Pavel Řežábek: Energetické úspory 2030: nelze opomíjet hospodářský růst
Petr Holub ve svém příspěvku do debaty předpokládá, že spotřeba energií v Česku v klíčovém roce 2030 bude srovnatelná s údaji za rok 2014. My ale očekáváme, že česká ekonomika v následujících 14 letech poroste. Historická data ukazují, že když se hospodářství dařilo, rostla vždy i spotřeba energií. Se stejným vývojem ostatně počítají i Aktualizovaná státní energetická koncepce a model Evropské komise PRIMES 2016. Tvrzení Petra Holuba o snadné cestě k energetickým úsporám by tedy platilo pouze v případě stagnace nebo dokonce propadu ekonomiky.
Podle publikovaného návrhu Evropské komise se má cíl energetických úspor zvýšit z 27 % na 30 %. Z údajů, které uvádí EK, vyplývá, že by to Českou republiku mohlo stát až 880 miliard korun. Studie ČEZ upravená na specifické české podmínky odhaduje investice na 550 až 600 miliard korun. V tom se se Šancí pro budovy dobře shodujeme: Při nákladech 8-10 miliard Kč za ušetřený PJ a při nutné úspoře 58 PJ (což je rozdíl mezi očekávanou spotřebou dle Státní energetické koncepce v 2030 a požadovaným cílem EK) jsme na velmi blízkých nákladech.
Nelze však souhlasit s tvrzením, že závazek ročních úspor je ve skutečnosti mnohem nižší než 1,5 %, o nichž se zmiňuje článek 7 směrnice o energetické účinnosti. Dokládá to jednoduchý výpočet, který si ostatně každý může ověřit. Výsledek bude vždy stejný: úspory v Česku dle článku 7 by vedly k úspoře ve výši 32 % - a to právě při zohlednění bodů, které Petr Holub uvádí. Pokud bychom je nezapočetli, bylo by výsledné číslo podstatně vyšší. Ve srovnání s navrhovaným závazným cílem ve výši 30 % jde o další významný růst nákladů řádu stovek miliard.
Petr Holub argumentuje, že renovace budov přinese kromě energetických úspor také velký multiplikační efekt. Zcela přitom opomíjí skutečnost, že když stát investuje do energetických úspor, připraví se tak o možnost investovat jinde, například do vzdělání. Taková investice přitom může mít podstatně větší multiplikační efekt, než stavební opatření u budov. Ani trvanlivost renovací budov nemusí být významně větší, než v případě obnovitelných zdrojů energie. Výrobci garantují životnost izolačních materiálů (tedy nikoli celého zatepleni, ale právě jen použitých materiálů!) nanejvýš 25 let – v případě fotovoltaických elektráren garantuje ČEZ svým zákazníkům vysoký výkon po nejméně stejných 25 let.
Naopak lze jen přivítat návrh Petra Holuba, abychom se inspirovali německým vzorem, kdy rozvojová banka KfW poskytuje na energetické úspory dotaci ve výši 1/18 investice a zbytek zaplatí soukromý kapitál. I v případě nejhoršího možného scénáře EK by tak stát na dosažení 30% cíle energetických úspor musel vydat jen necelých 50 miliard korun. Zbývá jediné - prosadit tento výdajový strop do unijní direktivy.
reklama
