https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/strasky-kurovcem-napadeny-strom-se-musi-pokacet-i-kdyby-to-bylo-proti-zakonu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Stráský: Kůrovec se na Šumavě musí řešit kácením

15.2.2011 10:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
"Návrh, který vypadá, že je blízko dohody, rozsah prvních zón  oproti dnešnímu stavu zdvojnásobuje," říká Jan Stráský, dočasně pověřený vedením Národního parku Šumava
"Návrh, který vypadá, že je blízko dohody, rozsah prvních zón oproti dnešnímu stavu zdvojnásobuje," říká Jan Stráský, dočasně pověřený vedením Národního parku Šumava
Foto | Hugo Charvát / Ekolist.cz
Jan Stráský byl jmenován dočasným ředitelem Národního parku Šumava. V křesle ředitele by měl zůstat zhruba rok, či rok a půl. Hlavním úkolem jeho angažmá má být příprava nového zákona o národním parku. V krátkém rozhovoru pořízeném bezprostředně po jmenování mluví o tématech, jako je přístup vodáků do parku, kůrovcová kalamita nebo další otevření cesty na Modrý sloup.
 

Ekolist: Nastanou nějaké změny v přístupu ke kůrovci? Dá se říct, že vy jste spíše zástupce kácení...

Jan Stráský: O kácení nejde a nikdy nešlo, jde o ochranu před kůrovcem. A že ta ochrana podle lesního zákona spočívá v tom, že musíte napadený strom pokácet, je pravda. Ale když ho nepokácíte a hádáte se o to dva měsíce, musíte nakonec pokácet stromů tři sta. Takže nejde o kácení, ale o to, jak zastavit kůrovcovu kalamitu.

Proto vznikla expertní skupina dvou hejtmanů Jihočeského a Plzeňského kraje, která zkoumá stav po jednotlivých parcelách. I teď v zimě se monitoruje stav, i když kůrovec spí, pokud tedy není nad nulou. Úkol od pana ministra je, abychom udělali krizový management. To v případě kůrovce znamená rychle sepsat, kde se musí zasáhnout, kde se musí vytvořit nárazníková pásma, aby se kůrovec dál nešířil. A protože to možná bude ve většině případů proti zákonu, musíme požádat o výjimky. První výstup bude tedy dodání velkého seznamu žádostí o výjimky, ve kterých parcelách můžeme zasáhnout, abychom se pokusili kůrovce zastavit.

Ekolist: To jsou bezprostřední kroky, jaké budou další?

Pak už se dál nepřeme, pokud se podaří kůrovce zastavit, nastává druhá fáze - co udělat s tím lesem, který je buď vykácený nebo sežraný. To je trochu složitá otázka, musíme hledat v druhých zónách rozsah dosazování. A zároveň si hrajeme s plánem péče a zákonem, a tím, jak říkal pan ministr, vlastně během roku měníme rozsah prvních zón. Pokud tak mluvím o prvních a druhých zónách, tak vlastně nemluvím o stále stejném území, protože to se může rozhodnutím o prvních zónách změnit. A pro vaši informaci říkám, že návrh, který vypadá, že je blízko dohody, rozsah prvních zón oproti dnešnímu stavu zdvojnásobuje.

Neexistuje sice ještě shoda o druhých a třetích zónách, ale vypadá to, že se obce, kraje i experti shodují na prvních zónách, což může být výchozí bod. A jak se na něm shodneme, tak musíme mít vybudované cesty, protože v prvních zónách se smějí návštěvníci pohybovat jen po značených cestách. A podle zákona o druhých zónách musíme mít zlikvidovaného kůrovce, než je převedeme na zóny první.

Ekolist: Jedním z úkolů je příprava návštěvnického řádu. Jaký bude?

Návštěvní řád je napsán a obsahuje jen několik málo problémů, které jsme si vytipovali na výkonném výboru rady národního parku.

Hlavní problém je splouvání. Návrh, který dává správa národního parku, se opírá o poslední zhodnocení zátěže přírody při splouvání určitého počtu lodí. A to je nastavené na tři roky dopředu a trvá na tom, aby v návštěvním řádu byly také tři roky. A my chceme návštěvní řád jen na jeden rok. První rok se snižuje počet lodí o čtyřicet procent, to je pro nás přijatelné. Ale další rok o dalších třicet procent z toho zbytku, a na tom se neshodneme.

Ostatní problémy jsou jednoduché. Správa parku se musí čelem postavit k problému Modrého sloupu, to je cesta z Březníku na Modrý sloup a na Luzný, která byla teď dva roky otevřená a na konci října byla zavřena, což bylo v dohodě. Přes zimu se prozkoumá, co to za dva roky udělalo, a pak se cesta otevře. Zatím se na správě k tomu otevření nikdo nehlásí. Budu se muset zeptat, jak se k tomu chtějí hlásit, protože toto je vážná překážka k přijetí návštěvnického řádu. Další věci jsou maličkosti, které nejsou z novinářského hlediska zajímavé, jedna cyklostezka tamhle, jedna pěší značka tamhle.

Ekolist: Jak by tedy měla vypadat Šumava pod vaším vedením? Jak by se měla rozvíjet?

Nejde o to jaký je můj názor, ale jaká představa je dosažitelná, kde může skončit kompromis. Myslím, že vůbec nejde o další velká rekreační a lyžařská zařízení. Možná, že sledujete desetiletý boj Jihočeského kraje o jedno lyžařské středisko. To nejdříve dali na Smrčinu, to se řeklo, že ne, pak na Chlum, to se také řeklo, že ne. Teď jsme u rozhodnutí, které je v rezervě územního plánu už schválené ministerstvem životního prostředí, že by to byla jedna přibližovací lanovka. Ta by měla vést na hřeben Hraničníku, což je pokračování Smrčiny, a tím by byla napojená na šestnáct sjezdovek na německé straně. Myslím, že ani v nejtajnějších snech není teď připravený jiný takový areál. Může někde v maličkostech, kde jsou ty malé sjezdovečky, jako jsou České žleby nebo Kubova huť, dojít ke sporu, zda to je možné rozšířit o jednu sjezdovku nebo o jeden pruh.

Problém jsou ovšem obce. Opravdu si ale myslím, že pokud chci po lidech, kteří jsou nevychování, aby dodržovali pravidla čistoty a vynášeli odpadky, tak je k tomu musím vychovávat. Kdyby nám před dvaceti lety někdo řekl, že budeme třídit zvlášť papír, plasty a sklo, tak bych řekl, že se zbláznil. Neboli ono to je vychovatelné, ale musím na lidi působit. Takže člověk musí mít pocit, že k tomu životě v chráněné přírodě patří lepší kultura bydlení. Zatímco ve většině obcí nemáme ani kanalizaci, lidé vypouštějí odpadní vody do zahrádky. A to by mělo jít ruku v ruce s ochranou smrků, ta výchova lidí a zlepšení krajiny. A tím by se i obraz Šumavy doplnil krásnými obcemi, zelenými lesy, občas nějakou divočinou, kde to sežral kůrovec a budeme sledovat, co nastane. To je cesta pestré Šumavy.


reklama

 
foto - Charvát Hugo
Hugo Charvát
Autor je šéfredaktor serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist