http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/oldrich-madera-jsou-sloupy-elektrickeho-vedeni-smrtelne-nebezpecne-lidem-i-zviratum-na-beton
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Oldřich Maděra: Jsou sloupy elektrického vedení smrtelně nebezpečné lidem i zvířatům? Na beton

20.9.2017
Na sloup elektrického vedení dosedla poštolka. Došlo k výboji, který projel sloupem do země a usmrtil tři telata.
Na sloup elektrického vedení dosedla poštolka. Došlo k výboji, který projel sloupem do země a usmrtil tři telata.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V Česku v roce 2017 – na rozdíl od celé západní Evropy - máme kovové (35kV) nebo betonové sloupy vysokého napětí (22kV). Je jich asi 700 tisíc. Z toho ČEZ jich má asi 450 tisíc. Sloupárna Majdalena dodávala i na Slovensko, takže tam je to asi stejné. Dlouho jsem "betoňáky" považoval za nevodivé, ale oni nevodivé nejsou. Jsou nebezpečné lidem, skotu i ptákům.
 

Co to způsobuje, jsem popsal ve stostránkovém dokumentu, který si můžete stáhnout zde.

Ve zkratce: Základním problémem je, že na rozdíl od západní Evropy, kde všechny stožáry jsou dřevěné a nevodivé, naše stožáry jsou kovové nebo betonové – a tedy vodivé. Tím se zemní potenciál dostane až do těsné blízkosti izolátorů a zabíjí po stovkách tisíc ptáky. Jsou tak vytvářeny navíc smrtelně nebezpečné situace pro všechno živé do vzdálenosti 18-100 m od stožáru za normálních provozních podmínek a do vzdálenosti 250-350 m při zásahu bleskem.

Máme tedy asi 700 tisíc neuzemněných elektrických křesel, které zabijí při běžné provozní poruše obuté stojící lidi do asi 18 m od středu stožáru a bosé lidi a děti do 50 m-80 m od středu stožáru. A dobytek asi do 100 m od středu stožáru.

Při zásahu bleskem (stovky ročně) pak zabijí dobytek až do vzdálenosti 350 m od stožáru. Lidi to zabije také a to vzdálenosti až do 250 m od stožáru. Záleží samozřejmě na půdních a klimatických podmínkách a na tom jestli jsou obuti a jak obuti.

Co se myslí běžnou provozní poruchou? Nejen dotyky stromů a samovolně prasklé izolátory, ale i těch ročně zhruba 117 tisíc ptáků, kteří na špatně odizolované sloupy dosednou a které to zabije.

S ohledem na prudký rozvoj chovu dobytka je to asi opravdu velký problém. Proč? Současná koncepce zemědělství EU počítá s daleko vyšším stavem hovězího dobytka a se změnou značné části orné půdy na trvalé travní porosty. Je to dotováno EU. Dobytek je zhruba 20 x choulostivější na úraz elektrickým proudem než lidé. Bude zabit do větší vzdálenosti od sloupu než člověk.


reklama

Dalším nezanedbatelným rizikem je možnost vzniku požáru v okamžiku, kdy fázový vodič padne na kovovou konzoli nesoucí izolátory. Zdokumentoval jsem minimálně tři požáry betonových sloupů, kdy v jednom případě bylo zapáleno i přilehlé pole. Nikdy jsem si nepřestavil, že betonový sloup může hořet jako sirka. To nikdo nezkoumal požární rizika? To nikdo nevede evidenci o požárech? Pokud ne, tak tam nemá co dělat. Jak to, že to neví generální ředitel ČEZu, jak to, že to neví ředitel úseku obnovy sítí a jemu podřízeni vedoucí jednotlivých rozvodných oblastí? Jak to, že nebyly tyto situace analyzovány a nebyla přijata nějaká opatření? Jak to, že nebyla varována veřejnost? Kolik stohů, chat a dřevěných objektů stojí v ČR do 20 m od betonového sloupu?

Nechápu, jak to mohl ČEZ po léta přehlížet a nic v tom neudělat. Nechápu, jak je možné, že v případě smrtelného pracovního úrazu v Trutnově a dalšího bezprostředního ohrožení bezpečnosti práce v zemědělství není vidět žádná reakce ze strany Státního úřadu inspekce práce, ani jemu nadřízené ministryně. Není vidět také žádná reakce ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a příslušného ministra, kam tato činnost gesčně spadá. Není vidět ani žádný zásah ze strany zřizovatele, tj. Ministerstva financí ČR a příslušného ministra. Není vidět žádná kontrolní činnost ze strany Správní rady ani Dozorčí rady ČEZ. Nezaznamenal jsem také žádnou reakci Ministerstva zemědělství ČR a příslušného ministra. Neslyšel jsem nic také ze strany Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který ze zákona dohlíží na činnost jednotlivých operátorů na energetickém trhu a bezpečnost provozu by měla být jednou z jeho priorit. To nemáme rádi těch několik set / tisíců chovatelů hovězího dobytka, ovcí a koz do té míry, že je necháme vybít úrazy elektrickým proudem podobně jako těch 5 milionů ptáků za posledních 50 let?

Požadoval jsem po ČEZu, aby vydal informace o uzemnění vedení velmi vysokého napětí. ČEZ se tomu vehementně bránil s tím, že nepodléhá zákonu o svobodném přístupu k informacím, protože není veřejná instituce. ČEZ se v jiné podobné věci dokonce dovolal až k Ústavnímu soudu a ten vydal v té věci ústavní nález, kde Ústavní soud potvrdil, že ČEZ není tzv. veřejnou institucí a nepodléhá tedy zákonu o přímém přístupu k informacím. Pokud tedy ČEZ, a.s. není veřejnou institucí, která nepodléhá kontrole veřejnosti prostřednictvím volného přístupu k informacím, pak je tedy na státu, aby takovou kontrolní činnost zajistil sám.

Myslím, že současná situace je obecným ohrožením. A dokud nebude situace napravena, neměl by se ČEZ pyšnit titulem "Bezpečný podnik". ČEZ totiž bezpečným podnikem v tomto okamžiku v žádném případě není.

Přečtěte si reakci ČEZ Distribuce.
reklama

Oldřich Maděra
Autor je absolventem Elektroenergetiky na VUT v Brně.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (17)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

karel štoček

20.9.2017 11:23
Máte pravdu, ale jaké je tedy řešení a v dohledné době?
Existují třeba nějaké izolační nátěry atd.?
Odpovědět
lu

20.9.2017 12:09 Reaguje na karel štoček
nátěry neřeší nic. řešením je dostatečné zemnění ocelové konstrukce, tj. od ocelové konstrukce (kotvené do betonové patky)obyčejný hromosvodový drát/plocháč konstrukci vodivě spojující se zemí, respective laicky nějakým zakopaným plechem nebo zaraženou starou kolejnicí.
Odpovědět
lu

20.9.2017 12:14 Reaguje na
samozřejmě čisté řešení je udělat vložit do cesty hromosvodového drátu nějaké jiskřiště (jako na ocelových konstrukcích či mostech) nebo průrazku (jako na dráze), a sloup bezpečně odizolovat od základu, třeba podlitím plastbetonem s dostatečným izolačním odporem.
Odpovědět
OM

Oldřich Maděra

26.9.2017 11:45 Reaguje na karel štoček
Pokusím se odpovědět během několik dnů dalším článkem.
Odpovědět

důchodce

20.9.2017 12:57
V článku jsou některé zavádějící a nepřesné informace. Není pravda, že na západě jsou jen dřevěné sloupy. Používají se tam betonové i kovové stožáry. I u nás jsou na některých vedeních také dřevěné stožáry. To není otázka uzemnění, ale otázka nastavení ochran. No a tady je ten časový úsek, než ochrany vypnou, kdy dochází k ohrožení. Jediné bezpečné vedení by bylo vedení bez jakýchkoliv podpěr. Ať už dřevěných, kovových či betonových. Uzemnění to samo o sobě neřeší.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.9.2017 22:08 Reaguje na důchodce
Vedení bez jakýchkoliv podpěr - vzhledem k působení gravitace, což znemožňuje drátům levitovat - znamená vedení pozemním kabelem.
Vzhledem ke krajinnému rázu je to nejvhodnější řešení. Také ochranné pásmo, ve kterém je mimojiné potřeba ořezávat stromy a keře se liší. Zatímco u neizolovaného kabelu na stožáru (u vedení do 35 kW) je to 7 m na každou stranu od krajního vodiče, u izolovaného vodiče jsou to 2 m, a u podzemního kabelu je to jen 1 m.
Bohužel vedení na stožárech bez izolace je nejlevnější řešení, proto se také nejvíce používá.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.9.2017 22:27 Reaguje na Jan Škrdla
oprava - samozřejmě tam mělo být 35 kV
Odpovědět
OM

Oldřich Maděra

26.9.2017 11:20 Reaguje na Jan Škrdla
Ano máte pravdu. Bohaté země to vše již dávno uložily pod zem. V Čechách bychom měli požadovat aby nebezpečné stožáry zmizely v první etapě alespoň z intravilánů obcí.
Odpovědět
OM

Oldřich Maděra

26.9.2017 11:46 Reaguje na důchodce
Pokusím se Vám odpovědět dalším článkem v průběhu několika příštích dnů.
Odpovědět
JN

Jan Novak

20.9.2017 13:43
Co prosím znamená "prudký rozvoj chovu dobytka"? Myslí se tím pouze zamýšlený rozvoj, nebo zde píšete i o realitě? Na stránkách agrární komory, nebo ČSÚ se mi nepodařilo najít informaci o "prudkém rozvoji" chovu dobytka, u skotu by se spíše dalo mluvit o pomalém úpadku.
Pokud má přijít rozvoj chovu skotu, myslíte, že bude dotován, nebo dokonce štědře dotován, podobně jako FVE elektrárny v době největšího boomu?
http://www.apic-ak.cz/chov-skotu-1-pololeti-2017.php
http://www.apic-ak.cz/vysledky-chovu-skotu-2-pololeti-2016.php
Odpovědět
OM

Oldřich Maděra

26.9.2017 11:26 Reaguje na Jan Novak
Ano statisticky se asi nic nemění. Dochází ale k rozsáhlé výměně majitelů stád. Stále více se jimi stávají soukromí chovatelé, kteří nejprve vlastní 1-2 krávy a pak se rychle dostanou třeba na 150 kusů. Tito noví majitelé pak pasou dobytek daleko více venku a jsou tak daleko více ohroženi. To jsem tím myslel.
Odpovědět
MM

Milan Milan

21.9.2017 12:52
Naprostý nesouhlas, reálné nebezpečí tady sice je, ale technicky silně eliminované. Většina stožárů je uzemněná, a ani snad neznám případ, že by byl někdo v poslední době tímto způsobem usmrcen (chtělo by to hodit spolehlivou a ověřitelnou statistiku), nevím kdo spočítal ty ptáky, skot????autor zřejmě myslel prudký pokles, ne nárůst chovu dobytka v posledních 25letech..... a i v "západní" cizině se používají běžně ocelové stožáry....celý článek je myslím pouze vyhledávání pseudoproblému
Odpovědět
OM

Oldřich Maděra

26.9.2017 11:33 Reaguje na Milan Milan
Většina betonových stožárů je uzemněná pouze tím, že vnitřní ocelová výztuž je spolu s celou spodní betonovou částí sloupu uložena cca 1,5-2m v zemi. Beton je sice vodič (zejména vlhký beton), jeho rezistivita je však okolo 100 Ohmmetrů. Tím pak vychází celkový odpor uzemnění příliš vysoký. Popsal jsem v připojeném dokumentu smrtelný pracovní úraz v Trutnově. Bylo tam dotykové a krokové napětí v kilovoltech. Podobné je na těch betonových sloupech.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

25.9.2017 11:42
Čtenáři ať porovnají tuto hrůzu pana Maděry s článkem pana Švancary.
http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-svancar-jsou-sloupy-elektrickeho-vedeni-opravdu-smrtelne-nebezpecne

Pan Maděra by měl vrátit diplom, pokud jej vůbec získal.
Odpovědět
OM

Oldřich Maděra

26.9.2017 11:35 Reaguje na Vladimír Hošek
Pane Hošek a Vy určitě nejste zaměstnancem ČEZu, ani pro něj nepracujete žádným způsobem?
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

26.9.2017 14:15 Reaguje na Oldřich Maděra
ČEZ není můj šálek čaje, ale váš způsob vyjadřovaní, už vůbec není můj šálek čaje. Nevím, kdo je pan Švancara, ale pokud porovnávám s vámi, tak je to nebe a dudy.
Pokud Vám mohu sdělit co mne např. na ČEZ vadí, tak je to to jak se monopolně a arogantně chovají zejména k těm majitelům nemovitostí, kde mají instalováno své podnikatelské zařízení a nechtějí se podílet ani halířem na údržbě nemovitosti, natož aby to bylo řešeno např. nájemní smlouvou.
Odpovědět
OM

Oldřich Maděra

26.9.2017 16:13 Reaguje na Vladimír Hošek
Já jsem odborník na uzemnění. Mně na tom nejvíce vadí, že prostě znám ta rizika a křičím to po několik let na všechny strany a jen pořád čtu o dalších mrtvých. Proto ten tón. Neboje se, já panu Švancarovi odpovím.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist