http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/oldrich-madera-rizika-provozu-jadernych-elektraren
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Oldřich Maděra: Jaká jsou rizika provozu jaderných elektráren?

28.11.2017
Tento můj článek je svým způsobem reakcí na článek pana Vladimíra Wagnera uveřejném zde. Pan Wagner pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR. To do jisté míry vysvětluje i jeho vztah k jaderným reaktorům. Chápu, že má tak trochu obavu o své zaměstnání. Nicméně z pohledu veřejnosti ČR se musíme zabývat riziky provozu jaderných reaktorů z poněkud jiného pohledu.
 

Já jsem vystudoval FE VUT v Brně a mám také několik zkoušek z konstrukce jadených reaktorů. Dokonce jsem po značnou část života jadernou energetiku podporoval. Určitým zlomem v mém chápaní jaderné energetiky byla havárie v Černobylu (4/1986). Nikdo nám nic neřekl. V té době jsem byl s rodinou na dovolené na východním Slovensku. Celou dobu v době výbuchu i několik dní po něm jsme chodili venku po lesích a téměř denně jsme sbírali houby a jedli je. Rostly tam nádherné hřiby a křemenáče. Následně mi bylo taktně sděleno, že houby fungují jako přirozený koncentrátor radioaktivních látek.

Zhruba po pěti letech po té jsem onemocněl na štítnou žlázu. Při první operaci mi byla vyříznuta cca 2/3 jednoho laloku a za pár let po té zbytek a celý druhý. Do smrti budu brát denně hormonální tablety. Jak mi bylo řečeno lékaři, tak se počet onemocnění štítné žlázy po Černobylu extrémně zvýšil, ale že byli poučeni, aby o tom nemluvili. Hledal jsem statistiku pro ČR, ale nikdy jsem ji nenašel. Našel jsem jen statistiku pro Bělorusko zde.

Samozřejmě mi to nedalo a začal jsem se o jaderné reaktory zajímat z té jejich horší stránky. Zajímal jsem se o to, co vlastně vyvrhnul ten mrak z Černobylu a jak se to dotklo území Československa. Zjistil jsem, že to bylo velmi pečlivě ututláno. Soudruzi to zařídili, abychom se nikdy nic nedozvěděli. Podívejte se například na wikipedii zde. Údaje o zamoření Slovenska a Čech zde nenajdete. Víme, že bylo zamořeno Rakousko a Švýcarsko, ale údaje pro Slovensko a Čechy nenajdete. Našel jsem jen, že například maso divočáků na Šumavě je stále radioaktivní viz zde. Položím tedy panu Wagnerovi takovou první řečnickou otázku – a co maso českých houbařů, to je také radioaktivní?

Zde je graf, co bylo z rektoru vlastně vyvrženo do ovzduší. Dopídil jsem se, že v 5-10 cm horní vrstě půdy v ČR bude zejména radioaktivní Cesium ještě pěkných pár desítek let, i když poločasy rozpadu radionuklidů jsou: Jód 131 - 8 dní, Telurium / Jód 132 - 3,2 dny, Barium / Lavrentium 140 – 12,7 dnů, Zirkonium / Niob 95 – 64 dnů, Ruthenium – 2,9 dnů, Cesium 134 - 2,1 roku, Cesium 137 - 30 let, (Černobyl 4/1986). Nejnebezpečnější je tedy Cesium 137, protože vydrží v půdě nejdéle. Další méně stabilní radionuklidy s vyšším atomovým číslem se na něj rozpadají.

Další a konečnou ránou do mého přesvědčení o prospěšnosti jaderné energetiky byla jaderná havárie ve Fukušimě v Japonsku (3/2011) popsaná viz zde. Více než polovina území Japonska je zasažena radioaktivitou do té míry, že se z toho ta země bude vzpamatovávat ještě po desítky let. Viz zde. Je to již šest let, ale oceány jsou stále silně zamořeny radací viz mapa zde. Byla zasažena pobřeží Ruska, Aljašky, Kanady, USA a celé jižní Ameriky.

Při tom jsem se ještě zpětně chtěl podívat na havárii Three Mile Islands v USA (3/1979) viz zde. Při tom jsem se dozvěděl, že jen v USA bylo celkem 99 nehod jaderných reaktorů – viz zde. Podobně v Rusku jich byly desítky, ale nikdo nám o tom nikdy nic neřekl. Poslední byla cca před 14 dny viz zde a zde a opět ticho po pěšině.

Velmi podrobně jsem zabýval příčinami těchto tří havárií stejně jako jejich následky. Věřil jsem v preciznost japonské techniky, protože s ní léta pracuji. Šokovalo mě, jak mizerně byly navrženy všechny záložní systémy v JE Fukušima. Záložní generátory prostě stály venku mezi halami a byly spláchnuty jako krabičky od sirek. Nechtěl jsem věřit, že může jen tak dojít k roztavení jaderného paliva při všech těch bezpečnostních opatřeních, které každý reaktor samozřejmě má a přece se to stalo. Dodnes teče do moře 300 tun radioaktivní vody každý den. Šokovala mě i zjištění z Ruska a z USA. Prostý občan by si měl uvědomit, že pokud se nestane nějaká nehoda, tak se nikdy nic nedoví.

Tyto tři jaderné katastorfy mě definitivně přesvědčily o tom, že provozování jaderných reaktorů je natolik nebezpečné, že pro tak malou zemi, jako je ČR je toto riziko dlouhodobě neúnosné a nepřijatelné. K podobnému závěru přišly i stovky jiných lidí na celé planetě a proto se jaderný průmysl téměř zastavil a fyzicky klesá již po dlouhou dobu. Německo odstaví všechny své jaderné reaktory do konce roku 2022. Jiné země alespoň nestaví nové jaderné reaktory. Je to prostě nebezpečné a tečka.

Naše jaderné reaktory bychom měli nechat přirozeně dožít, odstavit je z provozu, palivo vyvézt, dochladit ho a pak vše dekontaminovat. Co s tím vyhořelým palivem, tak to opravdu nevím. Odhaduji, že to vše bude trvat asi tak 50-80 let a bude nás to stát tak asi 500 – 1000 miliard korun.

Pro pana Wagnera jsem jako elektroinženýr obeznámený s provozem jaderných reaktorů v ČR zformuloval několik takových praktický otázek, odpovědi na něž by veřejnost určitě zajímaly: 1) Odkud nyní dovážíme jaderné palivo a kolik asi stojí?

2) Jak je nové palivo vezeno přes území ČR do elektráren a není to nebezpečné?

3) Kolik procent kapacity meziskladů vyhořelého jaderného paliva Dukovany a Temelín je již nyní využito?

4) Jaká je technická životnost kontejnerů Castor v obou jaderných elektrárnách?

5) Kolik tun vyhořelého radioaktivního paliva je již celkem v obou meziskladech?

6) Kdy bude dokončena dekontaminace těžebního prostoru Ralsko a kolik to bude stát?

7) Jaká je celková kontaminace povrchu České republiky radionuklidy zejména po těžbě uranu?

8) Jaká je alternativa pro definitivní uložení vyhořelého paliva, pokud se úložiště v ČR nenajde?

Poznámka na závěr – Brno – Dukovany = 40km, Temelín – Praha = 117km.


reklama

Oldřich Maděra
Autor je absolventem Elektroenergetiky na VUT v Brně.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (4)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VW

Vladimír Wagner

28.11.2017 10:04
Už dokumentační fotka v daném článku je nesmysl a je převzata z hoaxu, který se šíří už hodně dlouho po internetu. Nejde totiž o kontaminaci radioaktivitou, ale o modelovou simulaci americké agentury NOAA, která má ukázat maximální amplitudu změny výšky mořské hladiny při cunami v březnu 2011. Je to jasně vidět na obrázku, když si jej dohledáte na internetu v kvalitním rozlišení s dobře patrnými jednotkami a popiskou. A většinu svých informací a prezentovaných věcí má pán Maděra z podobných zdrojů, jako je zmíněný hoax. Daný hoax a jím prezentované informace jsem podrobně rozebral zde: http://www.osel.cz/9145-radiace-z-fukusimy-zamorila-cely-tichy-ocean.html . A informace z něj byly uváděny na pravou míru v řadě dalších seriozních zdrojů. Po vysvětlení jeho publikovanou variantu stáhli i s jinak totálně neseriozního serveru AC24.CZ, kde visí opravdu hodně nesmyslů. Ovšem nyní jej tam zase vložil pan Maděra. Opravdu mě nenapadlo, že se s tímto opět setkám. A to na mnou ceněném ekolistu, který se snaží být seriozním mediem pro vážnou diskuzi o vážných věcech. Sice i lidí s velmi rozdílnými, třeba i kontraverzními názory, ale používajících seriozní informace a ne bulvár a nesmysly z hoaxů.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

28.11.2017 11:14 Reaguje na Vladimír Wagner
Pro ty, kteří si chtějí info o obrázku s mapou ověřit. Klikněte na odkaz v článku pana Maděry a uvidíte řadu umístění tohoto obrázku na netu (hoax má opravdu masivní rozšíření). Ovšem u řady je již uvedeno, že to nemá nic společného s radioaktivitou. Vezměte nějaký s dobrým rozlišením, zvětšete a podívejte se na škálu, která vysvětluje barvy v obrázku. Je v cm. Radioaktivita se opravdu v cm neudává. Jinak pochopitelně lze na seriozních serverech najít správné vysvětlení, co mapa zobrazuje.
Odpovědět
OM

Oldřich Maděra

28.11.2017 15:20
Pane Wagnere,

přečtěte si tohle:
https://www.globalresearch.ca/28-signs-that-the-west-coast-is-being-absolutely-fried-with-nuclear-radiation-from-fukushima/5355280
https://www.globalresearch.ca/fukushima-radiation-millions-of-fish-dead-in-pacific-northwest-destruction-of-marine-life-unprecedented-catastrophe/5467281
https://www.globalresearch.ca/is-this-fukushima-pacific-herring-in-canada-bleeding-government-ignoring-problem/5351845?utm_campaign=magnet&utm_source=article_page&utm_medium=related_articles

Nezlobte se na mě, ale připadáte mi, jako jeden z těch ignorantských komančů, co nám všem po Černobylu vykládali, že vše je OK a já jsem pak ztratil oba své Thyroxy. Rozbíjejte si klidně své atomy, ale prosím doma ve vaně a za své. Atomové odpady si pak zakopejte na zahradě. Mimo jiné nechcete jeden protekční Castor z Dukovan? Nabízím ho každému, kdo podporuje jadernou energii v ČR, aby si ho zakopal doma na své zahradě, nejlépe tam, kde pěstuje rajčata. Pak třeba plně pochopí, co je to zdravotní ohrožení z jaderného odpadu. Navíc tím konečně zlikvidujeme to jaderné svinstvo z Dukovan.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

29.11.2017 14:36 Reaguje na Oldřich Maděra
Pane Maděra, já Vám ukáži, že Vaše informace, které prezentujete, jsou nesmyslné a založené na hoaxech putujících po internetu. A Vy mi dáte několik dalších odkazů na informace stejného typu. Tedy třeba na úhyny ryb někde daleko od Japonska, které často i samotné primární zdroje přisuzují infekci, která nesouvisí s Fukušimou. Víte, existují studie šíření cesia 134 a cesia 137 v mořské vodě. Na měřeních se například podílel třeba i můj kolega, který byl několik let na postdoktorandském pobytu na Havaji. Už několik kilometrů od pobřeží Japonska jsou jejich aktivity o mnoho řádů nižší než přirozená aktivita draslíku 60 v slané vodě oceánu. Podrobněji jsem tato měření před léty popsal v poslední části tohoto článku: https://technet.idnes.cz/uniky-vody-z-fukusimy-062-/tec_technika.aspx?c=A130830_180503_tec_technika_mla .
Problém diskuze s Vámi je, že se neopíráte o fakta, ale o emoce. V rámci toho sklouznete ke své nemoci a na jejím kontextu k morálnímu odsudku svého názorového oponenta. Mohu to chápat, ale není to cesta k racionálnímu posouzení žádné problematiky.
Pokud vyjdu z toho, co jste o své nemoci napsal, je však její původ v Černobylu velice nepravděpodobný. Své tvrzení zakládám na těchto faktech:
Tvrdíte, že nemoc byla u Vás diagnostikována po pěti letech od Černobylu. Ovšem doba latence, něž se může rakovina štítné žlázy projevit, je zhruba čtyři roky. Zároveň jsou první případy, které se začnou objevovat, spojeny s dětmi, které mají štítnou žlázu v dané době v intenzivním růstu a vývoji. Větší pravděpodobnost výskytu je u dívek. Vše toto je pěkně vidět na datech z Běloruska, které odkazujete, a i dalších, které se týkají komunit v blízkosti Černobylské elektrárny. Zároveň je brzké objevení nemoci (tedy těsně po období latence) spojeno s vysokými dávkami, které sice byly v okolí Černobylu, ale ne u nás (zde byla aktivita a možné dávky o mnoho řádů nižší).
Nemáte pravdu, že by se utajoval výskyt rakoviny štítné žlázy v Česku. Je například zde: http://www.svod.cz/ . Zde je vidět, že počet těchto rakovin sice u nás roste, ale růst má diametrálně odlišný průběh než v Bělorusku a Ukrajině. Podobá se tomu, co se pozoruje jinde v západním světě. Oproti Česku je růst třeba vyšší ve Francii, která měla kontaminaci z Černobylu mnohonásobně nižší než Česko. Není zde tedy korelace s obdrženou dávkou a je jasné, že tento růst není černobylského původu. Je spojen s jinými jevy, ať už třeba s lepší diagnostikou, delší dobou dožití nebo jinými vlivy prostředí než radioaktivita.
Je velmi pravděpodobné, že racionální argumenty a fakta Váš názor nezmění, Vy jste o černobylském původu své nemoci prostě přesvědčen a věříte v ni. Tak popsaná fakta uvádím spíše pro jiné čtenáře, aby si mohli sami utvořit názor.
Ještě bych zmínil, že také nemáte pravdu o utajování kontaminace českého území. Je třeba zde: https://www.sujb.cz/aktualne/detail/clanek/problematika-kontaminace-prasete-divokeho-v-cr/ a v celé další řadě internetových zdrojů.
Pochopitelně, že radioaktivita má svá rizika i zdravotní dopady a jaderná energetika, stejně jako jiné průmyslové obory, má svá rizika. Ovšem diskuze o nich by se měla opírat o fakta a racionální posouzení.
O problematiku Fukušimy i Černobylu se zajímám poměrně dlouho a už řadu let o havárii ve Fukušimě píši cyklus článků pro server Oslel (poslední je zde: http://www.osel.cz/9482-pruzkum-kontejnmentu-tretiho-bloku-podvodnim-robotem.html ) a napsal jsem o ní i knihu Fukušima I poté, která vyšla v nakladatelství Kosmas: https://www.kosmas.cz/knihy/208683/fukusima-i-pote/ .
Odpovědět
reklama



Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist