http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomas-svacina-lanovka-na-sv-hostyn-aneb-dvakrat-mer-a-jednou-rez
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tomáš Svačina: Lanovka na Sv. Hostýn aneb Dvakrát měř a jednou řež

13.3.2015
Hostýnské vrchy, často nazývané „Hostýnky“, nemají velký turistický potenciál Alp, ani Krkonoš nebo blízkých Beskyd. Měly by zůstat komorním územím otevřeným zejména pro klidnou rodinnou turistiku, místem odpočinku pro načerpání duševních sil nebo rozjímání. Z kulturně-historických charakteristik je nutné zmínit jedinečný význam Sv. Hostýna jako poutního místa nejen v rámci ČR, ale i celé křesťanské Evropy
Hostýnské vrchy, často nazývané „Hostýnky“, nemají velký turistický potenciál Alp, ani Krkonoš nebo blízkých Beskyd. Měly by zůstat komorním územím otevřeným zejména pro klidnou rodinnou turistiku, místem odpočinku pro načerpání duševních sil nebo rozjímání. Z kulturně-historických charakteristik je nutné zmínit jedinečný význam Sv. Hostýna jako poutního místa nejen v rámci ČR, ale i celé křesťanské Evropy
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V současné době (začátek roku 2015) bylo dokončeno majetkové vyrovnání s olomouckým arcibiskupstvím v oblasti Sv. Hostýna. Vzápětí se objevilo několik článků v tisku, internetových médiích a na sociálních sítích, které se snaží seznámit veřejnost se záměrem vybudovat lanovku z chvalčovského údolí Říky na Sv. Hostýn. Tato snaha by byla jistě chvályhodná nebýt jejího jednostranného zaměření na podporu zjevně komerční aktivity. K záměru většinou nekritické články se prakticky vůbec nezabývají přírodními a téměř pomíjejí duchovní hodnoty území, které by mohly být výstavbou lanovky přímo dotčeny.
 

Mediálnímu tlaku začíná být vystavována i samotná církev, která je v těchto článcích prezentována jako „brzdící“ subjekt (např. článek „Lanovkou na Svatý Hostýn? Chvalčov je pro, nápad ale zatím brzdí církev“, zlin.idnes.cz, 8. 2. 2015). O tom, že veřejné mínění je snadno ovlivnitelné, svědčí již nyní několik reakcí veřejnosti na sociálních sítích, kde je na církev poukazováno jako na „brzdu pokroku“.

Pro bližší seznámení se záměrem může čtenář využít přehledu literatury uvedeného v závěru tohoto článku. Má se jednat o lanovku, která by spojila horní část obce Chvalčov se Sv. Hostýnem. Záměr, jehož součástí měla být i sjezdovka, inicioval v prvním desetiletí nového tisíciletí komerční subjekt provozující blízké lyžařské středisko. Nápad se i přes malou informovanost občanů o jeho kladech a záporech střetl spíše s negativními ohlasy, většina občanů Chvalčova s ním tehdy v anketě pořádané obcí (časopis Obec Chvalčov oznamuje) nesouhlasila, proti byl i tehdejší vlastník dotčených pozemků – Lesy ČR, s. p., a Matice svatohostýnská. Snad vzhledem k přirozenému východisku na Hostýn z města Bystřice pod Hostýnem byla stejná anketa s podobným výsledkem uskutečněna i tam.

Pro rozporuplnost projektu a malou naději na schválení nebyla lanovka ani ve verzi bez sjezdovky zařazena do tehdy zpracovávaného územního plánu obce Chvalčov. Tato etapa byla uzavřena s tím, že se bude pokračovat v jednání po vyřízení církevních restitucí.

V jednom z uvedených článků je ovšem také uvedeno, že zástupce iniciátora nabídl kompromis: „V první fázi postavme lanovku. Názorně se tak ukáže, že obavy z davů lidí, kteří by narušili podstatu klidového místa, byly liché. V druhé fázi pak postavme i sjezdovku.“ Tento „kompromis“ je názorným příkladem uvedení tzv. „salámové“ metody do praxe. V článku (zlin.idnes.cz, 8. 2. 2015) však pisatel mění svůj názor: „V té době se však jednalo i o tom, že součástí bude sjezdovka. To dnes neplatí. Chceme jen ekologickou, tichou a alternativní cestu na Hostýn.“

Navrácením pozemků původnímu vlastníkovi vstupují snahy o výstavbu lanovky (zatím bez sjezdovky) do další etapy. Podle zatím posledního článku (zlin.idnes.cz, 8. 2. 2015) by měla být délka lanovky 1,1 km, nástupním místem by se měla stát lokalita Na Říce ve Chvalčově, výstupní místo by mělo vzniknout pod rozhlednou Hostýn, typ lanovky sedačková, cena 20–35 milionů korun).

Kdo zejména usiluje o výstavbu lanovky, již bylo uvedeno, nyní bych se pokusil shrnout možné ekonomické a ekologické důvody pro její výstavbu a důvody proti ní, resp. pro odložení její stavby a velmi pečlivé posouzení. Vzhledem k oboru mého vzdělání a profesi se možným ekonomickým důvodům budu věnovat úhlem pohledu občana Chvalčova, kterému jsou poměry na Sv. Hostýně osobně známy.

Rozšíření turistického ruchu, zvýšení počtu pracovních míst, ekonomická prosperita obcí, nabídka atraktivit a zkvalitnění služeb patří k častým zaklínadlům pro prosazení různých komerčních aktivit. Svatý Hostýn patří již nyní k nejnavštěvovanějším poutním místům. Dle údajů na http://www.hostyn.cz/ se návštěvnost na Sv. Hostýně pohybuje okolo 300 000, dle údajů na http://www.ceskatelevize.cz/ dokonce 500 000 lidí za rok. Naivní je představa, že by lanovka mohla přispět ke zvýšení návštěvnosti místa s tak obrovskými duchovními, architektonickými i přírodními hodnotami.

Obsluha jednoduché sedačkové lanovky, dle mého názoru jen se sezónním provozem, by zřejmě sestávala z několika málo pracovníků, takže zvýšení zaměstnanosti bude také spíše symbolické. Ekonomická prospěšnost pro obec Chvalčov by mohla plynout především z vlastnictví lanovky. Vzhledem k tomu, že iniciátorem výstavby lanovky je s. r. o., která bude proto nejspíš jejím vlastníkem nebo provozovatelem, je těžké odhadnout, zda část případného zisku bude jiný provozovatel ochoten věnovat obci.

Pokud není příliš zřejmá ekonomická výhodnost pro obec Chvalčov, lze bez důkladné ekonomické rozvahy stěží hovořit o výhodnosti pro Bystřici pod Hostýnem. V konečném důsledku by případný uživatel lanovky Bystřici pod Hostýnem, která by pro něj přestala být východiskem pro cestu na Sv. Hostýn, spíše minul.

Současný pohodlný a motorizovaný návštěvník lanovky by jistě nenechal svůj vůz na stávajícím velkém autoparkovišti u hřbitova, ale přímo u dolní stanice lanovky v obci Chvalčov. Minimálně by se proto snížil příjem města z parkovného. Jako jediný subjekt, který by mimo provozovatele mohl na lanovce profitovat, se jeví autobusový nebo jiný dopravce, který by převážel zájemce o výlet lanovkou z bystřických nádraží na dolní stanici ve Chvalčově vzdálenou přes 5 km. Z nutnosti přejíždění na dolní stanici lanovky plyne nová ekologická zátěž pro obec Chvalčov i část Bystřice pod Hostýnem.

Výše uvedené teoreticky možné ekonomické přínosy budou záviset na skutečném využívání lanovky. Při jejich odhadu je nutné uvážit mnoho okolností. Z letmého pohledu na turistickou mapu je zřejmé, že přirozeným východiskem pro návštěvu Sv. Hostýna byla vždy Bystřice pod Hostýnem. Jsou známy četné obrazy a fotografie s poutníky směřujícími na Sv. Hostýn z širšího okolí Moravy vždy přes Bystřici pod Hostýnem. Snad pouze pro několik málo turistů nebo poutníků ze Vsetínska by se díky lanovce zkrátila cesta na Sv. Hostýn. Všem ostatním by se prodloužila a prodražila.

Je nutné zpracovat nezávislou podrobnou a dlouhodobou ekonomicko-sociální studii, která by co nejpřesněji odhadla potenciální využití lanovky. Měla by minimálně zjistit a zohlednit současnou věkovou strukturu, zdravotní stav, cíle a délku pobytu všech dnešních návštěvníků Sv. Hostýna, včetně míst, ze kterých přijíždějí, a dopravních prostředků, které používají. Těžko si lze představit, že např. babička z Vlčnova, která se bude chtít účastnit mariánské pouti, zvolí místo jednoduché přímé dopravy autobusem z bystřického vlakového nebo autobusového nádraží v současné ceně 17 Kč (bez slevy) časově, finančně a fyzicky náročnější přestup na autobus směr Chvalčov a zde další přestup na lanovku spojený opět s platbou jízdného.

Území, kde má dojít k výstavbě, se nachází v přírodním parku Hostýnské vrchy. Jeho posláním je zejména ochrana krajinného rázu, což je hlavně přírodní, kulturní a historická charakteristika území. Z přírodních charakteristik je možné jmenovat i geologické podloží, v místě uvažované lanovky tvořené nepříliš stabilním magurským flyšem. Zvážit je proto nutné i nebezpečí svahových sesuvů a eroze v důsledku odlesnění. Odlesnění ovlivní i porostní klima a vítr by pak mohl zapříčinit vznik škod na lesních porostech
Území, kde má dojít k výstavbě, se nachází v přírodním parku Hostýnské vrchy. Jeho posláním je zejména ochrana krajinného rázu, což je hlavně přírodní, kulturní a historická charakteristika území. Z přírodních charakteristik je možné jmenovat i geologické podloží, v místě uvažované lanovky tvořené nepříliš stabilním magurským flyšem. Zvážit je proto nutné i nebezpečí svahových sesuvů a eroze v důsledku odlesnění. Odlesnění ovlivní i porostní klima a vítr by pak mohl zapříčinit vznik škod na lesních porostech

Pokud jde o ekologické přínosy či negativa lanovky, je v první řadě nutné rozporovat častá tvrzení, která ji popisují jako ideální ekologický způsob dopravy. Jak je uvedeno výše, většina návštěvníků putuje na Sv. Hostýn přes Bystřici pod Hostýnem. Všichni, kteří by chtěli z nějakého důvodu použít lanovku, se budou muset především dostat na dolní stanici lanovky do vzdáleného Chvalčova. Pěšky se tam v dnešní době vypraví určitě jen minimum z nich. Většina použije buď osobní auta, nebo prostředky hromadné dopravy, jejichž zplodiny zatíží životní prostředí části Bystřice pod Hostýnem a většiny obce Chvalčov, kterou bude nutné ke stanici celou projet. U dolní stanice lanovky, která se nachází v dosud relativně zachovalém přírodním prostředí, bude nutné vybudovat parkoviště, jehož existence bude spojená s vyšší koncentrací výfukových plynů (v poměrně úzkém, málo provětrávaném údolí Říky).

Rovněž úvahy spekulující o tom, že lanovka může nahradit současnou autobusovou a individuální dopravu na Sv. Hostýn, jsou v současné době nereálné. Spíš lze předpokládat, že lanovku nahodile využije pouze ze zvědavosti malá část návštěvníků Sv. Hostýna. Prakticky nevyužitelná bude rovněž pro starší a zdravotně hendikepované občany. Řada poutníků, zejména ze vzdálenějších krajů, bude pospíchat, aby stihla co největší část poutí, takže asi nepojede na Sv. Hostýn oklikou přes Chvalčov. Domnívám se, že provoz lanovky bude sezónní, nebude tedy moci být zrušena žádná z pravidelných autobusových linek. Mimo spojení Sv. Hostýna a Bystřice pod Hostýnem navíc tyto autobusy zajišťují dopravu občanům místní části Lázně, nacházející se mezi Bystřicí pod Hostýnem a Sv. Hostýnem. Individuální automobilová doprava (soukromé automobily, vozidla taxislužby) je v současnosti regulována vzhledem k dispozičním poměrům. Její případné omezení či zákazy na „podporu“ využití lanovky nepřicházejí v úvahu.

Na zásobování Sv. Hostýna, dopravu materiálu a zaměstnanců nebude mít lanovka vliv žádný.

O všech dalších ekologických dopadech lanovky na životní prostředí se dle současných poznatků nedá uvažovat jako o přínosných.

Lanovka je plánována na prudkém západním svahu Sv. Hostýna, v dosud poměrně klidném místě, kde se vždy nacházel souvislý lesní porost. Pro výstavbu lanovky nyní uvažovaného typu je nezbytné jeho vykácení v určité ploše (která dosud nebyla zveřejněna). Odlesněno musí být také místo horní stanice lanovky, která má být dle uvedených článků pod vlastním vrcholem s rozhlednou. I minimální šířka (plocha) trvale odlesněného porostu ovlivní lesní ekosystém spolu s přítomnými organismy.

Dotčený lesní porost je tvořen převážně bukem lesním a dalšími původními druhy dřevin. Ne náhodou byla část tohoto porostu zařazena do evropské soustavy chráněných území NATURA 2000 jako součást Ptačí oblasti Hostýnské vrchy. Vyskytuje se zde biotop několika ohrožených druhů ptáků, jehož plocha bude vykácením zmenšena. Je nutné také zvážit, nakolik bude provoz lanovky rušit ptáky a další živočichy (nejen v hnízdním období). V trase lanovky se nacházejí lokality několika chráněných druhů rostlin a živočichů, jejichž biotop by byl výstavbou buď zcela likvidován, nebo různou měrou ovlivněn. Jako zajímavost lze uvést, že v bezprostřední blízkosti horní stanice byl zjištěn jeden endemický druh měkkýše. Zásah do biotopu zvláště chráněných druhů je možný pouze v zákonem stanovených případech a na základě výjimky. Trasa lanovky je dále vedena v lokálním biocentru, které bylo stanoveno v územním plánu jako jedno z území, jež je nutné zachovat pro funkčnost tzv. územního systému ekologické stability.

Území, kde má dojít k výstavbě, se nachází v přírodním parku Hostýnské vrchy. Jeho posláním je zejména ochrana krajinného rázu, což je hlavně přírodní, kulturní a historická charakteristika území. Z přírodních charakteristik je možné jmenovat i geologické podloží, v místě uvažované lanovky tvořené nepříliš stabilním magurským flyšem. Zvážit je proto nutné i nebezpečí svahových sesuvů a eroze v důsledku odlesnění. Odlesnění ovlivní i porostní klima a vítr by pak mohl zapříčinit vznik škod na lesních porostech.

Hřeben Sv. Hostýna, včetně místa s lanovkou, byl zařazen mezi nadregionálně významné pohledové horizonty v rámci Zlínského kraje, s mimořádnou citlivostí na větší zásahy.

Z kulturně-historických charakteristik je nutné zmínit jedinečný význam Sv. Hostýna jako poutního místa nejen v rámci ČR, ale i celé křesťanské Evropy. Podrobně je tento význam vysvětlen v řadě knih i vědeckých prací, proto se jím nebudu déle zabývat. Je snad možné připomenout ideu schváleného územního plánu obce Chvalčov a územní studie „Řešení problematiky poutního místa Sv. Hostýn“ v rozsahu regulačního plánu z října 2008, kde bylo stanoveno, že v části Sv. Hostýna od hlavního schodiště k bazilice vpravo má být soustředěno technické zázemí, včetně obchodů a obslužných komunikací. Část od schodiště směrem k rozhledně s křížovými cestami a hřbitovem má být klidovou zónou bez technických zařízení (mimo větrnou elektrárnu, která bude na místě ponechána do ukončení funkčnosti).

Závěrem bych chtěl připomenout, že cílem tohoto článku není stanovit, zda je výstavba lanovky pro kraj pod Hostýnem a jeho občany přínosem nebo spíše škodlivým zásahem. Měl pouze upozornit na některé aspekty, které nejsou z různých důvodů v médiích uváděny, případně jsou podávány neúplně nebo zkresleně.

Je nutné důkladně zvážit všechny klady a zápory, provést průzkumy, zpracovat potřebné studie, a především najít odpovědi na mnoho otázek. Včetně té provokativní, jestli dotčené osoby po výstavbě lanovky odolají v území, které již bude takto narušeno, možnému tlaku na uskutečnění původně plánované sjezdovky nebo zda nebudou chtít i odlesněním získané plochy pod lanovkou využít např. jako dráhy pro horská kola v rámci tzv. „tvrdé turistiky“.

Hostýnské vrchy, často nazývané „Hostýnky“, nemají velký turistický potenciál Alp, ani Krkonoš nebo blízkých Beskyd. Měly by zůstat komorním územím otevřeným zejména pro klidnou rodinnou turistiku, místem odpočinku pro načerpání duševních sil nebo rozjímání. Nestálo by za úvahu opravit a doplnit stávající turistické trasy, naučné a poutní stezky? Mohli bychom např. začít vyznačením a doplněním naučné stezky k budoucí nové rozhledně na Kelčském Javorníku, nebo výstavbou návštěvnického střediska přímo v obci Chvalčov či Rajnochovice. Jednoduše vyzvednout to, co již máme vybudované a pokračovat v prohloubení koncepce formou důrazu na ekologii, výchovy mládeže k uchování genia loci, vybudování „vstupní brány" či ekologického centra v úzké souvislosti s Naturou 2000, Ptačí oblastí, přírodním parkem Hostýnské vrchy, chráněnými územími a dalšími hodnotami území. Zdrojem těchto aktivit jsou bezpochyby dotační tituly, bez kterých jen stěží může dojít ke zvelebení tohoto bohatství. V rámci skutečné ekologizace dopravy na Sv. Hostýn bychom pak v budoucnu mohli třeba nahradit konvenční pohon vozidel elektrickým nebo hybridním.

Další informace |

1. Diskuze kolem lanovky a sjezdovky na Hostýn. [vid. 2015-02-23] Dostupné z: http://www.hostyn.cz/lanovka.htm.

2. Hostýn během oslav výročí korunovace obsadily tisíce poutníků. [vid. 2015-02-23] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/192410-hostyn-behem-oslav-vyroci-korunovace-obsadily-tisice-poutniku/?mobileRedirect=off

3. Je lanovka na Hostýn dobrý nápad? [vid. 2015-02-23]Dostupné z: http://www.katyd.cz./zpravodajstvi/je-lanovka-na-hostyn-dobry-napad.html

4. Lanovka je nejekologičtější způsob dopravy. [vid. 2015-02-23] Dostupné z: http://www.enviweb.cz/clanek/obecne/64005/lanovka-je-nejekologictejsi-zpusob-dopravy

5. Lanovka na Hostýn nepovede. [vid. 2015-02-23] Dostupné z: http://kromerizsky.denik.cz/zpravy_region/lannovka-hostyn-chvalcov200712.html

6. Lanovka na Svatý Hostýn? Bez sjezdovky. [vid. 2015-02-23] Dostupné z: http://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/hostyn-bez-sjezdovky-20070515.html

7. Lanovkou na Svatý Hostýn? Chvalčov je pro, nápad ale zatím brzdí církev. [vid. 2015-02-14] Dostupné z: http://zlin.idnes.cz/chvalcov-chce-vybudovat-lanovou-drahu-na-svaty-hostyn-p1p-/zlin-zpravy.aspx?c=A150128_2134810_zlin-zpravy_ras.

8. MF Dnes: Na Hostýn zřejmě lanovka nepovede. [vid. 2015-02-14] Dostupné z: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-hostyn-zrejme-lanovka-nepovede?sel_ids=1

9. Na Svatý Hostýn možná bude vozit lanovka. [vid. 2015-02-14] Dostupné z: http://www.lanove-drahy.cz/clanky/clanky_hostyn.htm.

Tomáš Svačina
Autro je krajinný ekolog
tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist