Jech: Chybí nám politická odvaha
V rámci vyjednávání ČR s Evropskou unií (EU) se otevřela kapitola životního prostředí. Co vlastně znamená termín "otevřít kapitolu" v procesu vyjednávání?
V rámci screeningu, tedy srovnání české legislativy s legislativou EU, byly samozřejmě zjištěny nějaké rozdíly. Obě strany poté formulovaly své poziční dokumenty, které říkají, v jaké situaci se ta která strana nachází.
ČR v pozičním dokumentu řekla "ano, ovšem v těchto oblastech nejsme do doby vstupu schopni se sladit s evropským environmentálním právem". V kapitole životního prostředí tak bylo vytipováno osm oblastí, kde budeme požadovat přechodná období v délce od dvou do pěti let.
Ta doba, dva až pět let, je stanovená Evropskou unií?
Ano, délku přechodných období stanovuje EU. Samozřejmě že tato délka není stanovena pevně a právě o tom ta vyjednávání jsou. Vyjednávat se bude o tom, zda žádosti ČR jsou opodstatněné, a zda ČR má připraveno takové legislativní, finanční a organizační zázemí k tomu, aby v průběhu přechodného období stihla požadavky EU splnit.
Ing. Karel Jech. Foto: Jakub Kašpar/EkoList
Jak EU posoudí "oprávněnost" žádosti o přechodné období? Co znamená, že je žádost oprávněná?
Oprávněná žádost znamená, že z objektivních důvodů nebylo možné do doby vstupu například v oblasti ochrany vod postavit dva a půl tisíce čističek. Prostě proto, že státní rozpočet, ani ostatní veřejné rozpočty na tak rozsáhlé investice neměly a nemohly mít dostatek prostředků, nebylo možné stihnout všechna správní a stavební řízení. Velké pochybnosti ze strany Evropské komise (EK) jsou ale například v oblasti ochrany přírody, kdy ČR říká, že nemůže vyhlásit síť chráněných území Natura 2000 a jako důvod uvádí, že nemá zmapovaná vlastní chráněná území, výskyty chráněných a ohrožených druhů. To je ale otázka finančního zabezpečení Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), zaplacení odborníků, kteří by to mohli provést a otázka přidělení priorit. Není to samozřejmě věc jednoduchá ani levná, ale je to věc, která se podle názoru Bruselu zkrátka stihnout dá a o které ČR minimálně od roku 1993, kdy byla podepsána Evropská dohoda, ví. V roce 1996 jsme řekli, že splníme všechny požadavky acquis communautaire. A pokud jsme šest let v této oblasti proflákali nejrůznějšími reorganizacemi státní ochrany přírody a všelijakým stěhováním, je to jedině náš problém a Komise nám teď oprávněně říká: "Tak, chlapci, teď se k tomu postavte čelem."
Kde tedy všude v oblasti životního prostředí žádáme o přechodná období, kromě již zmíněných čističek odpadních vod?
V oblasti nakládání s odpady jde o směrnici, stanovující objem odpadů, který musí být recyklován. Žádáme o přechodné období v oblasti znečištění vod nitráty ze zemědělských zdrojů, vypouštění nebezpečných látek do vody a také v oblasti kvality pitné vody. Podstatné pro průmysl je přechodné období pro stávající technologie podle směrnice o integrované prevenci a kontrole znečištění.
Dokážete odhadnout oblasti, které by mohly být podobně problémové jako například už zmíněná Natura 2000?
Komplikace mohou nastat například v případě znečištění ovzduší z mobilních nesilničních zdrojů, což se týká například nejrůznějších kombajnů, řezaček a podobně. Tady není jasné, kdo v ČR za tuto oblast vlastně zodpovídá - zda ministerstvo životního prostředí, ministerstvo dopravy či ministerstvo průmyslu a obchodu. Tento kompetenční problém se řeší už minimálně rok a dodnes není rozhodnuto. Problémy samozřejmě budou i jinde - zejména v používání nejlepších dostupných technologií v průmyslu. ČR bude chtít rozšíření seznamu chráněných druhů živočichů a rostlin asi o 50 položek - druhů, které jsou u nás chráněny a na území EU nikoli, protože tam prostě nežijí. V tom by ale snad velký problém být neměl.
Existují případy, kdy česká legislativa životního prostředí je přísnější, než evropská. Aktuální kauzou podobného typu, je zákaz PVC v obalech od roku 2001, který byl zrušen novým zákonem o chemických látkách. Jedním z argumentů je právě fakt, že zákaz z naší strany bude závažnou komplikací v jednáních s EU...
Žádný dokument EK, který vychází ze screeningu, to takto nestaví. Tam je uvedena formulace, že takový zákaz by mohl být v rozporu s principem volného pohybu zboží. Zdůrazňuji ten kondicionál: by mohl být. Smlouva o přidružení mezi ČR a EU z roku 1993 hovoří o tom, že obě strany vyvinou úsilí ke sbližování právních a technických předpisů. Proces vyjednávání je tedy nelze chápat jednostranně. Nemá to být tak, že my převezmeme evropskou legislativu a EU neudělá nic. EU také musí vyvinout úsilí, aby svoji legislativu přizpůsobila naší tam, kde je to smysluplné, kde jsme napřed. Ovšem ČR se dosud vůbec nepokusila formulovat oblasti, kde by se měla evropská legislativa přizpůsobit. Jde jen o politickou odvahu ve vyjednávání. V otázce legislativního zákazu PVC Unie dlouho přešlapuje na místě, ale na druhou stranu finančně podporuje projekty na eliminaci PVC.
V novém vládním výboru pro evropskou integraci chybí jméno ministra životního prostředí. Je to taková chyba, jak tvrdí Miloš Kužvart?
Ano. V EU je životní prostředí jedním z klíčových témat, a proto by podle mě jméno ministra životního prostředí v tomto výboru nemělo chybět. Unie ve své Cardiffské iniciativě prosazuje integraci zájmů životního prostředí do ostatních politik. Ten, kdo ministra životního prostředí z výboru vyškrtl, by měl dostat titul Ropáka roku.
Děkuji za rozhovor
reklama
