http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/paveln-rehak-prave-prijata-omezeni-pro-ucast-spolku-v-rizenich-nemusi-byt-ke-skode-veci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Pavel Řehák: Právě přijatá omezení pro účast spolků v řízeních nemusí být ke škodě věci

13.4.2017
Extrémním příkladem aplikace této nerovnosti a zneužití § 70 může být situace, kdy občané, neúspěšně se domáhající postavení účastníků řízení ve věci, která se jejich zájmů, jak bylo objektivně posouzeno několika správními orgány, vůbec nedotýká, založí spolek formálně se prezentující jako spolek, jehož hlavním posláním je ochrana přírody, z pozice kterého pod různými záminkami dokáží zablokovat jakýkoliv záměr v území a není cesty, jak tomu zabránit, přičemž o ochranu přírody v žádném případě nejde.
Extrémním příkladem aplikace této nerovnosti a zneužití § 70 může být situace, kdy občané, neúspěšně se domáhající postavení účastníků řízení ve věci, která se jejich zájmů, jak bylo objektivně posouzeno několika správními orgány, vůbec nedotýká, založí spolek formálně se prezentující jako spolek, jehož hlavním posláním je ochrana přírody, z pozice kterého pod různými záminkami dokáží zablokovat jakýkoliv záměr v území a není cesty, jak tomu zabránit, přičemž o ochranu přírody v žádném případě nejde.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | PIRO4D / Pixabay
Na úvod bych rád zdůraznil, že tento text reflektuje moje zkušenosti, které jsem s aplikací § 70 zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny nabyl během 18 let ve veřejné správě na úrovni obcí s rozšířenou působností v Podkrkonoší a budu se snažit vyhnout jakékoliv paušalizaci. Nemohu tvrdit, že v jiných regionech je tomu stejně.
 

Právo podílet se na rozhodování týkajícím se životního prostředí přiznává občanům Aarhuská úmluva, jejímž je Česká republika signatářem. Z tohoto důvodu nemá smysl polemizovat o úloze veřejnosti v ochraně přírody a krajiny. Otázkou je spíše hranice přiměřenosti, stanovení hranice toho, kdy je účast veřejnosti přínosem a kdy slouží jiným zájmům. A můj dojem je takový, že původně zamýšlený záměr zákonodárce, ať už byl jakýkoliv, zcela jistě nebyl, aby se z uplatňování výše uvedeného paragrafu stal kromě jiného účinný nástroj různých „bojovníků“.

Podle mých zkušeností se aktivita spolků (budu pro zjednodušení pod tento pojem zahrnovat i občanská sdružení podle předchozí právní úpravy) ve správních řízení snad nikdy neprojevila pozitivně ve veřejném zájmu. Pokud byly spolky obeslány v rámci oznámení o zahájení řízení vedených stavebním úřadem, prakticky nikdy se neúčastnily místních šetření a ústních jednání, pokud se chtěly seznámit se s spisem, pak to probíhalo tou formou, že jim úřad na své náklady pořídil a zaslal kopie celých spisů. Prvním aktivním vstupem do jednání bývalo často až odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu, povětšinou též odůvodněné námitkami procesního charakteru, nikoli věcnými. Ve vazbě na dlouhé lhůty, ve kterých nadřízené orgány o odvolání rozhodují, a tím, že většinou je v odvolacím řízení prvoinstanční rozhodnutí pro formální chyby zrušeno a věc vrácena k novému projednání, je to cesta, jak účinně zablokovat jakýkoliv záměr, ať už je fakticky jeho vliv na životní prostředí jakýkoliv. Pokud má stavebník eminentní zájem stavět, nezbývá mu než uzavírat s takto působícím spolkem kompromisy a dohody bez ohledu na to, jak moc jsou námitky spolku oprávněné. Jaké povahy jsou tyto dohody, mi není známo.

Samostatnou otázkou je pak nerovnost účastníků řízení, kterou zmíněné ustanovení zakládá. Zatímco právnická nebo fyzická osoba, jíž postavení účastníka řízení zakládá stavební zákon, je často informována pouze veřejnou vyhláškou, spolek je o zahájení řízení informován předem a má lhůtu na to, aby se vyjádřil, že chce být účastníkem řízení. Stejně tak je nerovnost ve skutečnosti, že pokud se takto spolek vyjádřil, je účastníkem řízení „na věky věkův“, zatímco u běžného občana či právnické osoby, pokud tvrdí, že je účastníkem řízení, může správní orgán rozhodnout, že účastníkem není, pokud prokáže, že jeho práva předmětem řízení dotčena nejsou. Spolek naproti tomu může být zcela „mimo mísu“, ale účastníkem řízení se všemi z toho plynoucími právy zůstane.

Přečtěte si k tématu novelizace stavebního zákona

Komentář Davida Poláška Přece nám do toho nebudou mluvit.
Komentář Jana Moravce z ČSOP Čtyři slova, která ovlivní životy tisíců lidí.
Komentář Daniela Vondrouše ze Zeleného kruhu Sněmovna poprvé od listopadu 1989 ruší občanská práva.
Text od autora pozměňovacího návrhu Jaroslava Foldyny Ekologické spolky mají mít účast na povolování výstavby, ale neměly by výstavbu nepodloženě blokovat.
Komentář Petra Svobody z Katedry správního práva a správní vědy Právnické fakulty UK Proč je třeba zachovat účastenství ekologických spolků ve správních řízeních Stanovisko Ilony Jančářové z katedry práva životního prostředí a práva pozemkového na Právnické fakultě Masarykovy univerzity Návrh poslance Foldyny zásadně snižuje standard účasti veřejnosti v řízeních o lokálních záměrech

Extrémním příkladem aplikace této nerovnosti a zneužití § 70 může být situace, kdy občané, neúspěšně se domáhající postavení účastníků řízení ve věci, která se jejich zájmů, jak bylo objektivně posouzeno několika správními orgány, vůbec nedotýká, založí spolek formálně se prezentující jako spolek, jehož hlavním posláním je ochrana přírody, z pozice kterého pod různými záminkami dokáží zablokovat jakýkoliv záměr v území a není cesty, jak tomu zabránit, přičemž o ochranu přírody v žádném případě nejde.



Nepochopením podstaty věci je podle mého názoru nyní poměrně často se objevující názor, že přijetím nyní diskutovaného pozměňovacího návrhu přichází veřejnost o jakoukoli obranu před agresivními investory apod. Názor, že jen účast spolku, zabývajícího se ochranou přírody, zabrání tomu, aby vedle mé nemovitosti vyrostl bytový dům o osmi patrech nebo výrobní provoz emitující hluk a prach, který jsem nedávno zahlédl, je zcela mylný a je jen smutným důkazem toho, jak obecná nedůvěra ve fungování veřejné správy u nás panuje. Ponechme stranou, že problém pohody bydlení, zastínění, hluku a prašnosti nemá s ochranou přírody a krajiny co dělat. Jak už jsem uvedl výše, každý, kdo prohlásí, že je účastníkem řízení, neboť jeho práva jsou předmětem řízení dotčena, může svá práva hájit sám a před zákonem jsou ji všichni rovni, ať už jde o majitele kozího chlívku, spolek nebo korporaci typu ČEZ.

Nemíním jakkoli rozporovat účast veřejnosti na rozhodování v oblasti ochrany přírody a krajiny, jen mám zato, že cesta, kterou původně zvolil zákonodárce, není úplně šťastná a omezení, které vyplývá z přijatého pozměňovacího návrhu, nemusí být ke škodě věci. Podmínkou ovšem je důvěryhodná, profesionální, nezávislá a efektivně fungující státní správa, „osvícené“ radnice, které veřejnost do rozhodování o svých záměrech z vlastní iniciativy zapojují a dlouhodobě budovaná důvěryhodnost veřejné správy jako celku. Dokud tomu tak všude nebude, nelze se divit, že část veřejnosti bude mít pocit, že proti „těm nahoře“, ať už jde o státní moc, nebo o movitého investora, nemá obrany a bude považovat přijatý pozměňovací návrh na nástroj k omezování práv občanů.

foto - Řehák PavelPavel Řehák
Autor je tajemník městského úřadu Vrchlabí.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

D

Daniel Vondrouš

15.4.2017 00:08
Autor z vlastní zkušenosti věrně popisuje příčinu problému: "dlouhé lhůty, ve kterých nadřízené orgány o odvolání rozhodují, a ... většinou je v odvolacím řízení prvoinstanční rozhodnutí pro formální chyby zrušeno a věc vrácena k novému projednání". Namísto řešení se ale naprosto nelogicky zabývá úvahami, kdo všechno smí a nesmí na chybu úřadu upozornit. Dokud budou podobně absurdní výmluvy hledat i zákonodárci, nikdy se zjednodušení a zkvalitnění rozhodování o stavbách nedočkáme.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist