Richard Šedý: Na zemědělce se chystají kontroly, na ministerstvo zemědělství žaloba

Od 1. ledna letošního roku nabyla účinnosti novela Zákona o rostlinolékařské péči. Ta do české jurisdikce vpravila směrnici EU, jejímž cílem je udržitelné používání pesticidů. Mezi nástroji určenými k dosažení tohoto cíle je i tzv. Integrovaná ochrana rostlin (IOR), tedy soubor opatření, která mají chránit rostliny před škodlivými organismy za dodržení určitých ekologických zásad, například upřednostňování biologických postřiků před chemickými.
Ke kontrole dodržování vyvinul na pokyn ministerstva zemědělství Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) Kontrolní systém plnění zásad integrované ochrany rostlin v polních plodinách. Ten je nastaven jako bodový a týká se všech profesionálních uživatelů přípravků na ochranu rostlin, tedy všech osob a subjektů v zemědělství. Za splnění určitého kritéria je přidělen daný počet bodů, maximum je 350, ke splnění všech povinností stačí získat 120. “Vzhledem k tomu, že integrovaná ochrana je definována jako komplex opatření, která lze kombinovat v návaznosti na možnostech pěstitele, je i systém hodnocení a plnění postaven na stejném principu. Důležité je získat hraniční hodnotu bodů, která představuje jakýsi nutný základ. To, jakým způsobem a kombinací jakých opatření získá alespoň hraniční hodnotu bodů, je na pěstiteli a jeho možnostech,” vysvětluje vedoucí Oddělení metod integrované ochrany rostlin ÚKZÚZ Jakub Beránek.

“Kontrolní system je nastaven zcela špatně a neodpovídá evropské směrnici 2009/128/ES. Namísto povinného upřednostňování nechemických prostředků a metod před chemickými přípravky umožňuje zemědělcům získat potřebný počet bodů např. prostřednictvím školení, využitím služeb rostlinolékařského poradce nebo koupí certifikovaného osiva. Takže chemie se i v případech, kdy to není nutné, může beztrestně používat dál,” podotýká David Palán z Asociace pro bezpečné potraviny (APB), která usiluje o snížení obsahu zdraví škodlivých chemických látek v potravinách. Jeho slova potvrzuje ve svém právním stanovisku i profesor Aleš Gerloch, donedávna děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy: “Z předpisů EU vyplývá povinnost profesionálního uživatele mj. dát přednost biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud zajistí účinnou ochranu proti dotčeným škodlivým organismům.”

“Dle našeho názoru novela povede k vyššímu administrativnímu zatížení zemědělských podniků v oblasti evidence použití přípravků na ochranu rostlin. My nechemické prostředky upřednostňujeme pouze v případech, kdy je to prakticky možné a pokud se toto řešení vyrovná chemickému. Například po sklizni řepky ozimé a obilovin následný výdrol a vzešlé plevele  likvidujeme mechanicky opakovanou podmítkou, nikoliv glyfosátem, dále širokořádkové plodiny plečkujeme. Kontrolní systém plnění zásad IOR jsme si prostudovali, ale zatím jsme ho nezkoušeli vyplnit ani vyhodnotit,” říká Zdeněk Krupička, šéf družstva Salima hospodařícího na 800 hektarech v okolí Kolína.

Systém je v provozu tři čtvrtiny roku a v současnosti se chystají první kontroly. “Co se týče kontrol, z logistického hlediska jsou situovány do závěrečné části roku, kdy jsou známy výsledky hospodaření. Sklizně se tento rok navíc kvůli počasí významně posunuly do zářijových termínů. První kontroly jsou tedy plánovány v termínech od počátku října do listopadu. Z tohoto důvodu budou první výsledky kontrol známy až ke konci roku 2014,” prozradil Beránek.

A co se stane, jestliže se zemědělci nepodaří získat minimální počet bodů? “Pokud pěstitel neprojde kontrolou tento rok, bude mu uložena povinnost odstranit nedostatky ve svých současných technologiích a následující rok bude podroben kontrole znovu. V případě, že kontrola v roce 2015 dopadne znovu špatně, je postup nastaven stejně jako v případech jiných porušení rostlinolékařského zákona, tzn. je s pěstitelem započato správní řízení, které může být ukončeno uložením sankce,” uzavírá Beránek. “Takto benevolentní přístup ke kontrole považuji za fatální selhání kontrolní funkce ÚKZÚZ. Neměl by postih přijít ihned, když se jedná o přímé ohrožení zdraví spotřebitelů?”, ptá se Palán a dodává: “Vzhledem k našemu přesvědčení, že české předpisy ohledně preference nechemických postřiků nenaplňují legislativu Evropské unie, Asociace pro bezpečné potraviny zvažuje, že se obrátí na soudy v ČR a Evropský soudní dvůr.”

---

reklama

---