http://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/zlato-je-bohatstvim-a-prokletim-soucasneho-peru
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Zlato je bohatstvím a prokletím současného Peru Video

12.11.2014 02:00 (Ekolist.cz)
Důl Yanacocha. V budoucnu by měl zabrat stejně velké území jako má naše chráněná krajinná oblast Beskydy.
Důl Yanacocha. V budoucnu by měl zabrat stejně velké území jako má naše chráněná krajinná oblast Beskydy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jacob Holdt
Jsem už trochu otrlý, v televizi sleduji reportáže o násilí z různých koutů světa takřka denně. Ale tohle je něco jiného. Mluvím se statečnou a těžce zkoušenou ženou, která stojí přímo přede mnou. Není tu žádný filtr televizní obrazovky. Poslouchám otřesný příběh Maximy Chaupeové, za nímž stojí tuny zlata ukryté v hloubce několika set metrů. Jsme v severním Peru, nedaleko obřího dolu Yanacocha. To, o co tady jde, je další rozšíření dolu. V budoucnu by měl zabrat stejně velké území jako má naše chráněná krajinná oblast Beskydy.
 

„Přišli k nám několikrát inženýři z dolu a tvrdili nám, že máme odejít. Jednou přišli i se stovkou ozbrojených policistů. Zničili náš dům, zbraní mířili na hlavu mému synovi, mě i mého muže zbili,“ vypráví Maxima Chaupeová.

„Šli jsme pak asi pět hodin na policejní stanici nahlásit brutální postup policie a zástupců dolu. Chtěli jsme podat žalobu, ale policista nás nechtěl přijmout. Stížnost jsme mohli podat až po několika hodinách, když přišel jiný,“ pokračuje Maxima Chaupeová.

Maxima Chaupeová se pro místní obyvatele v oblasti okolí Cajamarcy a Celendínu v severním Peru stala symbolem boje za vodu a spravedlnost.
Maxima Chaupeová se pro místní obyvatele v oblasti okolí Cajamarcy a Celendínu v severním Peru stala symbolem boje za vodu a spravedlnost.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Holdt

Za svou pravdou stát

Maxima Chaupeová se pro místní obyvatele v oblasti okolí Cajamarcy a Celendínu v severním Peru stala symbolem boje za vodu a spravedlnost. Se svou rodinou vlastní pozemek vysoko v horách, v území, na které vlastní koncesi pro těžbu americká společnost Newmont Mining Corporation. Jde o oblast známou jako projekt Conga. Společnost většinu pozemků na území dolu již vykoupila za ceny, za které se prakticky nedá koupit půda někde jinde. Rodina Maximy Chaupeové odmítá svůj pozemek opustit. Od roku 2011 zástupci společnosti rodině vyhrožují a několikrát vstoupili na její pozemek a fyzicky napadli jí i její rodinu, a to dokonce za asistence desítek policistů.

Když rodina firmu zažalovala, nenechala reakce těžařů na sebe dlouho čekat. Žalobu podala též těžařská společnost. Řízení se vleklo až do letošního srpna, kdy soud v Celendínu odsoudil Maximu Chaupeovou podmíněně ke dvěma rokům a osmi měsícům vězení a pokutě 2000 amerických dolarů za násilné vniknutí na pozemek společnosti a ohrožování jejích zaměstnanců. Tento rozsudek šokoval všechny organizace v zemi, věnující se lidským právům a samozřejmě všechny podporovatele rodiny. „Jde o bezprecedentní rozhodnutí soudu, které významně zpochybňuje celý systém nezávislosti justice v Peru,“ reagoval na výsledek soudní pře advokát David Velazco z organizace FEDEPAZ, zastupující a hájící lidská práva v zemi.

Zlato nade všechno

Hlad po nerostných surovinách je hnací silou rozvojových ekonomik. Nejinak je tomu i v případě zemí Jižní Ameriky. Právě kvůli světové poptávce po ropě, mědi, stříbře a zlatě roste třeba ekonomika Peru o asi 5 % ročně. Tedy tempem, o kterém ekonomové té rozvinuté části světa jen sní. Růstu peruánské ekonomiky si není možné nevšimnout třeba ve výstavních částech hlavního města Limy – čtvrtích Miraflores nebo Barranco.



Mimo hlavní město, v kterém žije asi třetina obyvatel Peru (téměř 10 milionů), není již ekonomický růst zdaleka tak patrný. I zde ale přibývají asfaltové silnice. Nejvýraznějším úspěchem několika posledních vlád je zničení sítě drogových mafií. Tento pozitivní obraz současného Peru má však i svou druhou stránku. I tady má zdejší měna Sol jak svůj líc, tak rub.

Rozšíření těžby současného dolu Yanacocha, známé jako projekt Conga, znamená obrovskou investici 4,8 miliardy amerických dolarů, vůbec největší v historii země. Není divu, že stát takovou investici podporuje. Ne tak již místní vesničané, zcela závislí na svých pozemcích a vodě přitékající z nejvyšších partií hor známých jako Páramo. Ani oblastní vláda není z těžby zlata nadšena, i když projekty oprav a výstavby silnic financuje právě těžební společnost. Na druhou stranu musí zdejší vláda řešit nedostatek pitné vody pro město Cajamarca, které je počtem obyvatel srovnatelné třeba s Libercem a Olomoucí dohromady (218 000). Voda z řek pramenících v území těžby zlata se ztrácí a navíc existuje reálné nebezpečí její kontaminace. Zlato se z horniny získává metodou loužení vysoce toxickými kyanidy. Oblastní vláda má připravený projekt na stavbu přehrady na řece Chonta, která by měla být hlavním zdrojem pitné vody. Co by se stalo při úniku kyanidu do řeky je ovšem obtížné si jenom představit.

Tomu, že místní lidé protestují proti dalšímu rozšiřování těžby zlata, se nelze divit.
Tomu, že místní lidé protestují proti dalšímu rozšiřování těžby zlata, se nelze divit.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Holdt

Kriminalizace protestujících

Tomu, že místní lidé protestují proti dalšímu rozšiřování těžby zlata, se nelze divit. Stačí si vzpomenout na protesty u nás, kdy se mluvilo pouze o průzkumu těžby v Kašperských horách nebo Mokrsku. Metoda kyanidového loužení je nechvalně známá stejně jako její možné následky dostatečně katastroficky představené celému světu při úniku kyanidů v rumunském Baia Mare v roce 2000, kdy byl vyhuben veškerý život v několika řekách. Protesty v Peru, které začaly v roce 2011, však vyvolaly brutální odezvu státu. Peruánská vláda dala jasně najevo, že si nenechá komplikovat cestu k prosperitě starostí o životní prostředí nebo lidská práva. Při protestech byla Cajamarca i další významné město regionu Celendín obsazena vojáky a policií a byl vyhlášen výjimečný stav. Při pokojných protestech v roce 2012 bylo 5 vesničanů zabito střelbou z helikoptéry. Mirtha Vasquezová, aktivistka a právnička z místní organizace GRUFIDES, k tomu dodává: „Za celou dobu protestů bylo zabito 24 lidí, desítky zraněných a stovky lidí byly a jsou vyšetřovány. Provádí se dokonce „preventivní zatčení“ osob, které by mohly (!) spáchat trestný čin.“

Paradoxy ekonomického rozvoje

Regionální vláda Cajamarcy vyhlásila v souladu s národními standardy pro ochranu vod (definovanými ministerstvem životního prostředí), tzv. zóny ochrany akumulace vod a endemické fauny a flory. Do té samé oblasti ale ministerstvo energetiky a těžby schválilo koncese na těžbu. Praxe tedy spíše potvrzuje kritiku řady organizací hájící práva vesničanů, že stát neplní svou kontrolní funkci, ale naopak vychází vstříc soukromým firmám, kterým poskytuje jak právní ochranu nebo policejní asistenci, tak využívá propagandy v médiích.

Projekt Conga

Minera Yanacocha je společnost tvořená Newmont Mining Corporation, peruánskou Buenaventurou a společností Světové banky – International Finance Corporation. Společnost provozuje důl Yanacocha nad Cajamarcou a bude realizovat rozšíření dolu známé jako Conga.

Jde o projekt rozšíření současného dolu Yanacocha v regionu Cajamarca na plochu přesahující 1.000 km čtverečních, což je velikost naší CHKO Beskydy. Povrchový důl zasahuje provincie Cajamarca, Celendín a Hualgayoc v severním Peru a jedná se o největší zlatý důl v Jižní Americe. Dvě nové těžební jámy budou hluboké 660 a 470 metrů a budou mít 2 km, respektive 1,8 km v průměru. První úložiště pro vytěžený materiál bude mít kapacitu 480 milionů tun a zakryje oblast 289 ha, druhé 174 milionů tun se bude rozkládat na 160 ha. Využitelné zásoby zlata se odhadují na 184 tisíc kg a mědi na 4,8 milionů kg.

Přímo budou zničena horská jezera Perol, Mala, Azul, Chica a pramenné oblasti pěti povodí. Celkem se projekt dotkne 676 pramenů (z toho 398 ve výšce 3 500-4 000 m n.m.). Těžební společnost na svých stránkách informuje, že voda pro komunity žijící níže v povodí bude přesto zajištěna a budou vytvořeny nové vodní nádrže dokonce s dvojnásobnou kapacitou, které nahradí zničená jezera, a navíc budou schopny poskytovat vodu pro rozvoj komunit i v období sucha. Důl též předpokládá, že pro svou potřebu bude 90 % vody recyklovat. EIA na projekt byla schválena i přes protesty řady organizací Ministerstvem energetiky a těžby v roce 2010.

Právní nebo policejní stát?

Kriminalizace lidí a hnutí bránících svá práva a protestujících proti investičním projektům jako je Conga, stavbě přehrad nebo znečištění ropou v Amazonii, není v Peru ničím novým. U předchozích vlád byla tato strategie nejviditelnější během vlády Alberta Fujimoriho (1990–2000). Právě jeho vláda začala používat argumentaci „boje s terorismem“. V ní pak po něm pokračovali i jeho nástupci.

Během úřadu Alana Garcíi (2006–2011) se potírání nespokojenosti různých sociálních skupin ještě výrazně zostřilo. Kromě přídomků „zelinářských psů“, „nepřátel země“ či „protirozvojových skupin“ používal García i osvědčenou nálepku teroristů. To ovšem zdaleka není jen případ Peru. Ani tady vláda neváhá použít armádu a policii pro potlačení pokojných demonstrací. A to nejen při zásazích proti protestujícím v ulicích, ale i přímo na soukromých pozemcích nepohodlných osob. Vůdčí osobnosti z řad protestujících se snaží vláda postavit mimo zákon a udělat z nich delikventy a teroristy. I z naší zkušenosti ze střední Evropy víme, že to není žádný problém a že státní aparát si dokáže najít zástupné důvody pro svůj zásah, kdykoliv to potřebuje. Překvapivě to potvrzuje i nedávný zásah policie v Maďarsku proti nadacím a neziskovým organizacím, které administrovaly fond pro neziskové organizace z norské a švýcarské zahraniční pomoci a podpořily i několik organizací kritizujících současnou Orbánovu vládu.

Využití médií, která v rozvojových zemích často podléhají přímo státu, pak velice snadno dokáže vytvořit obraz, který je sice velmi vzdálený skutečnosti, ale který na nevědoucí většinovou část společnosti zabírá a ospravedlňuje postup vlády. Stačí si jen vzpomenout na samozvance a zrádce v Československu v 70. letech. V této strategii zdá se pokračuje i současná vláda prezidenta Ollanta Humaly, který ještě před svým zvolením prezidentem vystupoval proti projektu Conga, ale který dnes na svá slova zjevně zapomněl. Ministr vnitra jeho vlády v lednu 2013 oznámil, že v oblastech konfliktů s těžbou budou zakládány tzv. „policejní fronty“ (Frentes Policiales). Ty umožní posílit policejní přítomnost v oblastech současných či možných konfliktů. Navíc v očích veřejnosti jsou taková opatření vnímána jako podobná těm, která jsou používána pro boj s drogovými mafiemi a mají tedy podporu.

Místní vesničané jsou zcela závislí na svých pozemcích a vodě přitékající z nejvyšších partií hor známých jako Páramo
Místní vesničané jsou zcela závislí na svých pozemcích a vodě přitékající z nejvyšších partií hor známých jako Páramo
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jacob Holdt

Tragické demonstrace

Například v Cajamarce byl v době demonstrací vyhlášen výjimečný stav a v květnu 2012 sem byla vyslána armáda s cílem obnovit pořádek. Armádní jednotky byly vyslány též do Bambamarcy a Celendínu. Zde již zůstala vojenská posádka trvale, aby mohla asistovat policii v případě projektu Conga. Právě přítomnost armády vedla k tragickým událostem 3. 7. 2012, kdy protesty místních skončily pěti mrtvými. Podle zákonů však vojáci nejsou v takových případech zodpovědní za případné újmy na zdraví nebo smrt, protože jde o „plnění služebních povinností“.

Zlato jako prokletí

V peruánské historii hraje zlato významnou roli odjakživa. Inkové, pro které bylo symbolem slunce, prosluli zpracováním tohoto kovu ve 14. a 15. století a o bohatství se dodnes vyprávějí legendy. V roce 1532 právě v Cajamarce přinesli Inkové španělskému dobyvateli Pizzarovi tolik zlata, které zaplnilo jednu místnost do výše dvou metrů, aby vykoupili svého vládce ze zajetí. Tento Španěl však přesto posledního vládce Inků Atahualpu nechal zabít a stal se představitelem španělské kolonie – místokrálovství Peru.

Zlato je i dnes bohatstvím a prokletím současného Peru. Záleží na tom, kde jste se zrovna narodili. Zda jste potomkem v rodině vesničana vlastnícího kousek půdy v horách, kterou obdělává, aby se uživil, nebo zda je vaším rodným městem výstavní limská čtvrť Miraflores anebo žijete na druhém konci světa a zlato vnímáte jako krásný šperk a dlouhodobou investici.

Další informace |
Tomáš Růžička
Autor je výkonný ředitel Nadace Partnerství
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pavel Cincera

Pavel Cincera

12.11.2014 13:18
Zajimavy clanek. Mozna by stalo se dotazovat Newmont HQ v Denveru co oni na to, kdyz se tak chlubi svoji socialni zodpovednosti."Mission: We will build a sustainable mining business that delivers top quartile shareholder returns while leading in safety, environmental stewardship and social responsibility."
Odpovědět
reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist