http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petr-simek-2000-km-na-cng-pri-trose-planovana-a-pozornosti-bez-problemu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Petr Šimek: 2000 km na CNG - při troše plánováná a pozornosti bez problémů

19.5.2015
V Německu je tankování CNG jednodušší. V Česku jsou často stanice, kde pro natankování musíte být držitelem karty.
V Německu je tankování CNG jednodušší. V Česku jsou často stanice, kde pro natankování musíte být držitelem karty.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Šurkal
Náš zaměstnavatel, uničovská Miele technika, připravuje nákup nového služebního vozu a jednou ze zvažovaných možností je i vůz na CNG. A protože naše přímé zkušenosti s tímto palivem nejsou žádné, dostali jsme s kolegou úkol podrobit auto na stlačený zemní plyn testu na trase dlouhé téměř 2000 km do mateřského závodu v Německu a zpět. Měli jsme tedy možnost nejen vyzkoušet auto, ale i porovnat rozdíly ve vyspělosti českého a německého trhu s alternativním palivem a přístupem k němu celkově.
 

Vozidlo, které jsme dostali zapůjčeno na testování, byla Škoda Octavia Combi Style G-TEC s motorem 1.4 TSI/81 kW, který je schopen spalovat zemní plyn (CNG) i benzín. Pokyny pro testování byly jednoduché: Jeďte dle svých zvyklostí a pokud možno na CNG. Výsledek našeho testu je, že při trošce pozornosti a plánování lze i takto dlouhou cestu bez problémů realizovat celou na CNG, bez znatelného rozdílu v jízdních vlastnostech co se druhu paliva týče.

Trasa naší cesty byla naplánována následovně: Olomouc – Mohelnice – Holice – Sezemice – Ráby – Kunětice – Hradiště na Písku – Hrobice – Mimoúrovňové křížení Opatovice nad Labem – R35 směr D11 – D11 směr Praha – Praha směr D8 - A17 Drážďany – A14 směr Lipsko – Halle – Magdeburg – A2 Hannover – Gütersloh.

Zpáteční trasa byla rozdílná jak v trase, tak i způsobu jízdy: rozhodli jsme se využít po maximální dobu tempomat: Gütersloh – A2 Hannover – A33 směr Paderborn – A44 směr Kassel – A7 směr Göttingen – A38 směr Lipsko – A14 směr Drážďany – A17 směr Ústí nad Labem – D8 směr Praha – D11 směr Hradec Králové – Silnice 36 směr Pardubice – Pardubice – Holice – Mohelnice – Olomouc.

Naše cesta začínala v Olomouci, pro test výhodně, protože v Olomouci je kromě jiných k dispozici plnicí stanice na běžné pumpě firmy Lukoil na Lipenské ulici. Vyrazili jsme, vozidlem obsazeným dvěma dospělými osobami, z Olomouce ve středu 22.4.2015 v 8:30 nejprve k pumpě na dotankování. Plná nádrž benzínu Natural 95 a plná nádrž CNG, což bylo 16,2 kg plynu. Palubní počítač stanovil dojezd na 320 km. Kvalitu CNG ocenil na 100 %. Cesta probíhala bez komplikací s přestávkou na pumpě na cca 80 km dálnice D11 ve směru na Prahu.

Další zastávkou bylo v Praze nákupní centrum Černý most. Toto místo bylo zvolenou ze dvou důvodů. Je v blízkosti dálnice a jsou zde k dispozici nadzemní garáže. Zajímalo nás, zda je vjezd vozidlům s pohonem na CNG povolen. Dle očekávání jsme narazili na první rozdíl oproti sousedním státům. Do podzemních i nadzemních garáží je vjezd vozidlům na LPG i CNG zakázán. Proč platí toto omezení pouze u nás, a proč je omezen vjezd i do nadzemních garáží, je otázkou. U podzemních garáží je důvod v případě LPG jasný. Je těžší než vzduch a v případě úniku by se hromadil v podzemních prostorách garáží. U CNG je tento důvod zřejmý už méně. Jedná se o rozdílné plyny a technologie ve vozidlech, CNG (stlačený zemní plyn) je lehčí než vzduch a platná legislativa určuje, že CNG vozidla mohou parkovat ve všech případech v nadzemních garážích nebo v soukromých garážích (omezení vjezdu veřejnosti).

CNG je již plnohodnotné palivo.
CNG je již plnohodnotné palivo.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Šurkal

Pokračujeme v naší cestě dále a kousek za Prahou na dálnici D8 se začínáme rozhlížet po další plnicí stanici. Máme sice vytisknutý seznam stanic, ale víceméně náhodou jsme v navigaci v bodech zájmu objevili záložku PLNICÍ STANICE NA CNG. Navigace dle aktuální polohy určí nejbližší stanici a dovede k ní. Volba padla na stanici CNG expert Terezín. Po sjezdu z dálnice D8 a nalezení místa se pokoušíme natankovat, bohužel po prostudování návodu zjišťujeme, že je třeba tankovací kartu, kterou nevlastníme. Probíhá vyhledání obsluhy stanice a doplnění je možné až po její asistenci. Doplňujeme 14,5 kg plynu s cenou 24,80 Kč za kg a pokračujeme po návratu na dálnici ve směru do Německa.

Jedeme po naší zvolené trase a další dotankování je na čerpací stanici Aral na dálnici A14 u města Halle. Zde jsme zjistili další rozdíl. Vozidlo zobrazilo kvalitu CNG pouze 90 %. Nicméně tankujeme u běžné pumpy, není třeba volat obsluhu i platba je bez problémů. Cena je 1,12 Euro za kg. U Braunschweigu se dostáváme do dopravní zácpy a sjíždíme z dálnice a přes Salzgitter a Hildesheim po silnici 39 a 37 ve směru na Hannover se dostáváme zpět na dálnici A7 a poté u Hannoveru na A2. Bohužel i díky hledání trasy jsme přestali brát na zřetel spotřebu CNG a vozidlo proto přepíná na benzín a my dotankujeme CNG až na Total Autohof na dálnici A2 v blízkosti Bad Nenndorf. Opět není třeba volat obsluhu a i platba je bez problémů. Cena je 99 centů za kg. V tuto chvíli nám zbývá necelých 100 km do cíle, a proto již tankování neřešíme.

Další den využíváme vozidlo pro cestu do firmy i zpět pouze na plyn a v pátek 24.4.2015 zahajujeme návrat rovněž dotankováním a to přímo v Gütersloh. Tankujeme opět na běžné pumpě Aral a vyrážíme s plnou nádrží zpět, tentokrát po směru A44 na Kassel. Dotankování probíhá na pumpě Shell u města Bleicherode, zhruba 3 km od dálnice A38. Pokračujeme dále na A14 a poslední tankování v Německu je na Total Autohof u města Döbeln. Poté naše cesta pokračuje bez přestávky až za Prahu, kde se rozhodujeme, kde doplnit plyn. Zda v Hradci, nebo Pardubicích. Volba padla na Pardubice. Podle navigace jsme vyhledali plnicí stanici, bohužel tato je určena pouze pro dopravní podnik, nebo držitele karet, takže máme smůlu a pokračujeme dále dle navigace k následující stanici, která má být u firmy Nopek v obci Hrušová. Bohužel i zde se jedná o stanici, která je pouze pro firmu, nebo držitele karet. Vozidlo opět po zhruba 3 km přepíná na benzín a my pokračujeme v jízdě směr Olomouc. K našemu překvapení objevujeme plnicí stanici u pumpy Benzina na silnici 35 u obce Gajer za Litomyšlí, o které nevěděla navigace ve voze. Doplňujeme proto plyn a cestu dokončujeme s palivem CNG. Celkově jsme urazili 1960 km, z toho 100 km na benzín. Palubní počítač hlásil průměrnou spotřebu 5,2 kg plynu na 100 km a spotřebovali jsme 97 kg plynu.

Náš závěr z testu je, že z CNG se již stalo plnohodnotné palivo, u kterého nelze rozeznat rozdíly v kvalitě jízdy, naopak značným plusem je absence velkého podílu znečišťujících látek ve výfukových plynech. Pro doporučení vozidla na CNG co by vozidla služebního i soukromého jasně hovoří ekonomika provozu, která, jak lze dopočítat i z uvedených spotřeb, činí zhruba 1 Kč na kilometr v nákladech na palivo. Návratnost investice do vozidla na CNG bude u každého provozovatele jiná, nicméně dle aktuálního ceníku Škoda Auto je rozdíl v základní konfiguraci 100 000 Kč, což při nájezdu 30 000 km ročně znamená návratnost 3 roky a 4 měsíce.

K rozdílům mezi Německem a Českou republikou patří rozhodně hustější síť plnicích stanic a bezproblémové placení v Německu. Nezanedbatelným kladem je rovněž absence legislativních omezení v garážování vozidel. Po naší zkušenosti lze prakticky jakékoliv firmě, která má služební vozidla, pořízení auta na CNG doporučit, včetně vlastní plnicí stanice.

Poprvé jsem se se stlačeným zemním plynem jako palivem pro dopravní prostředky setkal na gymnáziu v Prostějově. Tehdy velmi progresivní dopravní podnik nasadil první autobus na CNG již v roce 1992. Od roku 2002 zařazuje provozovatel MHD v Prostějově, firma FTL – First Transport Lines, do svého vozového parku výhradně vozidla na CNG. A v roce 2011 dospěla do stadia, kdy je provoz ve městě zajišťován pouze kmenovými autobusy zn. Karosa, IRISBUS a SOR, všechny jsou s pohonem na CNG.

Další setkání s tímto palivem přišlo až při studiu na vysoké škole, dnešní Mendelově univerzitě v Brně, při studiu předmětu alternativní zdroje energie. Psal se rok 2006 a situace byla taková, že v té době byly v mém okolí 2 stanice na plnění vozidel zemním plynem a to 1 ve zmíněném Prostějově a druhá v Brně, která byla zanedlouho uzavřena pro nezájem. Situace dnes je zcela jiná.

Petr Šimek
Autor je čtenářem Ekolistu.
tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist