Ty v minulosti ustoupily strojům, pro které bylo jejich překonávání problémem. Nyní vidíme, že jejich funkce v krajině je nezbytná a tak dochází k jejich obnovování.

Co je však jedním z opravdu klíčových faktorů, to je změna struktury plodin, které pěstujeme. Přesunuli jsme se od dřívější pestrosti a většiny ploch s plodinami, které mají vysoké retenční schopnosti a jsou tak schopné zachytit vysoké množství vody, k spíše technickým plodinám, které tyto schopnosti nemají či je mají velmi omezené. Zásadním nástrojem pro zadržování vody v krajině je tak změna struktury pěstovaných plodin, což však nelze na rozdíl od jiných výše uvedených opatření realizovat v krátkém čase.

Inspirací nám může být například přístup státu Izrael. Zatímco dříve se Izrael snažil o zemědělskou soběstačnost a pěstoval všechny důležité plodiny, dnes již od striktní soběstačnosti ustoupil a naopak motivuje k pěstování plodin nenáročných na vodu, například citrusů. Šetření s vodou v zemědělství dále napomohla osvědčená metoda kapkové závlahy. Metoda spočívá v rozvedení vody přímo k jednotlivým rostlinám, kde voda pomalu kape přímo ke kořenům rostlin. Tím se udržuje přiměřená míra vlhkosti v půdě a nezalévá se zbytečná část půdy, kde nejsou rostliny.

Dalších možných nástrojů na zmírňování klimatických výkyvů v zemědělství je celá řada. Uvedl jsem jen pár vybraných, které se v některých případech už realizují, jiné na svou realizaci teprve čekají a jiné závisí na ochotě přistoupit ke koncepční změně v celém sektoru. Jde však podle mého názoru o opatření, jejichž naplňování může do budoucna problémům, ať už se suchem nebo i s opačným jevem, tedy povodněmi, výrazně napomoci.

foto - Babiš MilošMiloš Babiš
Autor je poslanec Parlamentu České republiky.
tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Linke

Katka Linke

2.12.2016 14:41
Jo, jo, citrusy, to jsou ty pravé plodiny pro Českou republiku.
Ale jinak má kolega docela pravdu. Je třeba zvýšit zasakování. V tom jsou dobré třeba obilniny, ty pokrývají půdu kompletně, takže k erozi nedochází. V osevních postupech je jich více jak 50%, někdy i 75%. Nebo třeba řepka, ta je také protierozní. Na polích je jí 16%. Navíc koření hluboko a tak je ideálním partnerem pro obilniny v osevních postupech.(Princip střídání mělce kořenící s hluboko kořenící plodinou). Když už tedy nejsme schopni produkovat více brambor pro naše supermarkety a nějakou tu jetelovinu a trávu pro naše krávy. Jenže to bychom museli jíst více hovězího. Pro kuřata jsou to hlavně obiloviny, pro prasata zase ječmen (zase obilovina).
No není to zase tak jednoduché. Ale stát má nástroj. Zajistit domácí potravinovou soběstačnost! A hlavně přesvědčit všechny obyvatele ČR, že české je lepší, bez antibiotik v mase, téměř bez reziduí v rostlinných produktech. Máme nejlepší veterinární a státní rostlinolékařskou správu v Evropě (možná i na světě), jen by to chtělo ještě více tlačit na kontroly.
Odpovědět
reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist