Chroust mlynařík
Chroust mlynařík (Polyphylla fullo, brouci listorozí, čeleď vrubounovití – Scarabaeidae) je naším největším chroustem (25–36 mm), jichž u nás ve dvou blízce příbuzných a česky stejně pojmenovaných rodech žijí čtyři druhy – společně s velmi známým rodem Melolontha, kam kromě vzácnějšího chrousta opýřeného (M. pectoralis) patří škodlivé druhy: chroust obecný (M. melolontha) a chroust maďalový (M. hippocastani). Je nápadně robustní, celý středně hnědý až nahnědle černý.
Jeho neobyčejně výrazným barevným znakem (u některých brouků bohatším, u jiných chudobnějším)je zdobení krovek nepravidelněroztroušenými, skvrnitými políčky seshluky drobných bílých šupinek. Takvzniká pro něj charakteristické jakoby poprášení moukou, odkud plyne i jeho český druhový název – mlynařík. Podobné šupinky utvářejí rovněž tři nezřetelně ohraničené podélné pruhy na štítě. Příznačné pro něj je i ochlupení spodku těla, v části prsou dlouhými nahnědlými chlupy, na sternitech zadečku světlejšími, hustšími a kratšími. Stejně tak jako „pomoučené“ tělo zaujmou na tomto brouku také tykadla samečka: nápadně velké, do stran prohnuté a velmi esteticky působícísedmilístkové vějířky, zvláště jsou-li jejich lístky mírně od sebe oddálené. Samička má tyto vějířky jen pětičlenné s lístky mnohem kratšími.
Časopis Naše příroda Šnečku, šnečku, vystrč růžky, dám ti krejcar na tvarůžky… Zda na to šneček slyší, to nevíme, ale že je to tvor zajímavý, o tom nepochybujeme. Přesvědčit se můžete v článku o hlemýždi zahradním v 3. čísle Naší přírody.
Je rozšířen v části zemí jihu a ve všech zemích středu Evropy, na jihu V. Británie a Švédska, na Balkáně a v Rumunsku, na východ potom až po dolnější Povolží. Jde o brouka teplých nížin, méně často i pahorkatin, někdy dokonce i širokých horských údolí, vždy však s půdami s vysokým podílem písku. Jeho výskyt je ale lokální, a proto mnoho míst neosídlí,i když se pro něj zdají být stanovištně i podnebně vhodná. Vyhledává především prosvětlené borovicové lesy, plochy vátých písků s řídkým rostlinným pokryvem nebo volné štěrkopísčité náplavy v nížinných terasách řek.
Dříve, jak uvádí odborná literatura, býval u nás hojný či až občas velmihojný na rozsáhlých písčinách Polabské nížiny. Několik lokalit bylo také ve střední podélné linii severu Čech, nedaleko (severozápadně a jihozápadně) od Prahy či v Čechách nejvzdáleněji až na severovýchodním okraji. V Polabí leckde žije pravidelně dodnes (nedávno mapovali jeho výskyt v Pardubickém a Královéhradeckém kraji tamní entomologové), ale ve zjevně slabších populacích než v minulosti. Dlouho je známý také z oblasti tzv. Moravské Sahary a porůznu stále bývá vzácně nalézán i šířeji najihu Moravy, kdysi i severněji v jejím středu. Je zajímavé, že se dovede udržet i na docela malých písečných plochách, které mají rozlohu menší než hektar.
Početnější je na Slovensku, zvláště na písčinách Podunajské nížiny, jak to potvrzují i nová pozorování entomologů. Sám jsem se s ním setkal v sousedství NPR Čenkovská step na Štúrovsku, podruhé v Záhorské nížině. Pokaždé až v neuvěřitelnémase na malých stanovištích na čistěpísečné půdě porostlé borovicovou mlazinou. A třebaže jsem se tam vypravil (za jiným entomologickým účelem) vícekrát v době jeho výskytu i v pozdějších letech, nikdy jsem nezahlédl už ani jediného. Ani tam, ani nikde v blízkém či vzdálenějším okolí, ač třeba právě na slovenském Záhoří je pro něj dodnes z vizuálního hlediska takřka bezpočet souvislých potenciálních biotopů.
Jednou z příčin někdy zdlouhavého a nesnadného ověření přítomnosti mlynaříka na starších místech nálezů (bez pátránípo larvách) nebo zjišťování nových stanovišť je několikaletá periodičnost jeho výskytu, jak je tomu také u jiných chroustů. Menší počet brouků by se ale v místech, které osídlil, měl objevovat každoročně. V mezidobí, kdy je brouků málo, je třeba se na úspěšné „objevení“ ve dne odpočívajících mlynaříků vyzbrojit větší trpělivostí. Jde sice o mohutného brouka, přesto svým kontrastním rozčleňujícím zbarvením často splývajícího s přirozeným prostředím, v němž se nejčastěji pohybuje, a proto snadno přehlédnutelného.
Způsob života larev (ponrav) mlynaříka se jen málo liší od zvyklostí jiných druhů chroustů. Nápadný je ale rozdíl v charakteru půdy. Zatímco pravým domovem larev mlynaříka jsou půdy písečnaté (přesto byl nedávno zcela výjimečně pozorován také v mělké půdě s podkladem vápence ve Slovenském krasu!), lze larvy jiných chroustů nalézt i v hlinitých až výrazně humózních půdách. Samičky mlynaříka kladou hlouběji pod povrch půdy obvykle kolem třiceti vajíček. Vylíhlé larvy se živí nejprve tenčími, později tlustšími kořeny různých rostlin. Většinou třikrát přezimují a teprve čtvrtým rokem na jaře se zakuklí.
V našich podnebních podmínkách začínají brouci vylézat ze země pravidelně koncem druhé dekády června. Jsou soumrační, proto létají až po západu slunce, kdy se potom také rojí, podobně jako jiní chrousti. A jestliže se někde na písčitých půdách založí např. vinohrady, potom v nich může vystupovat i jako docela vážný škůdce; pouze však tam, kde žije v silné populaci. Stejně tak hlavně v borovicových semenáčkovýcha sazenicových školkách nebov mlazinách. Nyní u nás ovšem jeho škodlivost nepřichází do úvahy, ani na Slovensku, i když tam je častější. Stále se to ale týká některých oblastí jiných zemí, v nichž je dosud hojný.
Chroust mlynařík je dalším z dlouhé řady našich velkých ohrožených brouků. Proto by se mohlo zdát, že právě ta jejich hřmotnost je činí víc zranitelnými. Tak tomu ale není. Rozhodující úlohu tu samozřejmě vždymá vhodnost životního prostředí a dostatek obvyklé potravy. A to platí zcela stejně jak pro ty největší, tak i pro ty nejdrobnější druhy. Pouze s tím „rozdílem“, že úbytek těch nejmenších živočichů se většinou zjistí až při zvlášť k tomu zaměřených průzkumech. Je jisté, že ochrana nápadných druhů tak významně prospěje i jiné drobné zvířeně. Proto při péči o stanoviště mlynaříka zachráníme rovněž řadu vesměs všude už u nás vzácných, úzce specializovaných pískomilných (psamofilních) živočichů, jejichž jména neobsahuje ani známá vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., ani žádná jiná.
reklama
Další informace |
