https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/mladecske-jeskyne-nase-nejstarsi-sidliste-druhu-homo-sapiens
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mladečské jeskyně, naše nejstarší sídliště druhu Homo sapiens

24.8.2018 02:11 | PRAHA (Ochrana přírody)
Mladečské jeskyně, naše nejstarší sídliště druhu Homo sapiens.
Mladečské jeskyně, naše nejstarší sídliště druhu Homo sapiens.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Podzemní krasové dutiny pod vrchem Třesín byly v pravěku přístupné. Pak došlo v neznámé době k zavalení vchodů. Znovu objeveny byly až v 19. století. Lidé je navštěvovali a nacházeli zde kosti zvířat i lidí. Spolu s krápníky je prodávali na tržištích. Až od roku 1880 začaly v jeskyních u Mladče systematické archeologické a paleontologické výzkumy. V té době vznikla také první mapa tohoto labyrintu. V roce 1911 byly jeskyně elektricky osvětleny a zpřístupněny veřejnosti. Teprve nedávné vědecké výzkumy dochovaných kosterních pozůstatků pravěkých lidí ukázaly mimořádný význam této lokality.
 

Povrchové i podzemní jevy Mladečského krasu u Litovle mají stejnou genezi jako většina moravských krasových oblastí. Organogenní vápence se utvářely během dlouhodobé mořské záplavy v období středního až svrchního devonu. Souvislé, až několik set metrů mocné vrstvy vápenců pak byly vlivem dalších geologických procesů rozlámány, zvrásněny a v mnoha místech zatlačeny hluboko pod zemský povrch. Část vápenců, převážně v oblasti Jeseníků a Rychlebských hor, prodělala i metamorfózu za vzniku vápenců krystalických – mramorů. Dnes jsou různě velké ostrůvky vápenců na Moravě nepravidelně roztroušeny a jedním z nich je i Mladečský kras. Jeho největším a nejvýraznějším tělesem je vrch Třesín, kde je dnes evidováno několik krasových jevů, včetně Mladečských jeskyní, které jsou v oblasti nejdelší a nejrozsáhlejší. Na jejich utváření se podílela korozní činnost atmosférických vod a především řeka Morava, jejíž tok v několika etapách modeloval profily chodeb. Dnešní hydrografie Třesína je nevýrazná, podzemní krasové vody v malém průtoku vyvěrají v Řimických vyvěračkách na úpatí.

První mapa Mladečských jeskyní od Josefa Szombathyho z roku 1882.
První mapa Mladečských jeskyní od Josefa Szombathyho z roku 1882.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zajíček / Ochrana přírody

Objev Mladečských jeskyní, první písemné zmínky, rabování

Jeskynní prostory Třesína byly v pravěku útočištěm lidí i zvířat. Po přirozeném zavalení vchodů pak byly dlouho neznámé. Odkrýt se je podařilo až při těžbě vápence v první polovině 19. století. Údaje o datu objevu jsou různé. Literární zdroje uvádějí rok 1826 a 1828. Dle Josefa Skutila, který podrobně pátral v historických pramenech, to bylo skutečně již v roce 1828. Opíral se mimo jiné o údaje známého publicisty Karla Josefa Jurende v publikaci „Vaterladischer Pilger“ z roku 1835. Jeskyně, tehdy nazývaná „Bočkova díra“ pak zůstávala několik desetiletí volně přístupná a v té době se nenašel vzdělaný člověk, který by ji prozkoumal, popsal a alespoň zachránil kosterní pozůstatky lidí a zvířat, které se zde dle kusých informací hojně nacházely. Zmínky hovoří dokonce o nálezu lidské kostry „obra“. Kromě kostí z jeskyně lidé odnášeli i ulámané krápníky a vše většinou prodávali na trhu. Této skutečnosti si povšiml významný archeolog Josef Szombathy při návštěvě Olomouce v roce 1881. Začal pátrat odkud kosti i krápníky pocházejí.

Historická fotografie provozní budovy Mladečských jeskyní.
Historická fotografie provozní budovy Mladečských jeskyní.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zajíček / Ochrana přírody

Výzkumy Mladečských jeskyní v druhé polovině 19. a na začátku 20. století

Josef Szombathy se krátce po zjištění lokality ujal komplexního výzkumu. Povolení získal od majitele zdejšího panství, lichtenštejnského knížete Jana II. V té době nesla jeskyně jeho jméno – „Fürst Johanns Höhle“. Szombathy prostoupil všechny dostupné části jeskynního systému a zahájil archeologické vykopávky. Vytvořil také půdorysný plán jeskyně. Szombathy se do jeskyně pak vracel opakovaně (až do roku 1925). V jedné z odlehlých odboček zanechal na stěně svůj podpis s datem 11. 6. 1881. Zároveň na začátku 20. století prováděli v Mladečských jeskyních výzkumy další významní badatelé, Jan Knies, Jan Smyčka či J. Fürst. Nejvýznamnější částí z archeologického hlediska byla prostora situovaná mezi původními vchody do jeskyně, Dóm mrtvých. Zde nalezl Szombathy údajně dvě ohniště a dále velké množství lidských kostí a nástrojů. Již v té době badatelé identifikovali, že se jedná o kosti člověka moderního typu (Homo sapiens), avšak značného stáří (oproti jiným podobným nálezům na Moravě). Z nalezených artefaktů byl nejvýznamnější soubor kostěných hrotů, později označovaných jako „mladečský typ“. Kromě toho byly nalezeny ozdoby v podobě provrtaných zvířecích kostí. Neméně významné byly i početné nálezy kostí mnoha druhů pleistocenních živočichů (medvěd jeskynní, lev jeskyní, liška polární, pratur, sob polární, mamut, nosorožec ad.). Z drobnější fauny byl pozoruhodný nález velkého množství kostí hadů. Paleontologové v tomto smyslu označují Mladečské jeskyně jako „Hadí jeskyni“. Značná část nálezů z doby prvotních výzkumů byla zničena během požáru mikulovského zámku na konci 2. světové války. Většina těch dochovaných je uložena v Naturhistorisches muzeu ve Vídni, několik exponátů, včetně části lidské lebky, se nachází i v depozitáři Moravského zemského muzea v Brně. Právě zachráněné kosterní pozůstatky lidí posloužily k antropologickým výzkumům na začátku 21. století, které přinesly překvapivé výsledky.

Součást podzemní expozice před východem z jeskyně.
Součást podzemní expozice před východem z jeskyně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zajíček / Ochrana přírody

Objevy nových částí, zpřístupnění jeskyní veřejnosti

V roce 1902 byla objevena nová prostora Mladečských jeskyní. Protože byla ušetřena dřívějších návštěv lidí, kteří v jeskyni lámali krápníky, byla její bohatá výzdoba zachována. Dóm byl proto nazván „Panenská jeskyně“. Roku 1911 zakoupila vstupní areál s jeskyněmi Krajinská muzejní společnost v Litovli se záměrem prostory zpřístupnit veřejnosti. Provedla rozsáhlé úpravy, elektrifikaci a z jeskyně nechala vyvézt velké množství sedimentů i sutin. Před vchodem vystavěla provozní budovu s restaurací a noclehárnou pro turisty. V souvislosti se zpřístupňovacími pracemi byl v nejodlehlejší části jeskyně od vchodu skrz tzv. Pracovní chodbu proražen další vchod do údolí řeky Moravy.

Pováleční provozovatelé mladečských jeskyní

Krajinská muzejní společnost v Litovli po druhé světové válce zanikla. Začátkem 50. let prováděli v jeskyních výzkum členové Speleologické klubu v Brně pod vedením Přemysla Ryšavého a objevili v některých částech nové prostory. Zároveň v roce 1951 převzalo jeskyně družstvo Severomoravský kras, které zchátralé objekty provozní budovy opravilo. Poté spravovaly jeskyně postupně dvě instituce, n. p. Čedok a n. p. Turista. Od roku 1958 se dostaly do správy a péče Krajskému vlastivědnému muzeu v Olomouci, které je spolu s dalšími čtyřmi zpřístupněnými jeskyněmi provozovalo až do roku 1990. Poté přešly všechny zpřístupněné jeskyně České republiky do péče a provozu státní instituce rezortu životního prostředí (dnes Správa jeskyní České republiky).

Prohlídková trasa i areál jeskyně prodělaly dodnes několik rekonstrukcí. Zvláště v roce 2004 proběhly v rámci generální rekonstrukce rozsáhlé úpravy, během kterých byly odstraněny především přebytečné betonové plochy a zábradlí. Řadě zákoutí a prostor se vrátil jejich původní přírodní stav. Historická stavba provozní budovy byla kompletně zrekonstruována (včetně nových přístavků) v roce 2012.

Chrám přírody s barevnými sintrovými náteky.
Chrám přírody s barevnými sintrovými náteky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zajíček / Ochrana přírody

Komplexní antropologický výzkum mladečských nálezů

Nálezy kosterních pozůstatků pravěké populace Homo sapiens zůstávaly objektem zájmu několika generací archeologů. Bylo zřejmé, že se jedná o jedny z nejstarších dokladů existence moderního člověka v Evropě. Odlišné však byly názory vědců na vlastní funkci prostor Mladečských jeskyní. Někteří archeologové zastávají původní Szombathyho poznatky, že Dóm mrtvých s přilehlými prostorami byl sídlištěm těchto lidí, jiní Szombathyho interpretace zpochybňují a předpokládají, že Mladečské jeskyně byly pouze pohřebištěm a zemřelí lidé byli vhazováni do podzemí propastí, která byla jedním z původních vchodů.

Ať to bylo jakkoliv, tyto populace lidí v tomto regionu žily. V letech 2005–2007 proběhl mezinárodní vysoce sofistikovaný výzkum kosterních pozůstatků z Mladče vedený rakouskou antropoložkou M. Teschler-Nicolou.

Stěžejní prací bylo datování kostí radiokarbonovou metodou. Výzkumy ukázaly, že stáří kostí pravěkých lidí z Mladče je více než 35 000 let a tato skutečnost staví mladečské naleziště mezi unikátní evropské archeologické lokality. Prokazatelně se jedná o pozůstatky nejstarších lidí moderního typu na území střední Evropy a také nejsevernější výspu jejich populací, které proudily do Evropy z tropických oblastí.

Jedna z dochovaných lidských lebek z původních nálezů v Mladči.
Jedna z dochovaných lidských lebek z původních nálezů v Mladči.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zajíček / Ochrana přírody

Prohlídková trasa a podzemní expozice

Již od počátku 90. let 20. století bylo v zájmu provozovatele jeskyně prezentovat návštěvníkům archeologický význam této lokality názornou a poučnou formou. Ve vestibulu vstupní budovy vznikla expozice s kopiemi nálezů a informativními panely, jejichž obsah se v průběhu dalších let obměňoval a aktualizoval. Zároveň byly v místě ohniště v Dómu mrtvých vystaveny kosti pravěkých zvířat. Ve spolupráci s Moravským zemským muzeem Brno byly prvky expozice postupně doplňovány. V letech 2011–2012, kdy probíhala rekonstrukce provozního areálu, byl zprovozněn další z vchodů do jeskyně. Slouží jako východ a v prostorách výstupní chodby byly instalovány další informační panely. Zároveň bylo v dómu mrtvých vybudováno dioráma se třemi modely postav pravěkých lidí. V současné době se připravují další významné prvky expozice. V dalších méně atraktivních částech jeskyně na prohlídkové trase bude instalováno několik dioramat, jejichž obsahem bude život lidí a zvířat v pleistocénu. Připravují se také naučné filmy s animacemi, např. o vzniku a vývoji Mladečského krasu. Všechny náklady na tvorbu expozice jsou hrazeny výhradně z finančních zdrojů provozovatele – Správy jeskyní České republiky.

Lebka jeskynního medvěda.
Lebka jeskynního medvěda.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zajíček / Ochrana přírody

Návštěvní okruh Mladečskými jeskyněmi je dlouhý cca 400 metrů. Celková délka všech prostor činí 1250 metrů s výškovým rozpětím 30 metrů. Nejnižší úroveň tvoří sestupná chodbička, která končí dvěma nehlubokými propastmi. Na jejich dně kolísá hladina vody, jejíž úroveň koresponduje s úrovní řeky Moravy. Pozoruhodná je 18 hluboká Propástka, která s Mladečskými jeskyněmi geneticky souvisí, ale fyzicky s nimi není propojena. Její ústí bylo odkryto při stavbě provozní budovy v roce 1911. K nejkrásnějším partiím Mladečských jeskyní patří Chrám přírody, Panenská jeskyně a krápník zvaný „Mumie“, který je také symbolem jeskyně. Bohatá a zachovalá krápníková výzdoba je také v tzv. Nové jeskyni, která se nachází mimo prohlídkovou trasu. Teplota ovzduší se pohybuje mezi 10 a 11 oC.

Za rok navštíví Mladečské jeskyně kolem 20 000 návštěvníků.

Použitá a doporučená literatura:

Jelínek, J. (1964): Antropologické nálezy Mladečských jeskyň. - in Exkurzní průvodce,s.46, 46a, 46b. Mezinárodní speleologická konference. GÚ ČSAV, Brno.

Knies, J. (1905): Nový nález diluviálního člověka u Mladče na Moravě. - Věstník Přírod. Klubu v Prostějově. Prostějov

Morávek, R. (2000): Krasové jevy území a turistické využití Mladečských jeskyní. - In MLADEČ- 650 let. Sborník příspěvků z historie a současnosti Mladče, s. 100-111. Litovel.

Panoš, V. (1955 a): Jeskyně Severomoravského krasu. STN. 150 s., Praha.

Panoš, V. (1964 b): Mladečské a Javoříčské jeskyně. - In Exkurzní průvodce,s. 43-45, 46b-50, Mezinárodní speleologická konference v Brně. GÚ ČSAV Brno.

Panoš, V. (1976): Klasifikace a hodnocení oblastí Severomoravského krasu - MLADEČSKÉ JESKYNĚ. - Závěrečná zpráva (nepublikováno). Archiv VMO, Olomouc.

Skutil, J. (1938): Pravěké nálezy v Mladči u Litovle na Moravě. Krajinská musejní společnost Litovel. 115 s. Litovel.

Svoboda, J. (2000): Paleolit Mladečských jeskyní. In MLADEČ - 650 let. Sborník příspěvků z historie a současnosti Mladče. 112-120, Litovel.

Svoboda, J. A. (2005): Kdy šel moderní člověk přes Mladeč. - Vesmír, 84, 444, Praha.

Szombathy, J. (1882): Über Ausgrabungen in den mährischen Höhlen im Jahre 1881. Sitzungsberichte der K. Akademie der Wissenschaften 85, 1. Abt., s. 90 - 107.

Šafář, J., Rumler, Z. (2001): Netopýři zimující na vybraných zimovištích severní Moravy. - Vespertilio, 5: 271-278, Praha.

Teschler-Nicola, M. (Ed.) (2006): Early Modern Humans at the Moravian Gate. The Mladeč caves and their Remains. Vyd. První, Springer, 2006. Monografie, ISBN 10 3-211-23588, s. 505-514, Wien-New York.

Wild, E. M., Teschler-Nicola, M., Kutschera, W., Steiner, P., Trinkhaus, E., Wanek, W. (2005): Direkt dating of Early Upper Paleolithic human remains from Mladeč. - Nature 435, 332-335.


reklama

 
Další informace |
Článek je převzat z časopisu Ochrana přírody 3/2018.
Petr Zajíček

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist