Radim Šrám: Stanovisko ke Strategickému rámci hospodářské restrukturalizace Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje
Strategický rámec (SR) je dalším koncepčním materiálem, který se pokouší řešit situaci průmyslových krajů, závislých na těžkém průmyslu, který ztrácí konkurenceschopnost v soutěži s levnými výrobci v zahraničí. Různé rozvojové koncepce byly již dávno zpracovány na krajských úrovních. O jejich naplňování ani o nich se v materiálu nehovoří, ani o důvodech, proč se nenaplňují.
Vláda uložila zmocněnci vlády pro řešení problémů spojených s revitalizací Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje a jeho zástupkyni pro Ústecký a Karlovarský kraj připravit návrh Akčního plánu Strategie restrukturalizace Moravskoslezského kraje a návrh Akčního plánu Ústeckého a Karlovarského kraje (dále jen „návrhy Akčních plánů“) v souladu s implementačním a organizačním rámcem uvedeným ve Strategickém rámci a provádět jejich každoroční aktualizaci a předkládat je počínaje rokem 2017 do 15. března ministerstvu pro místní rozvoj a ministerstvu průmyslu a obchodu.
Členům vlády, zmocněnci a jeho zástupkyni a hejtmanům krajů bylo uloženo na Akčních plánech pro jednotlivé kraje spolupracovat a podobná participace byla uložena hospodářským komorám v jednotlivých krajích.
SR je rámcovou koncepcí, která se měla stát předmětem povinného posuzování vlivů koncepce na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. Autoři materiálu ovšem formulovali úkoly SR pomocí mlhavého pojmu „typových opatření“, se zjevným účelem předejít povinnosti posouzení vlivů koncepce na životní prostředí. Nicméně, ve více případech uvedli konkrétní návrhy zásahů do životního prostředí.
Pro hospodářskou restrukturalizaci Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje autoři SR vymezili celkem sedm pilířů (podnikání a inovace, přímé a zahraniční investice, výzkum a vývoj, lidské zdroje, sociální stabilizace, životní prostředí, infrastruktura a veřejná správa).
Pilíř životní prostředí je minimalistický. Je pojat účelově až utilitárně, když, jak autoři sami píší „cílí především na takové environmentální problémy, které přímo podmiňují pilíře hospodářské povahy…a na další environmentální problémy se SR nezaměřuje“ (s. 79).
Pokud ovšem SR naplňuje definici koncepce podle zákona č. 100/2001 Sb. („koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů…podléhají posuzování vždy“), pak jeho součástí má být i „přihlédnutí ke vlivům jiných koncepcí nebo záměrů na životní prostředí“.
Jestliže krajina a zdraví lidí zmíněných tří krajů byly dlouhodobým hospodářským růstem relativně nejvíce zdevastovány, je povinností současných vlád zabezpečovat co nejrychlejší nápravu této devastace. Z věd o životě a Zemi je v současnosti známo, že obnovu krajiny je potřebné zaměřit na co nejrychlejší zvýšení míry přirozeného a užitečného využívání přicházející sluneční energie. V přirozené vegetaci s dostatkem vody jsou přeměněny až 2/3 této přicházející energie na lidem užitečné životodárné ekosystémové funkce klimatizační, vodozádržné, půdotvorné, kyslíkotvorné a biodiverzitní. Obnova krajiny je však dosud autory SR směrována na odpovědnost krajů.
Oblast životního prostředí je v materiálu pojata velmi relativně a ještě k tomu pouze ve vazbě na hospodářské aktivity. Proto požadujeme dopracování schváleného Strategického rámce o oblast zdravotního stavu obyvatelstva, životního prostředí v rámci principu trvale udržitelného rozvoje podle platných metodik.
Protože jde o strategický dokument, vydaný na centrální úrovni, mělo by být zváženo, zda Ministerstvo pro místní rozvoj by nemělo zajistit zpracování „Hodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona 100/2001 Sb., ve znění pozdějších právních úprav“ a to přes to, že a priori dokument nezakládá přímo výstupy investičních projektů, které budou dále hodnoceny v procesu EIA. I v případě „měkkých aktivit“ by budoucí efektivity měly být vyhodnoceny.
Záměr hospodářské restrukturalizace hospodářským růstem tří nejvíce hospodářsky a environmentálně postižených regionů ČR je správným a potřebným záměrem vlády ČR. Aby se stal skutečným základem jejich budoucího udržitelného rozvoje, musí vycházet z axiomu, že hospodářství je podsystémem biosféry. Hospodářská a sociální opatření je třeba připravovat v synergii s efektivními opatřeními k obnově silně poškozené krajiny těchto tří regionů.
SR je skutečně pouze rámcovou koncepcí a tak těžiště jejího naplnění lze očekávat ve zpracovávaných Akčních plánech hospodářské restrukturalizace pro jednotlivé kraje. U těchto akčních plánů lze předpokládat postup podle hlavních priorit Strategického rámce a tedy nejen přímé záměry pokrývající investice v krajích. I pro tyto akční plány je potřebné realizovat hodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, aby bylo možno zajistit efektivitu plánů a jejich pozitivní přínos ke chráněným zájmům, jimiž je ochrana životního prostředí a zdraví.
reklama
Autor je předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky.
