Hanzlíček: Podpořím obnovitelné zdroje

V Právu jste 16. března napsal, že ČR bude chybět po roce 2010 dalších pět elektráren výkonu Temelína. To je reálný návrh? Budete podporovat jadernou energetiku až do takové míry?

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo návrh energetické politiky, který bude vbrzku projednávat česká vláda. Návrh počítá s různými možnostmi přístupu státu k energetické soběstačnosti. Jde o to, že jako velmi malý stát, který má malou zásobu nerostných surovin a nemá vytvořeny dostatečné obchodní možnosti k vývozu výrobků do zahraničí, musí být především v energetice soběstačný. V současnosti máme deficit obchodní bilance asi 100 mld. korun, což je značná částka. Já se vždycky podivuji nad tím, jak každý radí, že všechno dovezeme. Můžeme. Ale otázkou je, jak potom zaměstnáme naše lidi, jak snížíme rostoucí nezaměstnanost a za co vše dovezeme. Po roce 2010 bude docházet životnost odsířených hnědouhelných elektráren. Jejich kapacita představuje výkon 8 až 10 tisíc MW. To znamená výkon zhruba čtyř až pěti Temelínů, pokud se na to dívám přes výkon. Bude proto otázkou, jak nahradit uvedený výkon. A to v případě, že spotřeba energie neporoste.

Navíc pokud nedojde k porušení limitů těžby, pak nám kolem roku 2035 dojdou zásoby hnědého uhlí. Dovážet plyn nebo "lacinou" elektřinu je sice možné, ale já nejsem přesvědčen o tom, že tento stát na to bude mít peníze. Navíc plyn je strategická záležitost. Jakákoli politická krize, třeba situace v Rusku, může všechno změnit. Copak potom budeme dělat? Když to takto logicky vezmu - já vůbec nejsem zastáncem jaderné energie - vyjde mi, že nastupující nová generace do třetího tisíciletí moc možností nemá.

Co využití obnovitelných zdrojů? O těch nemluvíte?

To jsou takové "hraběcí" rady. "Nahraďte všechno obnovitelnými zdroji." Já osobně si myslím, že například takové spalování biomasy bude mít značný lokální význam. Protože naše zemědělská politika počítá se zatravňováním a zalesňováním zhruba třetiny plochy zemědělské půdy. Tento program není podle mne domyšlený, protože i v zemědělství by měl být stát soběstačný, nicméně nejsem zemědělec, tak se do toho nebudu plést. Předpokládám, že tento program by měl být realizován především v pohraničních oblastech. V pohraničí je dneska stav takový, že louky se v podstatě nesečou a částečně se využívají podpůrné programy. Situace je v podstatě kocourkovská. Louky se za státní peníze posekají a vzhledem k tomu, že ani o to seno není zájem, tak se to vždycky někam zaveze a zlikviduje. Za státní peníze. To je prostě neuvěřitelná věc. Myslím, že tento systém by mohl být nahrazen třeba pěstováním rychle rostoucích dřevin. Ale je to řešení pouze lokální. V malých vesničkách. To nebude řešit státní energetickou politiku.

Pro zajímavost uvedu, že návrh energetické politiky počítá se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů ze současných 1,5 % na 6 % do roku 2010. Ale těch šest procent energie větru, biomasy a malých vodních elektráren si vyžádá 240 mld. Kč investičních nákladů. Schválený Státní program využití obnovitelných zdrojů, připravený MPO a MŽP, v letošním roce ze státního rozpočtu nedostal nic. Navíc těch 6 % představuje jednu třetinu projektované kapacity Temelína za dvaapůlnásobek ceny této stavby. Je toto rozumné a uvážlivé? Já budu obnovitelné zdroje podporovat, ale vezmu-li tyto cenové relace, pak je to skutečně na zamyšlení.

Hovoříte o strategických surovinách, o potřebě energetické soběstačnosti... Není to trochu zbytečné? Vždyť v roce 2010 nebo 2015 bychom již měli být členy EU i s jejím jednotným energetickým trhem. Lze vůbec potom ještě o potřebě soběstačnosti hovořit? Navíc evropské ceny elektřiny jsou nižší.

On si vlastně nikdo nedokáže představit, jak bude jednotný trh s elektřinou vypadat. Že jsou ceny nižší, to bych neřekl. Vy počítáte takzvané okamžité ceny. Ale když budeme hovořit o dlouhodobých dodávkách a kontraktech, budeme jednat o cenách úplně rozdílných. Myslím, že uvážíme-li, že výrobní cena elektřiny z Temelína (bez DPH, přenosu a podobně) bude pod 1 Kč za 1 kWh, pak při kurzu koruny myslím, že bude na mezinárodním trhu rozhodně konkurenceschopná. Zde se setkáváme s demagogickým názorem některých iniciativ, že vývoz elektřiny je zločin, protože tím vyvážíme životní prostředí. Jako dogma to beru. Ale když se nad tím zamyslím, musím si říct: co vlastně v jejich pojetí není zločin? S elektřinou nevyvážím žádné životní prostředí, ale lidskou práci a technickou dokonalost. Ta teorie by mohla platit zhruba před deseti lety, kdy jsme tu měli neodsířené elektrárny a vývozem elektřiny jsme tak výrazně ničili svoje životní prostředí. Ale dnes máme elektrárny odsířené. Ta teorie by znamenala, že nemůžu vyvážet ani papír, protože na něj potřebuji dřevo, ani boty, protože na ně potřebuji kůži... Pak se dostávám do naprosto neřešitelných situací. Co bych tedy měl vyvážet? Asi nic! Když vyváží elektřinu Itálie, SRN, Švýcarsko, Rakousko a jiné státy EU, nevím proč my bychom to měli odmítat.

Energetická politika nepočítá s využitelným potenciálem energetických úspor, který je podle České energetické agentury (ČEA) až 30 %...

Tyto studie vypracovávala ČEA a také firma March Consulting. Obě došly prakticky ke stejným závěrům. Je zde možné dosáhnout 30% úspor, ale ty si vyžádají náklady 1,25 biliónu korun. Kdybych si představil, že státní rozpočet by dotoval program úspor třeba 10 mld. Kč ročně, pak je to problém na 125 let! Jistěže je třeba jít cestou úspor, ale nemůžu počítat, že jimi okamžitě nahradím Temelín. Je to perspektivní, ale dlouhodobá cesta. To je science-fiction.

Vy jste poradcem ministra průmyslu a obchodu pro ekologii. Přitom vás ale dvě ekologická sdružení, Calla a Děti Země, navrhly na titul Ropák roku 1998. Můžete to komentovat?

Myslíte si, že mají iniciativy pověření známkovat a zabraňovat svobodnému vyjadřování odborných ekologických názorů členu Syndikátu novinářů ČR?

Děkuji za rozhovor