Společnost Envipartner: Jak účinně snižovat škody, které způsobují povodně?
Naše území v posledních letech stále častěji postihují různé typy přirozených povodní, jako jsou letní povodně způsobené přívalovými dešti velké intenzity (např. v létě 2009), povodně z několikadenních regionálních srážek (např. v červenci 1997, srpnu 2002 nebo v létě 2010), zimní a jarní povodně vyvolané táním sněhu, často v kombinaci s dešťovými srážkami (např. na jaře 2006) a v neposlední řadě zimní a jarní ledové povodně, způsobené ledovými jevy na tocích (např. začátek roku 2012).
Lze vůbec s vodním živlem bojovat? Povodním jako takovým bezesporu zabránit nelze, můžeme však eliminovat riziko škod na zdraví a majetku obyvatel vaší obce či regionu na co nejnižší možnou míru. Jak, to zjistíme na následujících stranách.
Legislativní základ
Základním právním dokumentem, který řeší problematiku povodní je Zákon o vodách (254/2001 Sb.), dále jen vodní zákon, který odráží požadavky Rámcové směrnice EU pro vodní politiku, a to především v oblasti trvale udržitelného užívání vod. Výrazně se do vodního zákona promítla také Směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik – tzv. „povodňová směrnice“. Vodní zákon kromě ochrany před povodněmi řeší celou řadu dalších oblastí dotýkajících se ochrany povrchových i podzemních vod a nakládání s nimi. Na vodní zákon pak navazuje celá řada prováděcích předpisů, které výklad zákona dále upřesňují. Jako příklad lze zmínit Vyhlášku č. 471/2001 Sb. o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly či vyhlášku č. 236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území. V řešení ochrany před povodněmi se mimo vodní zákon uplatňují i další zákonné předpisy, z nichž jedním z nejvýznamnějších je zákon o krizovém řízení (240/2000 Sb.). Kromě zákonů a příslušných vyhlášek se v konkrétních oblastech výrazně uplatňují odvětvové technické normy vodního hospodářství. Například TNV 75 2931 se zabývá náležitostmi, které by měly obsahovat povodňové plány. Přehled všech legislativních dokumentů vztahujících se k tématu najdete zde.
Jak může obec snižovat ohrožení povodněmi?
Existuje velké množství přístupů ke snižování rizika povodní a následných povodňových škod. Základním preventivním opatřením by mělo být zejména účelné využívání prostorů v nivách vodních toků. Jedná se hlavně o regulaci výstavby v záplavových územích a především v aktivních zónách záplavových území. Záplavová území stanovují vodoprávní úřady na základě návrhů záplavových území zpracovaných správci vodních toků.
Protipovodňová opatření
Pod těmito opatřeními si zpravidla představíme technická opatření různého typu, což mohou být ochranné valy, mobilní protipovodňová hrazení, stabilizace, zkapacitnění koryt a podobně. Taková opatření se nejvíce uplatňují především v intravilánu měst a obcí, kde je snaha co nejrychleji převést průtok ohroženým územím.
Mezi technická opatření patří rovněž budování malých vodních nádrží či suchých a polosuchých poldrů, které při povodních naopak vodu zadržují a pozitivně působí na transformaci povodňové vlny.
Přírodě blízká protipovodňová opatření
V současné době se v čím dál větší míře prosazují také přírodě blízká protipovodňová opatření. Tato opatření se zaměřují především na zpomalení odtoku a zadržování vody v krajině a cílem těchto opatření je kromě ochrany před povodněmi rovněž zlepšení ekologického stavu vodních toků a jejich niv. Postupně se ukazuje, že taková opatření lze provádět nejen na úsecích toků ve volné krajině, ale i na tocích protékajících zastavěným územím.
Kromě opatření přímo na vodních tocích se přírodě blízká opatření uplatňují i na ploše celého povodí. Jedná se hlavně o protierozní opatření, která jsou realizována různými způsoby, od tvorby zasakovacích pásů a průlehů, přes zatravňování svažité orné půdy až po změny ve využívání zemědělských technologií.
Budování protipovodňových opatření, jakož i přírodě blízkých protipovodňových opatření bylo v minulosti finančně podporováno z fondů Evropské unie, s čímž se počítá také v následujícím rozpočtovém období 2014 – 2020.
Povodňové plány
Ve vodním zákoně jsou pod pojmem povodňová opatření obsažena především opatření netechnického charakteru, která jsou prováděna při nebezpečí povodně, během povodně a po ní. Jedním ze stěžejních povodňových opatření je tvorba povodňových plánů, která je řazena mezi tzv. přípravná opatření.
Jaká jsou další povodňová opatření?
Co je to povodňový plán
Povodňový plán je dokument obsahující souhrn organizačních a technických opatření, potřebných k odvrácení nebo zmírnění škod při povodních na životech a majetku občanů a společnosti a na životním prostředí. Povodňový plán rovněž řeší provádění některých dalších přípravných povodňových opatření, i opatření prováděných během a po povodni.
Hierarchie povodňových plánů
Povodňové plány mají svou hierarchickou strukturu, která odráží administrativní dělení České republiky. Podle tohoto dělení jsou tak zpracovávány:
- povodňové plány obcí, které zpracovávají orgány obcí
- povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které zpracovávají obce s rozšířenou působností
- povodňové plány správních obvodů krajů, které zpracovávají příslušné orgány krajů v přenesené působnosti ve spolupráci se správci povodí
- povodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí
Kromě povodňových plánů územních celků se zpracovávají povodňové plány pro stavby ohrožené povodněmi a povodňové plány vlastníků nemovitostí. O zpracování těchto povodňových plánů se více dozvíte v dalším díle našeho seriálu.
Struktura a obsah povodňového plánu
Strukturu a obsah jednotlivých částí, které by měl povodňový plán obsahovat, podrobně upravuje technická norma vodního hospodářství TNV 75 2931 Povodňové plány. Povodňový plán zpravidla obsahuje tři hlavní části, a to část věcnou, organizační a grafickou.
- Věcná část by měla obsahovat údaje potřebné pro zajištění ochrany před povodněmi. Jedná se především o hydrologické údaje a údaje o odtokových poměrech (seznam hlásných profilů rozhodných pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity, seznam kritických míst na tocích, popis průběhu historických povodní atd.). Měl by zde být uveden rovněž popis rozsahu ohrožení včetně seznamu ohrožených objektů.
- Organizační část obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob spojení účastníků ochrany před povodněmi, úkoly pro jednotlivé účastníky ochrany před povodněmi včetně organizace hlásné a hlídkové služby.
- Grafická část obsahuje mapy nebo plány, na kterých je zakreslen rozsah záplavových území a další významné prvky (ohrožené objekty, hlásné profily, evakuační místa apod.)
Digitální povodňové plány (dPP)
Digitální zpracování plánu umožňuje oproti klasickým tištěným plánům mnohem větší míru provázanosti obsahu pomocí odkazů, jak mezi jednotlivými částmi textu, tak i na mapové pohledy. Odkaz na mapu může zobrazit požadovaný obsah, správný výsek mapy a vhodné měřítko. Napojením srážkoměrných a hladinoměrných čidel do dPP také obec získává včasné informace o stavu toků a srážek v okolí, a to v reálném čase. Nespornou výhodou zpracování digitálního povodňového plánu je jeho zapojení do systému POVIS (POVodňový Informační Systém Ministerstva životního prostředí), ze kterého čerpá potřebná data a některá lokální data do něj naopak poskytuje. Výsledkem propojení je aktuálnost a dostupnost dat pro dotčené účastníky, včetně členů povodňových komisí.
Hlásná a předpovědní povodňová služba
Včasné informování o povodňové situaci je v celém procesu povodňové ochrany klíčovým prvkem, bez kterého by ostatní opatření byla téměř zbytečná. Na území České republiky funguje poměrně rozpracovaný systém předpovědní a hlásné povodňové služby. Účelem předpovědní povodňové služby je získávat a předávat informace o nebezpečí vzniku povodně a o vývoji povodňové situace povodňovým orgánům. Systém hlásné povodňové služby pak zabezpečuje předávání informace povodňovým orgánům, které tak mohou včas varovat obyvatelstvo v místě očekávané povodně a níže na vodním toku.
Do předpovědní a hlásné povodňové služby jsou zapojeny Český hydrometeorologický ústav, správci povodí, hasičský záchranný sbor a povodňové orgány krajů, obcí s rozšířenou působností a obcí.
Nové trendy v oblasti ochrany před povodněmi
V současné době se v oblasti omezování rizika povodní výrazně prosazuje budování lokálních varovných systémů a místních informačních systémů. Lokální varovné systémy (LVS) zahrnují automatická hladinoměrná čidla, která detekují výšku hladiny na vodních tocích a v případě překročení nastavených limitních hodnot jsou schopna prostřednictvím řídicí jednotky odeslat výstražné SMS na předvolená telefonní čísla. Při vhodně zvoleném umístění v rámci povodí sledovaného vodního toku tak obec získá informace o blížící se povodni v dostatečném časovém předstihu.
Podobně fungují i automatické srážkoměrné stanice, které vyhodnocují naměřené úhrny srážek a rovněž upozorní na nadlimitní srážky v povodí nad obcí, což je významné především při hrozbě bleskových povodní, které vznikají velice rychle.
Základní systém LVS lze navíc rozšířit o další komponenty, jako jsou radarové systémy měření srážek, lokální meteorologické stanice rozšířené o měření teploty a matričního potenciálu v povrchových půdních vrstvách, předpovědní meteorologické, hydrologické resp. hydrodynamické modely, moduly zobrazování předpokládaného rozlivu, apod. Tyto systémy jsou však finančně mnohem náročnější a od určité velikosti také vyžadují každodenní kontrolu, je nutná i koordinace s ČHMÚ. Vhodný je tak zejména pro velká města.
Informování obyvatelstva
Předávání informací obyvatelům ohrožené obce zajišťují především místní informační systémy. Tyto systémy zahrnují celou řadu různých prvků, jako jsou hlásiče bezdrátového rozhlasu, elektronické mluvící sirény či světelné informační tabule. Všechny prvky informačního systému je pak možné pohodlně ovládat z jednoho místa prostřednictvím rozhlasové ústředny. Samozřejmostí je napojení všech prvků na Jednotný systém varování a vyrozumění obyvatelstva.
Nespornou výhodou těchto systémů je také jejich plná funkčnost i při výpadku elektřiny a mobilních sítí, nehrozí tedy situace, že by obyvatelé byli ohroženi kvůli nedostatečné informaci o aktuálním krizovém stavu.
Financování
Pořízení kompletního lokálního varovného a výstražného systému je finančně poměrně náročnou záležitostí. Vzhledem k obecné prospěšnosti těchto opatření je možno požádat o financování pořízení kompletního systému včetně zpracování digitálního povodňového plánu a instalace obecního rozhlasu z prostředků Evropské unie, a to formou dotací v rámci Operačního programu Životní prostředí, kdy obci mohou být proplaceny uznatelné náklady až do výše 90 %1. Pro lepší ilustraci přinášíme modelový příklad financování instalace tohoto systému.
Příklad financování
Obec o počtu asi 1000 obyvatel se rozhodla vybudovat moderní lokální varovný a výstražný systém. Obcí protéká pouze malý potok, avšak v období vydatných srážek se v tomto potoce pravidelně několikanásobně zvětší průtok vody a jeho rozliv ohrožuje přilehlé rodinné domy. Obec se proto rozhodla pro instalaci hladinoměrného čidla s vodočetnou latí protiproudně nad obcí, aby včas zaznamenala blížící se povodňovou vlnu. Zároveň obec nainstaluje srážkoměrné čidlo, které ji bude informovat o průběhu přicházejících srážek. Z důvodu včasného informování obyvatelstva budou v obci rozmístěny bezdrátové hlásiče v počtu 50 ks, každý s 3 reproduktory, a 1 elektronická siréna. Celý systém navíc doplní zpracování digitálního povodňového plánu včetně mapové aplikace.
| Položka | Množství (ks) | Orientační cena (Kč/ks) | Cena celkem (Kč) |
|---|---|---|---|
| Hladinoměrné čidlo + vodočetná lať, vč. příslušenství, montáž | 1 | 120.000,- Kč | 120.000,- Kč |
| Srážkoměrné čidlo, vč. příslušenství, montáž | 1 | 70.000,- Kč | 70.000,- Kč |
| Bezdrátové hlásiče + 3 ks reproduktorů, vč. příslušenství, montáž | 50 | 20.000,- Kč | 1.000.000,- Kč |
| Ostatní prvky LVS – ústředna vč. příslušenství, přídavné moduly, napojení na JSVV, montážní práce a jiné | 1 | 450.000,- Kč | 450.000,- Kč |
| Elektronická siréna, vč. příslušenství, napojení na JSVV, montáž | 1 | 150.000,- Kč | 150.000,- Kč |
| Digitální povodňový plán | 1 | 110.000,- Kč | 110.000,- Kč |
| Celkem | - | - | 1.900.000,- Kč |
| Dotace z EU (90 %) | - | - | 1.710.000,- Kč |
| Zaplatí obec (10 %) | - | - | 190.000,- Kč |
Při využití dotace z fondů Evropské unie tedy za zavedení tohoto systému obec zaplatí pouze 190.000,- Kč ze svého rozpočtu. Zároveň je však nutné k těmto nákladům připočíst také náklady na provoz a servis systému, které se dle rozsahu pohybují mezi 5 až 50 tisíci Kč ročně pro malou obec, 10 až 200 tisíci Kč pro město, poměrně více je to pak pro ORP, mikroregiony či kraje.
Závěrem
Ochrana majetku, potažmo životů svých občanů je jedním z důležitých aspektů v rámci obecní působnosti. Zavedením moderního technologicky vyspělého integrovaného systému může obec významně snížit riziko vzniku škod způsobených povodněmi a zabránit tak újmám na majetku jak obecním, tak také jejich občanů.
Pokud vás článek zaujal a chcete se dozvědět o této problematice více, případně uvažujete o pořízení tohoto systému pro vaši obec, neváhejte nás kontaktovat. Za dobu našeho působení na trhu máme za sebou přes 200 úspěšných projektů v obcích, jako je ta vaše.
reklama
Další informace |
V příštím díle…
V příštím díle se budeme i nadále zabývat obsáhlým tématem povodňové ochrany. Druhá část se zaměří na povodňové plány vlastníků nemovitostí, povodňové plány staveb a s tím úzce související havarijní plány. Seznámíme se také s povinnostmi obcí a jejich občanů v souvislosti s hrozícím nebezpečím. To a mnohem více na vás čeká opět za měsíc, tedy již 1. listopadu!
Pokud nechcete přijít o další díly z tohoto seriálu, případně vás zajímá jakékoliv téma, které doposud nebylo v našich článcích rozebráno, můžete nám váš námět zaslat prostřednictvím kontaktního formuláře zde.
